Státní znak České republiky

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít.[3] V prvním a čtvrtém[p 1] poli je historický znak Čech – stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou na červeném poli. Ve druhém poli se nachází znak Moravy – orlice stříbrno-červeně šachovaná se zlatou zbrojí a korunou na modrém poli (moravská orlice). Ve třetím poli je znak Slezska – černá orlice se stříbrným perisoniem (půlměsícového tvaru), uprostřed s křížkem, ukončeným trojlístky, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém podkladu.

Velký státní znak reprezentuje spojení všech historických zemí státu. Autorem návrhu i výtvarného provedení je heraldik Jiří Louda. Velký státní znak slouží k vnější reprezentaci státu a k označení budov, ve kterých sídlí orgány státní správy, státní úřady apod. Jeho originál je v tuto chvíli (od roku 2006) ztracen.[4]

Malý státní znak je tvořen štítem s červeným polem, na kterém je umístěn historický znak Čech: stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí a zlatou korunou. Je malým státním znakem od roku 1990 nejprve jako znak České republiky v rámci ČSFR. Dnes je používán na místech, kde dochází k rozhodnutí ze státní moci. Např. na razítkách a pečetidlech úřadů státní správy a samosprávy nebo na cedulích označujících památné stromy.

Český lev, původně jednoocasý, nahradil ve 12. století plamennou orlici sv. Václava. Druhý ocas byl ke lvu ve znaku přidán patrně jako odměna za pomoc, kterou poskytl císaři Přemysl Otakar I. v boji proti Sasům, přesvědčivým důkazem je však až pečeť, kterou používal Přemysl Otakar II.[6] Heraldika však obecně chápe zdvojenost nepárových orgánů (ocas či hlava) erbovních zvířat jako znak mužského pohlaví vyobrazeného zvířete.[7]

• 
  Státní znak na cestovním pase
• 
  Měděný státní znak
• 
  Prezidentská verze
• 
  Malý státní znak České republiky v letech 1990–1992
• 
  Velký státní znak České republiky v letech 1990–1992