Eusocialita

Eusocialita je vymezena následujícími rysy:

• Dospělí jedinci se starají společně o potomstvo.
• V jednom hnízdě spolu žijí alespoň dvě dospělé generace.
• Společnost hnízda je rozdělena na reprodukující se („královskou“) kastu a nereprodukující se („dělnickou“) kastu.
• Všichni jedinci jsou zcela oddáni celému superorganismu, chrání jej a dbají o jeho přežití.

V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů, žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský. Zatímco všechny dosud známé druhy mravenců a termitů žijí v eusociálních společenstvích, u včel, vos a čmeláků je eusociální pouze menší část všech druhů. Termiti jsou nejstarším eusociálním hmyzem, vyvinuli se asi před 200 miliony let.[1] Jako eusociální se jeví i některé druhy mšic, třásnokřídlých, korýšů,[2] brouk Austroplatypus incompertus a i jiní členovci.

Eusociální druhy jsou obecně úspěšnější než ostatní druhy, ale fungování kolonie je náročnější na přírodní zdroje a pomalejší v rozmnožování a expanzi. To je důvodem, proč eusociální druhy zcela nevytlačily jiné živočichy.

Společenský hmyz existoval nepochybně již v období pozdní jury (asi před 150 miliony let), jak dokládají objevy fosilních hnízdišť neznámých druhů eusociálních členovců v sedimentech souvrství Morrison na území státu Utah v USA.[3]

První zástupci vysoce eusociálního hmyzu (vos, mravenců a včel) se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony let. To dokazují zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[4]

Méně pohlavně a funkčně specializované variace například sociálního hmyzu (např. královna, dělnice, trubec, voják) se označují jako kasty.