Spálov (zámek)

Bývalý zámek Spálov stojí v centru městyse Spálov v okrese Nový Jičín, v blízkosti kostela sv. Jakuba. Po necitlivé přestavbě již zámeckou budovu příliš nepřipomíná.

Spálov
Základní informace
Výstavbapřed r. 1535 (tvrz)
Přestavba16951698 (barokní zámek), 1845 (empírový), 1883, 1921 (novoklasicistní), 1967, 1976
Stavebníkneznámý
Další majiteléPodstatští z Prusinovic, páni z Rogendorfu, Breinerové ze Stubinku, Dietrichštejnové, Schertzové, Fragsteinové, Závišové z Osenice, Dubští z Třebomyslic, Kinští, Bauerové
Poloha
AdresaSpálov, Česko Česko
Souřadnice49°42′16,34″ s. š., 17°43′15,39″ v. d.
Spálov (zámek)
Spálov (zámek), Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Spálově pochází z notářské listiny, u které se ovšem nedochovala datace. První datovaná zpráva pak pochází z roku 1394, kdy byl součástí potštátského panství. V té době patřilo panství markraběti Prokopovi, který jej krátce předtím získal od pánů z Kunštátu, do jejichž vlastnictví se vrací v roce 1405. O tři roky později panství odkoupil Tas z Prusinovic, příslušník rodu píšící se po tomto nákup jako Podstatští z Prusinovic.

K osamostatnění spálovského panství došlo za Jetřicha z Prusinovic a na Potštátě, který potštátské panství vlastnil v letech 14921535, nicméně v rámci rodové držby zůstával Spálov součástí potštátského panství. Je pravděpodobné, že někdy v této době musela vzniknout spálovská tvrz, neboť následně se objevuje v predikátu Mladoty Podstatského z Prusinovic a na Spálově. V roce 1609 získal Spálov jako odúmrť Jan Bernard Podstatský z Prusinovic, od něhož jej v roce 1611 odkoupila Kristina z Rogendorfu, vdova po Hynku starším Bruntálském z Vrbna, čímž došlo k definitivnímu oddělení spálovského panství od potštátského.

Kristininy majetky držel Jiří Ehrenreich z Rogendorfu a na Dolních Kounicích, který ovšem panství zadlužil a po Bílé hoře o něj i přišel. V roce 1620 byla tvrz vypleněna císařskými Lisovčíky a na přelomu let 1623/1624 po nájezdu polských kozáků vypálena. V roce 1622 konfiskát získali Alžběta z Vrbna a její manžel Jan Gottfried Breiner ze Stubinku. Dozor nad panstvím držel František z Dietrichštejna. V dalším rabováním na zámku docházelo ve 40. letech 17. století. Po Breinerově smrti se poručníkem jeho dětí stal kardinál František z Dietrichštejna. V roce 1694 Spálov získal Karel Ferdinand Schertz, který v letech 16951698 nechal zámek barokně přestavět. V roce 1730 zámek zakoupil Rudolf Landelin z Fragštejna a Nimbsdorfu, za něhož došlo na panství k selským povstáním.

V roce 1743 se majitelem stal Emanuel Kajetán Záviš z Osenice. V roce 1845 zámek vyhořel a tehdejším majitel Moritz Záviš jej nechal přestavět v duchu empíru. V roce 1883 odkoupil zadlužené panství Adolf Dubský z Třebomyslic a pak ho převzal jeho zeť Filip Arnošt Kinský, který nechal zámek opět upravit. Už v roce 1885 však znovu mění majitele, když jej odkoupil majitel kunínského panství rytíř Viktor Bauer. V roce 1921 se zámek dočkal novoklasicistní přestavby. V majetku rodu zůstal do května 1945, kdy jim byl zkonfiskován a od července 1945 v jeho prostorách funguje základní škola. V roce 1967 prošel úpravou, při které ztratil značné množství historických architektonických prvků a v roce 1976 došlo k přistavění tělocvičny.

Odkazy

Literatura

  • J. Tichánek, Z. Šerý.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, 2003

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.