Soví mlhovina

Poloha Soví mlhoviny v souhvězdí Velké medvědice.

Malá úhlová velikost a poměrně nízká jasnost této mlhoviny jsou příčinou toho, že je mimo dosah triedrů, a to i při pozorování za mimořádně příznivých podmínek.[9] K jejímu nalezení je tedy potřeba alespoň malý hvězdářský dalekohled, který ji ukáže jako malou kulatou mlhavou skvrnku s ostrými okraji. Další podrobnosti, jako například dvě tmavší oblasti uvnitř mlhoviny, které připomínají oči sovy, jsou viditelné až většími dalekohledy.[10] Mlhovina leží mezi hvězdami Merak (β UMa) a Phekda (γ UMa), od hvězdy Merak leží 2,3° jihovýchodním směrem. Pouhých 48′ severozápadně od mlhoviny leží galaxie M108 a při malém zvětšení se oba tyto objekty vejdou do zorného pole dalekohledu.[10]

Mlhovina má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to v celé Evropě a severní Americe. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze do středně nízkých zeměpisných šířek mírného podnebného pásu.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

Kresba Soví mlhoviny z roku 1848 od Williama Parsonse

Tuto mlhovinu poprvé pozoroval Pierre Méchain 16. února 1781, popsal ji jako obyčejnou skvrnu blízko hvězdy β Ursae Majoris a poznamenal také, že je obtížně pozorovatelná.[9] Charles Messier ji pak přidal do svého katalogu a přitom zmínil další dvě mlhoviny, které spolu s ní pozoroval. Do svých zápisků potom ručně připsal jejich souřadnice a na základě toho byly tyto dva objekty do katalogu později také přidány pod označením M108 a M109.[7] William Herschel ji popsal jako stejnoměrně zářící mlhovinu a pokoušel se ji rozložit na jednotlivé hvězdy, což se mu nepodařilo, takže ji považoval za velmi vzdálený objekt.[9]

Mezi planetární mlhoviny ji zařadil admirál Smyth v roce 1844.[7] Lord Rosse při jejím pozorování 11. března 1848 vytvořil kresbu, na které zachytil její vzhled a popsal ji takto: „Ve středové oblasti jsou dvě od sebe značně vzdálené hvězdy. Oba spirální útvary obklopuje tmavý polostín.“[12] Rosse také poprvé použil název „Soví mlhovina“.[7] Mnoho dalších pozorovatelů však vidělo pouze jednu místo dvou popisovaných hvězd.[12] Aby Rosse pochopil její podstatu, opakovaně ji pozoroval až do roku 1874 a vytvořil mnoho jejích dalších kreseb.[9] William Huggins v roce 1866 pozoroval její spektrum a když v něm našel dvě spektrální čáry, objevil její plynnou podstatu.[7]

Snímek Soví mlhoviny (vpravo dole), galaxie M108 nahoře uprostřed) a komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák (vlevo dole). Autor: Kees Scherer

Soví mlhovina se svým úhlovým rozměrem 3,4′ patří mezi největší a nejlépe pozorovatelné planetární mlhoviny na pozemské obloze.[7][10] Přesto patří mezi nejslabší objekty Messierova katalogu, ve kterém jsou zapsány pouhé čtyři planetární mlhoviny.[7] Od Země je vzdálená asi 2 600 světelných let[7][8][13] a její skutečný průměr je přibližně 3 světelné roky.[13] Je stará přibližně 6[7] až 8[14] tisíc let a její vnější halo je staré více než 40 000 let.[14] Její vzdálenost od Země se, jako u ostatních planetárních mlhovin, velmi těžko určuje. Různí autoři uvádí velmi odlišné hodnoty od 1 300 do 12 000 světelných let.[7]

Podobně jako jiné planetární mlhoviny je i M 97 výrazně jasnější vizuálně (9,9 mag) než fotograficky (12 mag), protože většinu světla vyzařuje na jedné spektrální čáře odpovídající zelené barvě.[7] Patří mezi složitější planetární mlhoviny. Její vzhled se dá vysvětlit tak, že má tvar válcovitého prstence, tedy mírně protáhlé kulové obálky s vyříznutými póly, jehož osa je od Země šikmo odkloněná, takže konce s menší hustotou materiálu odpovídají sovím očím.[7]

Ústřední hvězdou mlhoviny je bílý trpaslík, který měl původně hmotnost 150 až 200 % hmotností Slunce.[13] Po odvržení vnějších obálek ve formě planetární mlhoviny má tato hvězda hvězdnou velikost 16, hmotnost zhruba 0,7 hmotnosti Slunce a okolní hmota mlhoviny má 0,15 hmotnosti Slunce.[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nebulosa Civetta na italské Wikipedii.

• Seznam planetárních mlhovin

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Soví mlhovina na Wikimedia Commons
• SIMBAD Astronomical Database: Results for M 97 [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
• FROMMERT, Hartmut. SEDS Messier Objects Database: Messier 97 [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-03. (anglicky)
• KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
• MYSLIVEC, Martin. Galaxie M108 a Soví mlhovina M97 [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-02.
• NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Kometa, Sova a galaxie [online]. astro.cz, 2017-03-24 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
• KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Velká medvědice [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.
• Galactic objects: M97 [online]. Instituto de Astrofísica de Canarias, 2015-11-20 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online.