Souvrství Lameta

Souvrství Lameta je jednou z nejznámějších paleontologických formací s množstvím významných lokalit z období pozdní křídy na území současné Indie. Sedimenty této formace mají stáří asi 70 až 66 milionů let (věk maastricht, nejpozdnější křída) a jejich mocnost činí obvykle 18 až 45 metrů. Rozkládají se na ploše kolem 5000 km² a navazují na výlevné sedimenty tzv. dekkánských trapů (mohutná vulkanická provincie). Vznikaly z větší části v říčním a jezerním prostředí.[1] V době vzniku hornin tohoto souvrství zde panovalo horké a tropické až sušší, spíše semiaridní prostředí.[2]

Souvrství Lameta - snímek sedimentárních výchozů.

Většinou jsou tyto vrstvy tvořeny pískovci, prachovci a jílovci, v menší míře pak i slepenci. Rozkládají se na části území třech indických států Madhjapradéš, Gudžarát a Maháráštra. Díky rozloze a relativní dostupnosti těchto sedimentů patří souvrství Lameta k nejbohatším pozdně křídovým formacím v Indii i celé Asii.[3]

Význam

Nejvýznamnějšími objevy jsou nálezy fosilií pozdně křídových dinosaurů, jako je abelisauridní teropod Rajasaurus narmadensis[4] nebo titanosaurinní sauropod Isisaurus colberti[5]. Objeveny zde byly například také fosilie hadů (druh Sanajeh indicus[6], odkrytý přímo v někdejším hnízdě sauropodních dinosaurů) a želv (druh Jainemys pisdurensis)[7].

Většina nálezů je nicméně složena z velmi fragmentárních a neúplných fosilií, často jen úlomků kostí (zejména obratlů). Mnoho dinosauřích taxonů je proto považováno za pochybná jména (nomina dubia).[8]

Dinosauři popsaní ze souvrství Lameta

Odkazy

Reference
  1. Kumari, Anjali; Singh, Seema; Khosla, Ashu (2021). Palaeosols and palaeoclimate reconstruction of the Maastrichtian Lameta Formation, Central India. Cretaceous Research. 117: 104632. doi: 10.1016/j.cretres.2020.104632
  2. Srivastava, Ashok K.; Mankar, Rupesh S. (2015). Lithofacies architecture and depositional environment of Late Cretaceous Lameta Formation, central India. Arabian Journal of Geosciences. 8 (1): 207–226. doi: 10.1007/s12517-013-1192-y
  3. SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online. (česky)
  4. SOCHA, Vladimír. Když hinduisté uctívali teropody. OSEL.cz [online]. 19. dubna 2021. Dostupné online. (česky)
  5. Jeffrey A. Wilson, Michael D. D'emic, Kristina A. Curry Rogers, Dhananjay M. Mohabey & Subashis Sen (2009). "A reassesment of the sauropod dinosaur Jainosaurus (="Antarctosaurus") septentrionalis from the Upper Cretaceous of India". Contributions from the Museum of Paleontology, University of Michigan. 32 (2): 17–40.
  6. Wilson, J. A.; Mohabey, D. M.; Peters, S. E.; Head, J. J. (2010). Benton, Michael J. (ed.). Predation upon Hatchling Dinosaurs by a New Snake from the Late Cretaceous of India. PLoS Biology. 8 (3): e1000322. doi: 10.1371/journal.pbio.1000322
  7. Walter G. Joyce; Saswati Bandyopadhyay (2020). A revision of the pelomedusoid turtle Jainemys pisdurensis from the Late Cretaceous (Maastrichtian) Lameta Formation of India. PeerJ. 8: e9330. doi: 10.7717/peerj.9330
  8. Novas, Agnolin and Bandyopadhyay. (2004). Cretaceous theropods from India: A review of specimens described by Huene and Matley (1933). Rev. Mus. Argentino Cienc. Nat., n.s.. 6 (1): 67-103.

Literatura
  • F. von Huene and C. A. Matley (1933). The Cretaceous Saurischia and Ornithischia of the Central Provinces of India. Palaeontologica Indica (New Series), Memoirs of the Geological Survey of India. 21 (1): 1-74.
  • Weishampel, David B.; Peter Dodson, and Halszka Osmólska (eds.) (2004). The Dinosauria, 2nd edition, 1–880. Berkeley: University of California Press. ISBN 0-520-24209-2 (str. 49, 50, 269-271, 367, 368).

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.