Jižní Austrálie
Jižní Austrálie (South Australia) je nejsušší stát Austrálie. K Jižní Austrálii náleží třetí největší ostrov kontinentu: Klokaní ostrov. Ke státu náleželo do 31. prosince 1910 také australské Severní teritorium. Sousedí se všemi kontinentálními státy Australského svazu – ze západu se Západní Austrálií, z východu s Victorií a Novým Jižním Walesem a ze severovýchodu s Queenslandem a se Severním teritoriem ze severu. Jejím hlavním městem je Adelaide.
Jižní Austrálie South Australia | |
---|---|
znak vlajka | |
Hymna: Advance Australia Fair | |
Geografie | |
Hlavní město | Adelaide |
Souřadnice | 30° j. š., 135° v. d. |
Rozloha | 1 043 514 km² |
Nejvyšší bod | Mount Woodroffe (1 435 m n. m.) |
Časové pásmo | +9.30 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 706 500 (2016[1]) |
Hustota zalidnění | 1,74 obyv./km² |
Jazyk | angličtina |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Austrálie |
Druh celku | spolkový stát |
Vznik | 1. ledna 1901 (nezávislost na Spojeném království) |
Guvernér | Hieu Van Le |
Předseda vlády | Jay Weatherill |
Měna | australský dolar (AUD) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | AU-SA |
Telefonní předvolba | 08 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Pobřeží Jižní Austrálie poprvé objevili Holanďané roku 1627. Podrobně zmapoval zdejší pobřeží v roce 1802 Angličan Matthew Flinders. První kolonii na jižním pobřeží založil kapitán Charles Sturt v roce 1830. Na rozdíl od sousední Victorie a Nového Jižního Walesu zde ale nikdy nebyly zřizovány trestanecké kolonie.
Obyvatelstvo
Většina obyvatel Jižní Austrálie žije v jejím hlavním městě a v úzkém pásu jihovýchodního pobřeží a v povodí řeky Murray. Jižní Austrálie tvoří necelých 8 % veškerého obyvatelstva Austrálie.
Geografie
Převážnou část území tvoří mírně zvlněné pouště a polopouště a nevysoká pohoří. Nejvyšší bod je Mount Woodroffe (1435 m n.m.). Jihozápad státu pokrývá téměř neobydlená planina Nullarbor, ohraničená na jihu útesy na pobřezí Velkého australského zálivu. Na sever od zálivu až do Queenslandu se táhne široký pás solných jezer, jež jsou pozůstatkem druhohorního moře. Nejznámější z nich, Eyreovo jezero, je zároveň největším jezerem v Austrálii; naplňuje se však pouze v létě, po zbytek roku má podobu velké solné pláně. V jihovýchodní části země se nachází úrodný pruh země, známý chovem ovcí a dobytka, pěstováním obilí a také jako místo, kde dozrává většina australské produkce vinné révy.
Podnebí
V jižní části státu panuje středomořské klima. Průměrná teplota v lednu je zde 29 °C, v červenci 15 °C. V létě mohou teploty v některých částech státu dosahovat 48 °C. Nejvyšší teplotní maximum ve státě i v celé Austrálii 50,7 °C bylo naměřeno 2, ledna 1960 v pouštní osadě Oodnadatta. Nejnižší naměřená teplota ve státě byla -8 °C.
Ekonomika
Jižní Austrálie vytváří 15 % HDP celé Austrálie. Významný je zpracovatelský průmysl, především výroba aut, též farmaceutická výroba a IT technologie. Významný je také chov ovcí a v současnosti i vzrůstající produkce vína. Ve státě se nacházejí také významná ložiska uranu, mědi a zlata.
Doprava
Státem prochází řada pozemních komunikací, které spojují jeho metropoli Adelaide s ostatními regiony Austrálie. Na sever vede Stuartova dálnice do Darwinu, další významné silnice vedou do Melbourne a Sydney. Z Adelaide vychází transkontinentální železnice do Darwinu, která se v Port Augustě kříží s druhou transkontinentální železnicí Sydney–Perth. V jižní a jihovýchodní části země je poměrně hustá železniční síť. Významná je též letecká doprava včetně vnitrostátní.
Odkazy
Reference
- 3101.0 – Australian Demographic Statistics, Sep 2016 [online]. Australian Bureau of Statistics, 2016-10-06 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Austrálie na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku South Australia na anglické Wikipedii.