Sopečné sklo

Jako sopečné či vulkanické sklo jsou označovány vulkanické horniny (nebo jejich součásti), které nejsou krystalické, nýbrž mají amorfní, sklu podobnou strukturu. Ta vzniká při rychlému ochlazení žhavé a viskózní lávy a jejím následném rychlém utuhnutí. Přitom nedochází ke krystalizaci složek. Sopečné sklo se může měnit v závislosti na chemických a strukturálních vlastnostech lávy nebo magmatu, jakož i na obsahu vody. Nejznámějším příkladem sopečného skla je obsidián.

Obsidián (Oregon) USA

Sopečná skla jsou obsažena i v sopečných pumách, sopečném popelu, ale i v některých vulkanických horninách, se kterými se mohou překrývat a mísit. Vzhledem ke své relativně nízké stabilitě jsou sopečná skla na Zemi poměrně málo rozšířená a převážná část je v geologických poměrech relativně mladá. Sopečná skla vzniklá „odskelněním“ skel ryolitového složení mohou obsahovat vtroušeniny, tzv. sférolity.[1]

Polštářová láva má jemnou sklovitou krustu (Havaj)

Příklady
Pemza z ostrova Kós obsahující slídy biotit (černé skvrny), muskovit a zeolity (světle zbarvené krystaly)
Retikulit z sopky Kilauea, Havaj
  • Obsidián je nejznámějším příkladem sopečného skla. Je už od doby kamenné využíván různými kulturami k výrobě nástrojů a zbraní. Podle chemismu lze hovořit o obsidiánu ryolitickém, fonolitickém, andezitickém apod. Obsahuje méně než 1 % vody.
  • Smolek, anglicky Pitchstone, německy Pechstein, „smolný kámen“, je paleovulkanit, vznikající „odskelněním“ a obsahující až 10 % H2O, pouze tato vlastnost jej odlišuje od obsidiánu.
  • Perlit je amorfní vulkanické sklo s vysokým obsahem vody. Vzniká alterací obsidiánu, jde o až centimetr velké, hydratované kulovité útvary s koncentrickou strukturou.
  • Tachylit je typ čedičového skla, které kromě jiného tvoří krustu polštářových láv. Je neprůhledný a má relativně nízký obsah oxidu křemičitého.
  • Palagonit je další sklo čedičové kompozice, které je tvořeno při absorpci vody z jiných primárních sopečných skel, procesem zvaným palagonitizace. Je široce rozšířen na Islandu.
  • Hyaloklastit označuje sklo obsahující pyroklasty, tvořené fragmentací ve styku s vodou nebo ledovcem.
  • Pemza je velmi porézní nebo až pěnovité sopečné sklo, vznikající při erupcích na plyny bohatého magmatu.
  • Limburgit je označení pro hemikrystalickou, porfyrickou horninu bazanitového složení.
  • Retikulit je extrémně porézní a lehké čedičové sklo.
  • Slzy Pele, ztuhlé lávové kapky ve tvaru slzy.
  • Vlasy Pele, dlouhá a křehká vlákna vulkanického skla vznikající z lávy. Člověkem průmyslově vyráběná obdoba je označována jako minerální vata.


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vulkanisches Glas na německé Wikipedii.

  1. Sférolit [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Richard V. Dietrich, Brian J. Skinner: Die Gesteine und ihre Mineralien. Ott Verlag, Thun 1979, ISBN 0-471-02934-3.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.