Sojovice

Obec Sojovice se nachází v okrese Mladá Boleslav, Středočeský kraj, na levém břehu Jizery asi pět kilometrů před soutokem s Labem, mezi městy Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou. Žije zde 567[1] obyvatel.

Sojovice
Dům čp. 16
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0207 536661
Pověřená obecBenátky nad Jizerou
Obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
Okres (LAU 1)Mladá Boleslav (CZ0207)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′20″ s. š., 14°45′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel567 (2022)[1]
Rozloha7,55 km²
Katastrální územíSojovice
Nadmořská výška180 m n. m.
PSČ294 75
Počet domů241 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSojovice 166
294 75 Sojovice
[email protected]
StarostaIng. Bc. Petr Obdržálek
Oficiální web: www.sojovice.cz
Sojovice
Další údaje
Kód obce536661
Kód části obce152161
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec je tvořena vesnicí Sojovice, na území obce jsou též tři chatové osady, Radešín, Severka a Kotlík. V letech 1986–1999 patřily k obci Sojovice další tři vesnice, které dnes tvoří obec Skorkov. Starším názvem této vesnice byly Sovojovice.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360. Dále pak je s touto vesnicí spojen rod Stránovských ze Sovojovic.

K obci Sojovice byla od 1. ledna 1986 na základě rozhodnutí ONV Mladá Boleslav připojena obec Skorkov s částmi Skorkov, Otradovice a Podbrahy. 5. prosince 1998 se v části Sojovice konalo referendum o osamostatnění této části, v němž se 83 % hlasujících vyslovilo pro oddělení. Na základě tohoto referenda rozhodlo ministerstvo vnitra ČR, že od 1. ledna 2000 došlo k opětovnému rozdělení obce do stavu, který platil do roku 1985.[3] V obci se i nadále vyskytuje příjmení Sojovský, které má návaznost na doby minulé.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem;[4]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem;[4]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem;[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem;[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem;[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[10]

Rok 1932

V obci Sojovice (532 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, pekař, 10 rolníků, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Sojovice, trafika.

Přírodní poměry

V katastru obce se též nachází místa odběru surové vody z Jizery pro umělou infiltraci a nádrže břehové infiltrace. Dále je zde sedimentací čištěna voda z odželezovny v Káraném.

Do jihovýchodní části katastrálního území zasahuje přírodní památka Černý Orel.

Pásmo hygienické ochrany

V katastru obce Sojovice s též nachází pásma I. a II. hygienické ochrany, které chrání vodní zdroje břehové infiltrace z řeky Jizery. Voda odtud teče do úpravny vod v Káraném a po dalších úpravách je transportována výtlačným řadem do okolních obcí a na Prahu. Součástí systému jsou armaturní a přečerpávací objekty. Na břehu řeky je také umístěné odběrné místo surové vody pro umělou infiltraci.

  • I. (řada studní) a II. pás hygienické ochrany břehové infiltrace
  • Čerpací stanice břehové infiltrace vod
  • Odběrné místo povrchové vody z řeky Jizery pro umělou infiltraci

Kalové laguny
Kalová laguna Sojovice

V katastru obce se také nachází kalové laguny, kde dochází k procesu sedimentace železných iontů. Do lagun se dostává propírací voda z odželezovny artéské vody v úpravně vod Káraný, kde jsou jednou za 3 dny propírány tamější rychlofiltry. Očištěná voda z lagun následně odtéká do řeky Jizery, železné usazeniny klesají na dno laguny. Jednou za několik let dojde k vytěžení usazenin, které jsou po laboratorních zkouškách skládkovány.[12][13]

Doprava

Silniční doprava

Obcí prochází silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Sojovice - Stará Boleslav - Záboří - (Mělník)

Železniční doprava

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční zastávka Otradovice (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 072 v úseku mezi Lysou nad Labem a Mělníkem. Nejbližší železniční stanicí (pro veškerou dopravu) je Stará Boleslav ve vzdálenosti 6 km ležící na téže trati.

Autobusová doprava

V obci měly zastávku v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Brandýs nad Labem – Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mečeříž (2 spoje tam i zpět) a Brandýs n.L. – Stará Boleslav – Skorkov – Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (11 spojů) (dopravce ČSAD Střední Čechy).[14]

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Obec Sojovice, informace o obci Archivováno 5. 3. 2009 na Wayback Machine, web obce Sojovice
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 1574-1575. (česky a německy)
  12. Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
  13. Ambrožová, Jana. 2007. Aplikovaná a technická hydrobiologie. VŠCHT
  14. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.