Společensky prospěšné podnikání

Společensky prospěšné podnikání (jinými slovy sociální podnikání) je označení pro podnikatelskou aktivitu, jejímž cílem je řešit společenský nebo environmentální problém. Podnikání zde slouží jako prostředek a primárním cílem není zisk, ale udržitelné řešení daného problému. Zisk je zpravidla investován zpět do rozvoje podniku.

Výraz vychází z anglických pojmů Social Business a Social Entrepreneurship. V českém prostředí bývá toto téma často spojováno s termínem „sociální podnikání“ nebo „sociální firma“ zaměstnávající osoby znevýhodněné na trhu práce. Inkluzivní přínos je jedním z možných aspektů společensky prospěšného podnikání, nikoliv však jediným.

Společensky prospěšní podnikatelé se mohou realizovat například ve vzdělávání, v péči o zdraví, v ochraně životního prostředí, v boji s chudobou, při řešení energetických problémů, v ochraně lidských práv, při prosazování rovných příležitostí, v péči o znevýhodněné osoby apod.

Postavení v ekonomice

Sociální podnikání ze své charakteristiky vyčnívá mezi pro-ziskovými formami podnikání. Jelikož sociální podniky existují primárně za jiným účelem než je generování zisku, lze je z hlediska cílů řadit do třetího sektoru mezi Nestátní neziskové organizace a Obecně prospěšné společnosti.[1]

Sedm principů podle Muhammada Yunuse

Základní principy společensky prospěšného podnikání formuloval například držitel Nobelovy ceny za mír Muhammad Yunus. O společensky prospěšném podnikání lze podle něj mluvit, pokud platí následující:[2][3]

  1. Účelem podnikání je bojovat s chudobou nebo jiným problémem, který ohrožuje naši společnost (v oblasti vzdělání, péče o zdraví, přístupu k technologiím nebo životního prostředí).
  2. Finanční a ekonomická udržitelnost.
  3. Investoři dostávají zpět pouze výši svého vkladu. Kromě investice jim nejsou vypláceny žádné dividendy.
  4. Poté, co jsou splaceny investice, slouží zisk k rozvoji a zlepšování činnosti podniku.
  5. Šetrný přístup k životnímu prostředí.
  6. Pracovníci dostávají tržní odměnu, zároveň mají lepší pracovní podmínky.
  7. Děláme to s radostí.

Související pojmy

Sociální firma

Sociální firma má při svém podnikání za cíl zaměstnávat občany znevýhodněné na běžném pracovním trhu.[4]

Kolektivní firma

Výrobní družstvo

  • zaměstnanci jsou majoritními vlastníky podniku
  • společnost není volně obchodovatelná
  • většina zaměstnanců zároveň vlastní podíl ve firmě
  • jeden podíl rovná se jeden zaměstnanec i jeden rozhodovací hlas

Organizace a platformy

Ashoka

Tato mezinárodní nevládní organizace usiluje o společnost, ve které platí: „Každý může změnit svět.” Taková společnost totiž dokáže reagovat rychle a efektivně na své sociální problémy, protože doslova každý člověk má možnost se zapojit do jejich řešení a dosáhnout tak pozitivní změny. Ashoka proto podporuje sociální podnikatele, jedince, kteří přinášejí inovativní, udržitelná a replikovatelná řešení sociálních problémů na regionální i globální úrovni. Je to největší světová síť společensky prospěšných podnikatelů s téměř 3000 členy v 70 zemích.

Asociace společenské odpovědnosti

Tato nezávislá platforma sdružuje, propojuje a reprezentuje zájmy společensky odpovědných subjektů v ČR. Zapojuje do tématu společenské odpovědnosti nejen firmy, ale i zástupce veřejné správy, neziskového sektoru, sociálních podniků, škol a jednotlivců. Svou misi Asociace společenské odpovědnosti šíří skrze příběhy malých a středních podniků, rodinných firem i nevládních organizací, kterým se podařilo prostřednictvím odpovědného podnikání dosáhnout pozitivní změny ve společnosti. Provozuje také informační portál o společenské odpovědnosti (CSR) v České republice.

Byznys pro společnost

Je platforma, která propojuje firmy, jež se snaží o odpovědné a udržitelné podnikání. Jejím cílem je také snanovovat standardy pro Společenskou odpovědnost firem (CSR) v České republice.

European Leadership & Academic Institute (ELAI)

Jednou z činností této platformy pro sdílení profesních zkušeností je pořádání tzv. Global Enterpreneurship Week – mezinárodní akce na podporu podnikání, startupů, inovací a obecně podnikavého životního stylu.

Mezinárodní síť Impact Hub

Praktickému rozvoji společensky prospěšného podnikání se věnuje například Impact Hub Praha (prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání). Koná se zde pravidelné neformální setkání Social Business Breakfast, na kterém si zástupci společensky prospěšných podniků, neziskovek, bank, vysokých škol, ministerstev a dalších organizací vyměňují zkušenosti a získávají nové kontakty. Od roku 2011 také Impact Hub Praha pořádá program pro vysokoškoláky Social Impact Award.

Nadace VIA

V programu Lepší byznys podporuje Nadace VIA podnikatelské aktivity nevládních neziskových organizací, sociálních podniků i jednotlivců a neformálních uskupení, které usilují o řešení společenských problémů. Může jít přitom o nápady a záměry, které vnímají sociální podnikání v jeho širším pojetí a nezaměřují se např. pouze na oblast sociální práce. Program se skládá ze vzdělávací (pomoc s tvorbou a ověřováním podnikatelského záměru) a realizační části (finanční podpora a odborná pomoc).

People – Planet – Profit

Posláním organizace P3 (People – Planet – Profit) je teoreticky ukotvit a šířit povědomí o společensky prospěšném podnikání mezi českou odbornou i laickou veřejností. Mimo jiné koordinuje Tematickou síť pro sociální ekonomiku TESSEA a spravuje Adresář sociálních podniků.

Platforma sociálních firem

Cílem Platformy sociálních firem, která sdružuje právnické a fyzické osoby uznávající model sociální firmy, je prosazovat tento model a standardy sociální firmy v ČR, šířit příklady dobré praxe, vzdělávat v oblasti sociálního podnikání a propojovat státní, veřejnou, podnikatelskou a akademickou sféru.

Programy a soutěže

Akademie sociálního podnikání České spořitelny

Program je určen manažerům sociálních podniků a neziskových organizací. Kromě účasti na workshopech, seminářích a osobních konzultacích účastníci Akademie sociálního podnikání rozpracovávají podrobný podnikatelský plán a učí se získávat potenciálního investora. Autoři nejlepšího podnikatelského plánu získávají finanční příspěvek na jeho rozvoj.

EFASI – Cena Nadace ERSTE za přínos sociální integraci

Toto ocenění je udělováno každé dva roky neziskovým organizacím působícím ve střední a jihovýchodní Evropě. Nadace Erste tak odměňuje a zviditelňuje projekty a organizace, které se prosazují sociální integraci a rovné příležitosti pro všechny. Propagací těchto pozitivních příkladů EFASI přispívá k rozvoji občanské společnosti v regionu.

Laboratoř Nadace Vodafone

Akcelerační program Laboratoř Nadace Vodafone je určen neziskovým organizacím a sociálním podnikům, které využívají technologie pro pozitivní změny ve společnosti a mají ambici oslovit a získat řádově tisíce uživatelů. Tvůrci zajímavých společensky prospěšných nápadů si mohou v Laboratoři ověřit, zda jsou jejich vize životaschopné a zda si jejich technologická řešení najdou platící zákazníky. Laboratoř pomáhá najít vhodné nastavení a ověřit zájem trhu, aby se projekty mohly stát finančně udržitelnými.

Social Impact Award

Program Social Impact Award je určen mladým lidem, kteří chtějí pomáhat a podnikat zároveň. Součástí jsou praktické workshopy a soutěž o nejlepší nápad na společensky prospěšné podnikání. Vítězové získávají finanční odměnu, podporu mentorů a členství v Impact Hubu. Vítězné projekty ze všech zemí, kde se Social Impact Award koná, je možné si prohlédnout v Book of Inspiration.

SozialMarie

Cenu SozialMarie uděluje od roku 2005 soukromá nadace Unruhe („Neklid“) sociálně inovativním projektům. Podporuje vzájemné propojování společensky prospěšných projektů a podněcuje diskusi na téma sociální inovace.

Technologie pro společnost – Nadace Vodafone

Grantový program Technologie pro společnost podporuje inovativní společenské využití moderních informačních a komunikačních technologií. Je určený neziskovým organizacím a spolupracujícím subjektům, které tato řešení využívají v praxi.

Společensky prospěšné podniky a iniciativy

V českém prostředí již působí řada organizací, podniků, sociálních firem, družstev a iniciativ, které se snaží hledat řešení na problémy ve společnosti a životním prostředí a zároveň usilují o finanční soběstačnost.

Odkazy

Reference
  1. PARKÁNOVÁ, Lenka. Různé pohledy na sociální, environmentální a ekonomickou úlohu konceptu sociálního podnikání. Brno, 2011 [cit. 2015-03-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Naděžda Johanisová. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie. www.grameencreativelab.com [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-08.
  3. Archivovaná kopie. www.muhammadyunus.org [online]. [cit. 2015-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-03.
  4. Webové stránky Platformy sociálních firem s definicí sociální firmy Archivováno 14. 2. 2015 na Wayback Machine

Literatura
  • BEDNÁRIKOVÁ, Daniela; FRANCOVÁ, Petra. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR. Plná verze.. Praha: Nová ekonomika, o. p. s., 2011.
  • BEDNÁRIKOVÁ, Daniela. Příklady dobré praxe aneb sociální podnikání v České republice i zahraničí.. Praha: P3 - People, Planet, Profit, o. p. s., 2012.
  • BJERKE, Björn; KARLSSON, Mathias. Social Entrepreneurship. To Act as if and Make a Difference.. Cheltenham: Edward Elgar Publishing, Inc., 2013.
  • BRANČÍKOVÁ, Lucie. Sociální přidaná hodnota podnikání: Jak ji identifikovat, vymezit a využít.. Praha: SČMVD, 2010.
  • DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika - prostor pro sociální práci. Sociální práce 21. století.. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2003.
  • DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu.. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006.
  • DOHNALOVÁ, Marie. Sociální Ekonomika, Sociální Podnikání: Podnikání Pro Každého.. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012.
  • DURIEUX, Mark B.; STEBBINS, Robert A. Social Entrepreneurship for Dummies.. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc., 2010.
  • Sociální firma: Výzva v podnikání 21. století.. Praha: FOKUS PRAHA, o. s., 2007.
  • FRANCOVÁ, Petra; BEDNÁRIKOVÁ, Daniela. Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR.. Praha: Nová ekonomika, 2011.
  • GUNN, Robert; DURKIN, Chris. Social Enterpreneurship. A skills approach.. Bristol: The Policy Press, 2010.
  • HUNČOVÁ, Magdalena. Sociální ekonomika a sociální podnik.. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2007.
  • HUNČOVÁ, Magdalena. Ekonomický rozměr občanské společnosti. [s.l.]: Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 240 s. ISBN 978-80-7357-545-8.
  • JASANSKÝ, Jaroslav. Obecně prospěšné společnosti.. Ostrava: Montanex, 2007.
  • KERLIN, Janelle A. Social Enterprise. A Global Comparison.. Lebanon: University Press of New England, 2009.
  • KORIMOVÁ, Gabriela. Sociálna Ekonomika a Sociálne Podnikanie. Banská Bystrica: Bratia Slabovci s. r. o., 2008.
  • LANKAŠOVÁ, Lucie. Rozvoj sociální ekonomiky v prostředí neziskových organizací v České republice. Diplomová práce. vyd. Praha: [s.n.], 2008.
  • MÁDLOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem: Etické podnikání a Sociální odpovědnost v praxi.. Praha: Kanina: OPS, 2019.
  • MAREŠ, Jakub. Rozjeď to: Jak začít společensky prospěšné podnikání.. Praha: Innovation Tank o. s., 2011.
  • MÉSZÁROS, Peter. Sociální podnikání. 10 úspěšných příkladů z Evropy.. Praha: Nový prostor, o. s., 2008.
  • MULGAN, John a kol. autorů. Social Innovation. What it is, why it matters and how it can be accelerated.. London: The Young Foundation, 2007.
  • NICHOLLS, Alex (edit.). Social Entrepreneurship. New Models of sustainable Social Change.. New York: OXFORD Univerzity Press, 2006.
  • RIDLEY-DUFF, Rory; BULL, Mike. Understanding Social Enterprise. Theory & Practice. London: SAGE Publications Ltd., 2011.
  • SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav. Základy podnikání. Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010.
  • SYROVÁTKOVÁ, Jaroslava. Sociální podnikání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010.
  • YUNUS, Muhammad. Creating a World Without Poverty: Social Business and the Future of Capitalism.. New York: Public Affairs, 2007. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.