Smrk dvoubarvý

Jedná se o strom, který dorůstá až 30 m výšky a průměru kmene až 1 m.[2] Borka je purpurově hnědá, později šedohnědá, už na mladých stromech rozpraskaná do šupin, ve stáří je rozpraskaná ještě výrazněji.[2][3] Větvičky mají červenohnědou barvu, jsou rýhované a lysé. Jehlice jsou temně zelené, na průřezu čtverhranné, asi 1−1,5 cm dlouhé a asi 1,5 mm široké, zvláště za mlada ostře zašpičatělé.[2] Samičí šišky jsou zpočátku červeně purpurové, za zralosti pak červenohnědé až bledě hnědé, vejčitého tvaru, asi 7–9 (vzácněji až 12) cm dlouhé a asi 3 cm široké. Šupiny samičích šišek jsou za zralosti okrouhlé až vejčité, asi 13–16 mm dlouhé a široké, na okraji zubkaté. Semena jsou křídlatá, křídla jsou asi 7–10 mm dlouhá a 4–5 mm široká.[2]

Smrk dvoubarvý je přirozeně rozšířen v horských oblastech ostrova Honšú v Japonsku..[3] Kromě nominátní variety alcoquiana se rozlišuje také var. acicularis, která nese některé znaky intermediární ke druhu smrk Koyamův (Picea koyamae), se kterým společně roste a také var. reflexa, která se vyznačuje kratšími jehlicemi a menšími šiškami.[2]

Smrk dvoubarvý roste v horských lesích, v chladném oceanickém klimatu na vulkanických půdách. Roste ve často ve smíšených lesích s dalšími jehličnany, např. smrk ajanský (Picea jezoensis), jedlovec různolistý (Tsuga diversifolia), modřín japonský (Larix kaempferi), v některých oblastech i borovice drobnokvětá (Pinus parviflora), jedle Veitchova (Abies veitchii) nebo jedle Mariesova (Abies mariesii) a také četné listnáče.[2]

V místě původu využíván pro kvalitní dřevo. Ve střední Evropě ho potkáme jen výjimečně, zpravidla v arboretech. Mladý jedinec roste např. v arboretu Žampach, udáván je též z Průhonic[4] a vzrostlý jedinec se vyskytuje v podzámecké zahradě v Kroměříži.