Sluneční pobřeží

Výstavba letoviska začala až za komunismu v roce 1958 na místě, kde se nacházely pouze dvě staré studně zásobující ve starověku a středověku vodou obci Nesebar. Traduje se však, že první zahraniční turista sem přijel již v roce 1957 a byl jím jakýsi ostravský horník. Ať už je to pravda, nebo není, rozhodně se tenkrát hodilo, aby prvním turistou, který vystoupil z celé skupiny z vlaku v Burgasu, byl hrdina socialistické práce z bratrského Československa. Tím začala více než třicetiletá historie socialistického turistického ruchu.

Zdejší letovisko se mělo stát alternativou středomořských letovisek pro obyvatele východního bloku.[1] Druhé kolo výstavby začalo koncem 90. let dál od moře a poslední přibližně v roce 2002, kdy hotelům ustoupily i louky a písečné duny. Kolem roku 2017 nastala renovace hotelů.[2]

Sluneční pobřeží se nachází asi 35 km severně od Burgasu v obci Nesebar v Burgaské oblasti vedle Černého moře. Podnebí je zde středozemní. 

Jedná se o největší a nejpopulárnější letovisko v zemi, ve kterém se nachází více než 500 hotelů s minimálně 110 tisíci lůžky. Funguje zde také přes 130 restaurací a množství hudebních a nočních klubů, k nejznámějším patří Cacao Beach Club. Přesto tu žije jen velmi málo stálého obyvatelstva. Hlavní pás hotelů se rozprostírá v zálivu mezi městy Nesebar a Sveti Vlas.

Ačkoliv letovisko původně sloužilo jako komunistická alternativa k středomořským letoviskům, dnes jsou jeho návštěvníci z větší části turisté z Velké Británie, Nizozemska či Skandinávie. Stále je však možné narazit i na turisty z České republiky[3], především však z Ruska.

Pláž na Slunečném pobřeží je dlouhá 8 kilometrů a patří mezi nejoblíbenější pláže Bulharska. Jedná se o širokou pláž s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře. Výhodou pro turisty je skutečnost, že pláž je přirozeně dělena na část vhodnou pro milovníky nočního života (jižní část) a na část vhodnou pro rodiny s dětmi (severní část u střediska Sveti Vlas). Zatímco v první delší části (5 km) se nachází nepřeberné množství barů, restaurací a diskoték, ve druhé části panuje ve večerních hodinách relativní klid.[2]

Z nabídky volnočasových aktivit se zde najde téměř vše. Je tu např. široká nabídka vodních sportů, nejrůznějších skluzavek, tobogánů a akvaparků. Na několika místech na pláži může turista najít dokonce i písečné duny. Ale ani o další atrakce a krásy zde není nouze. Letovisko je propojeno turistickým vláčkem, který umožňuje snadnější poznávání celé přilehlé oblasti, a mezi ostatními letovisky funguje autobusová doprava do všech okolních letovisek.

Přesto má i toto letovisko své vady na kráse. Před restauracemi obvykle postávají dotěrní „nahaněči“, nejbližší okolí komerčních a hotelových budov je obvykle nablýskané, ale veřejné prostranství zanedbané, o sezóně je tu hlava na hlavě - nic pro ty, kteří si chtějí odpočinout od ruchu velkoměst - a vedle moderních hotelů s vysokým standardem turista narazí i na starší hotely postavené ve stylu socialistické panelákové architektury.[2] Rozlišit při koupi zájezdu mezi těmito hotely však nemusí být nic těžkého, stačí si jen dopodrobna prostudovat prospekty k zájezdu nebo se podívat na recenze hotelů.[4]

Ani ceny nejsou oproti jiným letoviskům příliš nadsazené. Turista utratí např. za pivo 3 leva (40 korun) a za dobré jídlo kolem 10 leva (přibližně 130 korun).[2]