Sluneční koník (Mladá Boleslav)

Sluneční koník je malá zoomorfní[1] bronzová soška stylizovaného koně s krátkým ocasem a k proporcím těla poněkud drobnou hlavou, která je zakončena špičatým „nosem“ připomínajícím spíše „ptačí zobáček“.[3] Na hřívě, nad předníma i zadníma nohama a na hrudi má soška vyraženy kruhové kolky.[3] V místech, kde přechází hříva do oblasti zad, je soška proděravěna.[3] Tento malý otvor sloužil jako očko k uchycení koníka, jenž byl používán nejspíše jako závěsek nebo přívěsek.[3]

Po provedené konzervaci je většina povrchu sošky pokryta tmavou šedozelenou patinou.[1] Na některých místech jsou patrné zbytky ještě tmavší, zelenočerné krusty, na jiných místech naopak slabě prosvítá zlatavý kovový povrch.[1]

Drobná a kompletně zachovalá plastika koně z bronzové suroviny byla vytvořena následujícím postupem. Nejprve byla předloha figurky vymodelována z volné ruky ze včelího vosku.[1] Následně byla tato předloha obalena dostatečně silnou vrstvou jemné hlíny, přičemž bylo v této hliněné hmotě pamatováno i na vtokový otvor.[1] Po vytvrzení hlíny se takto vzniklá forma zahřála a vosk z ní vytekl.[1] Původní pozitivní vosková forma se tímto procesem ztratila (technika „ztracené formy“)[1] a vzniklá negativní hliněná forma se vtokovým otvorem naplnila roztavenou slitinou kovu.[1] Po vychladnutí byl odlitek nakonec zbaven hliněné formy a finálně začištěn tak, že původní umístění vyústění vtokového otvoru není na výsledné sošce nikterak patrné.[1]

Datování vzniku sošky nelze provézt ani na základě materiálového rozboru a ani na základě lokality respektive datového určení okolních předmětů v místě vrstvy nálezu.[1] Nálezy zoomorfních nebo antropomorfních figurek z bronzu jsou poměrně vzácné, a to nejen na území českých zemí, ale i v celé Evropě.[1] Z tohoto důvodu k časovému zařazení slunečního koníka není možné využít srovnání uměleckých nebo řemeslných stylů či technologických postupů obdobných nálezů a jejich chronologického vývoje.[1]

Vodítkem pro přesnější zařazení se stala jeho „kolková“ výzdoba, která vedla nejprve k odhadu datace plastiky do pozdní doby bronzové.[1] Toto datování není podloženo žádnými archeologickými nálezy v oblasti nálezu, a proto musela být datace figurky posunuta do starší doby železné, tj. do doby halštatské.[1][3] Pro tuto dataci hovoří dvě skutečnosti:

• z této doby již existují v českých zemích náznaky osídlení;[1]
• po celou dobu halštatskou až do časného laténu se k výzdobě především výjimečných bronzových předmětů používaly právě zmíněné kruhové kolky.[1]

V případě datování slunečního bronzového koníka z Mladé Boleslavi se tedy bude jednat nejspíše o kulturu pozdně halštatskou (6. století př. n. l. až 1. čtvrtina 5. století př. n. l.) až časně laténskou (asi 475 až 375 př. n. l.).[4]

Ke konci doby bronzové a především pak během doby halštatské se výzdoba předmětů pomocí soustředných kružnic se středovým bodem značně rozšířila.[1] Původně se jednalo o symboliku nezpochybnitelně spojenou se slunečním kultem doby bronzové, která se ale postupem doby značně rozšířila a začala být chápána nejspíše již jen jako čistě dekorativní prvek.[1] Aplikace této symboliky slunečního kotouče je častá u celé řady symbolických či prestižních artefaktů nalezených archeology a datovaných do zmíněného období.[1] Nejinak je tomu i v případě bronzového koníka z Mladé Boleslavi, jenž je proto právem nazýván adjektivem „sluneční“.[1]

O jeho účelu je možno spekulovat a nabízí se několik seriózních variant:

• Prostý ozdobný přívěsek;[1][pozn. 4]
• posvátný ochranný amulet;[3][1]
• šamanská pomůcka;[3][pozn. 5]
• forma mimořádné obětiny[3] zavěšené v nějakém sakrálním prostoru;[1]
• votivní soška nebo šperk ve funkci významného votivního daru[1] – tedy objekt obětovaný věřícím jako dar Bohu nebo božstvu (devocionálie). Dar mohl být určen pro blíže nespecifikovaný a neidentifikovatelný halštatský kultovní areál.[1] Pro jeho lokalizaci poblíž soutoku řek Jizera a Klenice ovšem nejsou jednoznačné archeologické důkazy.[1]

Ať již byl účel sošky slunečního koníka jakýkoliv,[pozn. 6][pozn. 7] v každém případě ale její skvostné řemeslné provedení je i z dnešního pohledu pozoruhodné a vysoká estetická a umělecká hodnota tohoto artefaktu je přinejmenším i v současnosti vysoce ceněna.[2]

Věrohodnost původu nálezu bronzového koníka lze jen těžko zpochybnit, neboť byl artefakt získán během řádného archeologického výzkumu ve stratifikované poloze a nikoliv například pomocí detektoru kovů v problematických povrchových vrstvách.[1] Přesto existuje reálná možnost, že plastika pochází původně zcela odjinud a do vrcholně středověkého či novověkého městského prostředí v Mladé Boleslavi se dostala až sekundárně.[1] Mohlo jít o neobvyklý předmět či například „suvenýr z cest“ nalezený někde náhodně a následně získaný do vlastnictví (darem, koupí) nějakého místního mladoboleslavského měšťana.[1] Při středověké nebo novověké demolici vybavení mladoboleslavského domu se spolu se suťovým materiálem dostal až do místa, kde byl nalezen (tj. do místa tzv. archeologizace).[1]

• Obdobné „koňské“ artefakty z doby halštatské
• 
  „Žirafí kůň“; figurka koně vyrobená z hlíny, 8. století před naším letopočtem
• 
  Jezdecká figurka z halštatské doby (620–550 př. n. l.)
• 
  „Koňská mísa“ z doby halštatské