Stylistika
Stylistika je nauka o slohu. Pojednává o jeho podstatě, jeho druzích, o slohové výstavbě jazykových projevů (textů) a o slohovém rozvrstvení jazykových prostředků.
Zkoumá způsob výstavby jazykového projevu (komunikátu), tj. způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků (výběr, uspořádání v celek). Po stránce jazykové závisí slohová vytříbenost zejména na vhodném výběru slov, na plynulé stavbě vět a na jejich spojení v souvislý text.
Slohotvorní činitelé
Slohotvorní činitelé jsou souhrnem komunikativních podmínek v jedinečné komunikační situaci, existují 2 typy:
- subjektivní (osobní, individuální) – podmíněni osobností autora, jeho stanoviskem, věkem, vzděláním, povahou atd. Nejnápadnější jsou rozdíly v individuálním stylu různých autorů umělecké literatury (například styl Karla Čapka a Vladislava Vančury).
- objektivní (obecný) – autor je nucen k nim přihlížet
Objektivní slohotvorní činitelé se dále dělí na
- funkce – zaměření projevu; cíl, na který chce poukázat
- forma projevu – projev psaný nebo mluvený
- místo, na kterém se projev uskutečňuje – přímý (např. veřejný projev) nebo nepřímý (např. formou rozhlasu)
- počet mluvčích – monolog (jeden mluvčí) nebo dialog (dva a více mluvčích)
Jazykové styly podle funkce projevu
- styl prostěsdělovací
- funkce dorozumět se, pobavit se
- běžná komunikace
- jednoduchá větná stavba
- využívá všechny útvary národního jazyka
- písemná komunikace: vyhláška, oznámení, zpráva, oběžník, hlášení, inzerát, telegram (oznamovací útvary); tiskopisy, soupisy, dotazník (heslové útvary); zápis, protokol, smlouva (dokumentární útvary)
- ústní komunikace: telefonický styk, rozhovor kamarádů
- veřejné ústní jednání: referát, diskuse, polemika, panelová diskuse, usnesení atd.
- styl odborný
- odborné poučení
- bez emocí, citového zabarvení
- pouze spisovně
- přednáška
- úvaha – autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru
- esej – druh úvahy na odborné téma; nepříliš rozsáhlý útvar, který spojuje odbornost a uměleckost, je psán s estetickým záměrem
- kritika – úvaha, která především hodnotí, posuzuje, vytýká nedostatky
- recenze – útvar blízký kritice, ale převažuje informativní charakter nad kritickým
- glosa – kritická poznámka
- styl administrativní
- styl publicistický
- styl hromadných sdělovacích prostředků
- cílem je informovat o aktuálních věcech
- musí být srozumitelně, zajímavě formulované
- spisovné, automatizované výrazy, klišé
- zpravodajství
- úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
- článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
- komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
- kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
- glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
- sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci
- causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
- referát
- reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
- fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně
- interview – rozhovor
- odborná diskuse
- styl umělecký
Druhy slohových postupů
- informační – nejjednodušší, podává fakta, sdělení ve věcných (místních, časových) nebo formálních souvislostech (např. abecedně)
- vyprávěcí – podává děje, události, příběhy jako jedinečné, úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost
- popisný – vystižení vnějších znaků, příznačných rysů objektu nebo děje; zřetel k částem, k celku nebo k souvislostem; volba pořadí popisu částí
- charakterizační – vystižení vnitřních znaků objektu (osoby), a to přímo (konstatováním) nebo nepřímo
- výkladový – vysvětlení podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy)
- populárně naučný – vysvětluje fenomén bez použití odborných slov
- úvahový – vyjádření názorů autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání a vyvozování logických závěrů
Odkazy
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.