Složková gramatika

Nechť S je konečná posloupnost slov.[1] Systém složek na S je množina C podposloupností S, která zahrnuje celé S, všechna jednotlivá slova z S, a pro kterou platí, že libovolné dvě podposloupnosti S obsažené v C jsou buď disjunktní nebo je jedna z nich obsažena v druhé. Prvky takovéto množiny C se nazývají složkami.

Říkáme, že složka A dominuje složce B (také A zahrnuje v sobě B nebo B je vložena v A), jestliže B je částí (podmnožinou) A a přitom B není identické s A.

B je bezprostřední složkou A (B je bezprostředně vložena v A nebo A bezprostředně dominuje B) právě tehdy, když:

• A a B jsou složky systému C;
• A dominuje složce B;
• v C není složka, která dominuje složce B, a které naopak dominuje A.

Klasifikace frází zpravidla vychází ze slovního druhu řídicího členu. Takové třídy se nazývají frázovými kategoriemi, nebo třídami frází, mezi které patří:

• jmenná fráze (substantivní fráze; anglicky noun phrase, NP), jejíž hlavou je podstatné jméno;
• adjektivní fráze (anglicky adjectival phrase, AP), jejíž hlavou je přídavné jméno;
• advebiální fráze (anglicky adverbial phrase, AdvP), jejíž hlavou je příslovce;
• prepoziční fráze (anglicky prepositional phrase, PP), jejíž hlavou je předložka;
• slovesná fráze (anglicky verb phrase, VP), jejíž hlavou je sloveso;
• věta (anglicky sentence, S).

Některé frázové kategorie, konkrétně jmenná fráze a věta, jsou rekurzívní – zahrnují v sobě složky stejné frázové kategorie.