Poukázka

Mezi poukázky, které jsou užívané v Česku, se nejčastěji řadí stravenky. Dalšími typy jsou dárkové poukazy, které dostává obdarovaný a pořizuje si za ně předměty a zboží dle vlastního výběru. V poštovním styku při zasílání peněz do rukou příjemce jsou využívány poštovní poukázky. Ve finančním sektoru existují pokladniční poukázky, které slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz. Počátkem 90. let byly v tehdejším Československu v rámci kupónové privatizace aktuální kupónové knížky. Dalším známým typem poukázek jsou poukázky na jídlo, které byly zejména za první republiky známé jako žebračenky.

V první polovině 60. let se v Československu nová osobní auta prodávala pouze na poukaz.

Forma slevového kupónu patří mezi jednu z forem marketingových nástrojů uplatňovaných zejména v rámci maloobchodní strategie.[1] Je založena na principu, kdy nejčastěji obchod publikuje kupón jako výhodu pro další nákup. Mezi časté způsoby patří procentuální nebo pevná sleva na konkrétní zboží nebo kompletní sortiment obchodu. Přímo tak spotřebitele vybízí k dalšímu nákupu, ve kterém mu nabídne benefit. Distribuce může probíhat různými způsoby – u kamenných obchodů mohou být šířeny v akčním letáku, při členství v bonusovém programu nebo po provedeném nákupu, kdy může obchodník přímo cílit na zájmy spotřebitele, aby personifikoval danou slevovou nabídku a zvýšil tak míru konverze. U internetových obchodů jsou kupóny často šířeny prostřednictvím tzv. kupónových portálů, slevových nabídek, v rámci newsletteru zákazníkům nebo po provedeném nákupu. Slevový kupón má zpravidla časově omezenou platnost a mnohdy je omezen i dalšími aspekty, aby mohl být uplatněn (například počet kusů, minimální hodnota objednávky, konkrétní sortiment).[1]

• 
  Poukázky na jídlo pro chudé z předválečných USA
• 
  Potravinové známky pro sociálně slabé ze současných USA
• 
  Žebračenky z 1. československé republiky
• 
  Československá kupónová knížka