Stravenka

Mezi nejrozšířenější typy a vydavatele stravenek v České republice patří Sodexo (Sodexho Pass), Ticket Restaurant, Up Česká republika, Accor, Exit Group, Gastro Pass, Gurman Pass, Menu Service, Naše stravenka aj. Z elektronických stravenek pak například Gusto Karta.

Poslední česká společnost, která prodávala stravenky prakticky po celém území ČR,^[zdroj?!] byla Exit Group, která je od října 2009 součástí firmy Edenred, dříve Accor Services. Nově však vznikla česko-slovenská společnost CES ePlatby a.s., provozovatel elektronické stravenky Gusto Karta.

Agentura GfK Czech s. r. o. provedla 15.–21. září 2009 v České republice mezi 1000 zaměstnanci průzkum stravovacích návyků v závislosti na používání stravenek. Podle této studie průměrná hodnota stravenky činí 67,50 Kč. Příjemci stravenek využívají restaurace k obědvání od 53 % častěji než ostatní zaměstnanci, a zároveň motivují k chození do restaurací i ty zaměstnance, kteří stravenky neodebírají. Příjemce stravenky utratil za oběd průměrně 94 Kč, přičemž průměrně 70 Kč zaplatí stravenkou a 24 Kč doplatil v hotovosti.[1]

Původně stravenky platily jen pro odběr teplého jídla, později byla tato podmínka ze zákona vypuštěna a některé stravenky platí i pro nákup potravin v pultových a samoobslužných prodejnách. Smluvní podmínky obvykle v souladu s podmínkami daňových úlev omezují jejich použití na potraviny a vylučují jejich využití k nákupu alkoholických nápojů, avšak přesto je mnohde možné za stravenky kupovat i jiné zboží. Proto například Petr Paulczynski popisuje případ, kdy tyto poukázky byly použity v obchodním řetězci Kaufland k nákupu alkoholu a tabákových výrobků.[2]

David Rýc, ředitel vnějších vztahů stravenkové společnosti Le Chèque Déjeuner, v reakci na jiný kritický článek uvedl, že tato forma stravenek neexistuje jen v České republice a Francii, ale osvědčil se v řadě dalších zemí, například 16 zemích Evropy včetně zemí s rovnou daní (Slovensko, Rumunsko), Indii, Turecku, Brazílii i Mexiku. Podle studií zmiňovaných Rýcem je zneužívání stravenek okrajovým jevem, protože podle dotazníkových šetření je nezneužívá více než 5 % odběratelů. Státní orgány se odmítly na kontrole dodržování podmínek podílet, vydavatelé stravenek proti zneužívání smluvně prosadili některá opatření, například maximální počet stravenek využitelný při jednom nákupu nebo úpravu pokladního softwaru některých prodejních sítí supermarketů tak, aby neumožňoval hradit stravenkami nepotravinové zboží.[3] Pokud zákazník platí stravenkami o vyšší celkové hodnotě než je cena nákupu, některé prodejny vracejí peníze do určitého limitu anebo vracejí i stravenky nižší nominální hodnoty, ač obojí je většinou v rozporu se smluvními podmínkami.

Firmy, které vydávají a přijímají stravenky zpět, mají od zaměstnavatele a obchodníka (například restaurace) provizi přibližně 10 %.[4] S výjimkou Naší stravenky, která zaměstnavatelům nabízí stravenky pro jejich zaměstnance zcela bez provize a od restaurací stravenky vykupuje s provizí ve výši 2,5 %. Z elektronických stravenek je pak nejvýhodnější službou Gusto Karta, která na straně restaurací účtuje provizi 4,2%, a to včetně veškerých transakčních poplatků.

Největší poskytovatelé stravenek v ČR jsou francouzské firmy (jejich pobočky). Předseda CBA Roman Mazák ukazuje, že provize poskytovatelům jsou jako lichva.[5]

Poskytování závodního stravování, k němuž lze přiřadit i stravování prostřednictvím stravenek, se obecně opírá o ustanovení § 236 zákoníku práce. Zde je stanoveno, že zaměstnavatelé jsou povinni umožnit všem zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tato povinnost se nevztahuje na zaměstnance vyslané na pracovní cestu. Výše uvedené platí v zásadě jak pro podnikatelské subjekty, tak i pro organizační složky státu a příspěvkové organizace. V dalším se již přístup a platná právní úprava pro tyto rozdílné subjekty liší.

Dle platného znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona č. 586/1992 Sb. lze do daňově uznatelných výdajů zahrnout příspěvek na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného při pracovní cestě 5–12 hodin (výše je vymezena v § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Z výše uvedeného je zřejmé, že výše daňově uznatelného příspěvku je omezena dvěma současně platícími podmínkami:

• nesmí přesáhnout 55 % ceny jídla na jednu pracovní směnu (cenou jídla se rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování).
• nesmí přesáhnout 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5–12 hodin. K 1. lednu 2017 maximální stravné při pracovní cestě 5–12 hodin činilo 86 Kč, tj. maximální daňově uznatelný příspěvek 59,95 Kč.

Současné znění obou zákonů pro rok 2017 tedy umožňuje poskytovat zaměstnanci jídlo v hodnotě cca 109 Kč na jednu směnu, která trvá aspoň 3 hodiny, přičemž při poskytování této výše lze do daňových výdajů uznat příspěvek až 55 %, tj. 59,95 Kč. Zbývající část, tj. 49,05 Kč, buď uhradí zaměstnanec nebo mu bude poskytnut ze zisku či z fondů tvořených na kulturní a sociální účely. Nárok na další stravenku přísluší v této sféře až v případě, že pracovní směna v úhrnu s povinnou přestávkou v práci trvá více než 11 hodin. Pro posouzení doby trvání pracovní směny je rozhodná délka pracovní směny stanovená zaměstnavatelem konkrétnímu zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce.

Daňově uznatelný příspěvek mohou dostávat i podílníci a jednatelé s. r. o. v pracovním poměru.

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, je doplněn závazným pokynem D-300 MF z Finančního zpravodaje 11-12/2006, odst. 19 a 20, podle nějž si při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů může zaměstnavatel uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje část směny nebo celou směnu z důvodů:

• a) důležitých osobních překážek v práci vymezených zvláštními právními předpisy
• b) překážek v práci v obecném zájmu podle zvláštního právního předpisu
• c) překážek na straně zaměstnavatele podle zvláštního právního předpisu (např. poruchy na strojním zařízení nebo v dodávkách surovin či pohonné síly, přerušení prácezpůsobené nepříznivými povětrnostními vlivy)
• d) čerpání náhradního volna
• e) účasti na školení za účelem prohloubení kvalifikace, pokud zaměstnanci nevzniká nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu nebo pokud zaměstnavatel zaměstnanci nezabezpečil bezplatné stravování v rámci školení

Nemůže uplatnit jako daňový výdaj příspěvek podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona za zaměstnance, který neodpracuje celou směnu s výjimkou uvedenou v písmenu a), např. při čerpání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna.

V minulosti platná právní úprava byla v roce 2001 nahrazena vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 430/2001 Sb. Od její platnosti mají organizační složky státu a státní příspěvkové organizace možnost přispívat svým zaměstnancům ve stejné výši jako podnikatelská sféra. Jedním z rozdílů je, že nárok na druhou stravenku vzniká v této sféře po odpracování 10 hodin a přítomnost v práci pro nárok na stravenku musí trvat alespoň 3 hodiny.

Pro příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky platí vyhláška č. 84/2005 Sb., která stanovuje možnost přispívat svým zaměstnancům ve stejné výši jako podnikatelská sféra. Pokud odpracovaná směna je stanovena nejméně na 10 hodin, má zaměstnanec nárok na dva příspěvky na stravování.

Poukázky na stravování, kterými je hrazeno poskytování stravovacích služeb ve vybrané síti restaurací a hotelů, nepodléhají dani při nákupu i prodeji, protože se jedná o platební prostředek nahrazující peníze. Strávník uhrazuje u plátce daně poukázkou cenu jídla včetně daně. DPH podléhá pouze zprostředkovatelská provize.

Při pracovních cestách v okolí pracoviště lze využít stravenky. U pracovních cest trvajících 5 a více hodin se použití stravenek vylučuje: „… Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu…“ [§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb.].

Při zdaňování příjmu zaměstnance je dle znění § 6, odst. 9, písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. tato hodnota stravování poskytována formou nepeněžního plnění a je od daně osvobozena.

• Potravinové lístky

• Slovníkové heslo stravenka ve Wikislovníku