Slava Raškajová
Slava Raškajová (2. ledna 1877 Ozalj – 29. března 1906 Záhřeb) byla chorvatská malířka specializující se na akvarel. Bývá řazena k impresionismu nebo secesi.[1] Od narození byla neslyšící. Jejím výtvarným mentorem byl chorvatský malíř Bela Čikoš Sesija, s nímž měla i milostný vztah. Ve dvaceti letech u ní propukly hluboké deprese a strávila poslední tři roky svého života v psychiatrické léčebně ve Stenjevci (dnes část Záhřebu). Po hospitalizaci přestala zcela malovat. Zemřela v léčebně v roce 1906 na tuberkulózu. Hodnotu její práce historici umění v následujících desetiletích z velké části přehlíželi. První výstavu měla až v roce 1957. Na přelomu 20. a 21. století se však zájem o její dílo oživil.
Slava Raškajová | |
---|---|
Rodné jméno | Slavomira Friderika Olga Raškaj |
Narození | 2. ledna 1877 Ozalj |
Úmrtí | 29. března 1906 (ve věku 29 let) Stenjevec |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | malířka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slava Raškaj na anglické Wikipedii.
- Raškaj, Slava | Hrvatska enciklopedija. www.enciklopedija.hr [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slava Raškajová na Wikimedia Commons