Slatina (rybník, Dubeč)

Retenční nádrž Slatina, někdy i rybník Slatina, je vodní plocha v Praze mezi Štěrboholy a Dubčí, vybudovaná v letech 1980 až 1985 v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny v Dolních Měcholupech. Byla určena zejména k zachycování nárazových srážek v povodí Hostavického potoka a slouží i jako rybářský revír obhospodařovaný Českým rybářským svazem. Stala se jednou z přírodního hlediska nejcennějších vodních ploch v Praze.[1] Lokalita nesla název Slatina již před vznikem rybníka, což je patrné na mapách stabilního katastru z roku 1849.[2]

Slatina
Pohled z jižního břehu (2020)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 10
Katastrální územíDubeč
Zeměpisné souřadnice50°4′9″ s. š., 14°34′24″ v. d.
Rozměry
Rozloha8,76 ha
Délka0,4 km
Šířka250 m
Objem70 330 m3
Parametry – hráz
Hrázsypaná
Délka153 m
Výška4,5 m
Ostatní
Typretenční nádrž
Přítok vodyHostavický potok
Odtok vodyHostavický potok
Přístupnáano
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a zajímavosti

Slatina je průtočná nádrž, kterou napájí Hostavický potok přitékající z jihozápadu. Na severní straně má nádrž 4,5 m vysokou zemní hráz, díky které je schopná v případě povodně pojmout přes 170 000 m3 vody, která by zatopila plochu téměř 11 ha. V polovině přes 150 m dlouhé hráze je umístěn vodohospodářský objekt, ve kterém je výpustná i přelivná část a manipulační zařízení.

Po roce 1990 byl prostor mezi původní hrází a poměrně frekventovanou komunikací vedoucí kolem severního břehu zavezen a osazen lesními dřevinami. Původní koryto Hostavického potoka bylo rovněž zasypáno a bylo vytvořeno nové, přirozeněji vyhlížející meandrující koryto, které se těsně před nádrží rozlévá do malého mokřadu. Podél potoka a louky na východní straně nádrže byly vysazeny dubové aleje. V jižní a západní části Slatiny byly vyhloubeny zálivy, které jednak zvětšily retenční objem nádrže, jednak svými pozvolně se svažujícími břehy přirozenějším způsobem propojily vodní plochu s pobřežním prostředím.

Popsané úpravy výrazně zvýšily ekologickou a krajinotvornou hodnotu celé lokality. Rozsáhlé rákosiny spolu s porosty orobinců na východní a severovýchodní straně jsou přirozeným hnízdištěm vodních ptáků (při průzkumu v 2013 tu bylo zjištěno 29 hnízdících druhů – kromě obvyklých labutí a divokých kachen např. lžičák pestrý, čejka chocholatá nebo potápka roháč). Litorální porosty jsou i nocovištěm vlaštovek nebo břehulí a pro mnoho druhů ptáků také známou tahovou zastávkou.[3]

Z obojživelníků se tu vyskytuje skokan zelený, ropucha obecná i zelená a kuňka obecná, v litorálu také čolek obecný. V okolí nádrže bylo zjištěno mnoho druhů motýlů, zejména okáčů a baboček.

V letním období je možné nádrž využívat i ke koupání, nejlepší vstup do vody je u hráze. Kolem nádrže vede cyklostezka. V blízkosti je také malé letiště pro letecké modeláře. Lov ryb je povolen pouze na levém břehu, mezi hrází a zaústěním Hostavického potoka.[4]

Galerie
  • Pobřežní rákos obecný, kachna divoká (břeh) a lyska černá (ve vodě)
  • Lidé odpočívající na břehu
  • Zaústění Hostavického potoka do rybníka

Odkazy

Reference
  1. RN Slatina | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
  2. Dvě Prahy. www.dveprahy.cz [online]. [cit. 2020-06-07]. Stabilní katastr 1842. Dostupné online.
  3. Česká společnost ornitologická [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (česky)
  4. Koupani.cz - Rybník Slatina Dubeč Praha. Koupání.cz [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-04. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.