Slávka Vuletič-Donátová

Slávka Vuletič-Donátová (rozená Miloslava Donátová, též uváděna pod iniciály SVD, 20. února 1890 Brno23. února 1950 Brno) byla moravská elektroinženýrka, průmyslnice, feministka, fotografka, filmařka a sportovkyně působící ve vedení závodu Bartelmus, Donát & Co., jednoho z prvních elektroprůmyslových podniků v tehdejším Rakousku-Uhersku. Roku 1925 získala na České vysoké škole technické titul inženýrky elektrotechniky, jako vůbec první žena v Evropě. Aktivně se zapojovala též do společenského života v Brně.

Ing. Slávka Vuletič-Donátová
Slávka Vuletič-Donátová (1938)
Rodné jménoMiloslava Donátová
Narození20. února 1890 Brno
Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. února 1950 (ve věku 60 let)
Brno Československo Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materČeská vysoká škola technická v Brně
RodičeJosef Donát
Manžel(ka)Václav Jabůrek, Milan Vuletič
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Narodila se v Brně do rodiny průmyslníka a konstruktéra Josefa Donáta, který zde pracoval od roku 1893 spoluvlastnil spolu s Robertem Bartelmem elektrotechnický závod Bartelmus, Donát & Co.. Později získal Josef Donát ve společnosti majoritní podíl. Kmotrem Miloslavě byl inženýr Štěpán Doubrava, společník firmy. Po základním vzdělání vychodila brněnské dívčí lyceum Vesny, absolvovala v roce 1906.

Inženýrský titul

Roku 1912 se provdala za právníka Václava Javůrka a po dvou letech se jim narodila dcera. Nadále však chtěla pokračovat ve svém vzdělávání, nastoupila tedy jako externalistka na II. české reálné gymnázium v Brně, které jako první žena v historii ústavu. Technické prostředí, ve kterém vyrůstala, ji motivovalo ke studiu na vysoké škole, což jí bylo umožněno po vzniku Československa roku 1918 na nově vzniklé České vysoké škole technické v Brně. Roku 1921 se nechala s Václavem Javůrkem rozvést a začala opět používat jméno Donátová. Roku 1924 pojala za manžela Ing. Milana Vuletiče, původem z Chorvatska, který v ČSR působil jako honorární konzul Království Jugoslávie. Obor elektroinženýrství nakonec zdárně zakončila státní zkouškou v květnu 1925. Stala se tak první ženou v Evropě, která takový titul získala.

Následně začala působit ve firmě svého otce, která byla roku 1927 přičleněna ke Škodovým závodům. Slávka Vuletič-Donátová řídila brněnský výrobní závod, následně se stala členkou správní rady firmy Škoda.

Společenský život

Wurmova ulice v Brně

Byla veřejně činnou a společenskou osobností. Byly jí blízké myšlenky feminismu. Výrazně se angažovala také v brněnské organizaci Československého červeného kříže, za její zásluhy byla zvolena jeho čestnou předsedkyní, stejného titulu se jí dostalo v dámském spolku Zora. Byla nadšenou fotografkou a filmařkou, krátce působila také jako předsedkyně městského Klubu českých kinoamatérů, spoluzakládala roku 1930 Český veslařský klub, opět v Brně. Jako jediná žena stála roku 1936 spolu s dalšími u vzniku Golf Clubu Brno. Byla, též jako jedna z prvních žen, majitelkou vlastního osobního automobilu a řidičkou, pojilo ji též osobní přátelství s automobilovou závodnicí Eliškou Junkovou.

Pro svou rodinu nechala ve 1933 vystavět firmou V. Nekvasil podle návrhu stavitele Karla Sebastiana Kepky funkcionalistický rodinný dům ve vilové čtvrti u Kraví hory na adrese Wurmova 12 v Brně.

Úmrtí

Slávka Vuletič-Donátová zemřela 23. února 1950 v Brně a byla pohřbena v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Brně, spolu se svými rodiči a manželem Milanem.

Rodinný život

Slávka Vuletič-Donátová se roku 1912 ve Vídni provdala za Václava Javůrka, z jejich manželství vzešla dcera Miloslava, provdaná Svozilová (Mirko Svozil popraven za odboj 1942), podruhé Nebeská. Manželství bylo rozvedeno roku 1921. Podruhé se provdala roku 1924 za v Brně žijícího chorvatského inženýra Milana Vuleviče, který po třech letech manželství následkem podlomeného zdraví z pobytu ve vězení za první světové války roku 1927 zemřel. Druhé manželství zůstalo bezdětné.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.