Simeon Olelkovič

Simeon (Šimon) Olelkovič[1] (bělorusky: Сямён Алелькавіч, ukrajinsky: Семен Олелькович, rusky: Семён Олелькович, litevsky: Simonas Olelkaitis; 1420, Sluck–1470, Kyjev[2]) byl posledním kyjevským knížetem (1454 až 1470)[3] a knížetem sluckým (1443 až 1455).[4]

Simeon Olelkovič
Narození1420
Sluck
Úmrtí3. prosince 1470 (ve věku 49–50 let)
Kyjev
Místo pohřbeníKyjevskopečerská lávra
ChoťMarija Gaštoldová
DětiSofija Simeonovna Olelkovičová
Vasilij Simeonovič Olelkovič
RodičeAlexandr Olelko a Anastázie Moskevská
RodGediminovci
PříbuzníMichail Olelkovič (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako člen rodiny Olelkovičů pocházel z gediminovské dynastie a byl vnukem Algirdase, litevského velkovévody. Po smrti svého otce zdědil Kyjevské knížectví. Vedl nezávislou politiku, bojoval proti krymským Tatarům, udržoval úzké vazby s Moldavským knížectvím, janovskými koloniemi u Černého moře a knížectvím Theodoro na Krymu.

Jeho dcera se vdala za Michala III. Tverského, posledního knížete Tveru.

Po smrti Simeona Olelkoviče se Kyjevské knížectví proměnilo v Kyjevské vojvodství.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simeon Olelkovich na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.