Silvestrovské oslavy

Silvestrovské oslavy, zkráceně silvestr, se konají vždy poslední den v roce – 31. prosince. Často představují veselou oslavu. Protože se nejedná o státem uznaný svátek (v České republice a některých dalších zemích je to běžný všední den), probíhají tyto oslavy vlastně pouze na základě místních zvyklostí a dlouhodobě zažitých tradic často velice neformálním způsobem. Jméno získaly podle sv. Silvestra I., jehož svátek slaví tento den katolická církev.

Kresba silvestrovské oslavy v amerických novinách (1914)

Oslavy
Novoroční ohňostroj 2016 v Praze
Státy, které mají hlavní oslavu Nového roku jindy než na 1. ledna

Velmi často se slaví ve společnosti dalších lidí na večírcích, v restauracích, klubech nebo na ulicích a náměstích. Tyto oslavy mohou trvat někdy až do časných ranních hodin. Obvykle se zde ve zvýšené míře konzumuje alkohol a společně se odpočítávají poslední minuty končícího roku. Nový rok se vítá přípitkem šampaňským vínem nebo sektem.[1]

O půlnoci se odpalují ohňostroje a jiná zábavní pyrotechnika. Mnoho lidí však tyto oslavy stále prožívá i v soukromí buďto doma, nebo u příbuzných či přátel. Část populace tyto oslavy prožívá na dovolené v zahraničí, na horách nebo v rekreačních chatách či chalupách.

V rozhlasu a v televizi obvykle vysílají komedie a různé speciální zábavné silvestrovské pořady víceméně estrádní povahy, někdy i staršího data.

Pyrotechnika

Používání pyrotechniky je občas kritizováno z několika důvodů. Prvním je nebezpečí požáru. Na přelomu let 2015 a 2016 bylo v České republice způsobeno přes 120 požárů a přes 12 lidí bylo zraněno. Dalším tématem kritiky může být dopad na živočichy, jako jsou psi nebo ptáci. Zvířata jsou obecně citlivější na zvuk než lidé a proto mají níže položený práh bolestivosti. Výbuchy mohou také vyvolat migraci ptactva. Ohňostroje také uvolňují obrovské množství prachu a sloučenin vzniklých po spálení kovů používaných k barvení výbuchů. Řada měst ohňostroje z těchto důvodů zakázala nebo pořádají speciální tiché „ohňostroje“ s absencí hlukové složky.[2]

Hlavní město Praha zažívalo tradičně největší novoroční ohňostroj v Česku 1. ledna večer, většinou byl odpalován z Letné, nebo z vlečného člunu na Vltavě. Ohňostroj byl však na 1. ledna 2020 jako údajně ekologičtější a šetrnější varianta nahrazen videomappingem.[3] Na Nový rok 2021 byl zrušen i videomapping. To kritizoval spolek Ohňostroj pro Prahu s tím, že to nebude mít žádný efekt na životní prostředí. Pražský novoroční ohňostroj 2020 se konal z veřejné sbírky a pod záštitou Prahy 2 se odpálil z bastionu nad parkem Folimanka.[4]

Odrazy ve filmu

Odkazy

Reference
  1. Na Silvestra můžete vyrazit nejen na ohňostroje, ale i do divadla nebo na výlet. Českolipský deník [online]. 2016-12-30. Dostupné online.
  2. Silent Fireworks. Snopes.com [online]. 2018-07-03. Dostupné online.
  3. Videomapping na Národním muzeu místo novoročního ohňostroje.. E15.cz [online]. 2019-12-29. Dostupné online.
  4. Magistrátu navzdory! Novoroční ohňostroj se v metropoli nakonec uskuteční. Deník.cz [online]. 2020-09-21. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.