Sils im Engadin/Segl
Sils im Engadin (německy a do roku 1943 oficiálně; rétorománsky Segl) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 9 kilometrů jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1 803 metrů. Má přibližně 700 obyvatel.
Sils im Engadin/Segl | |
---|---|
Pohled na obec s jezerem Silsersee | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°25′59″ s. š., 9°46′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 1803 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Maloja |
Sils im Engadin/Segl | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 63,58 km² |
Počet obyvatel | 715 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 11,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7514 Fex 7514 Sils/Segl Maria 7515 Sils/Segl Baselgia |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Sils im Engadin leží na plošině mezi jezery Silsersee a Silvaplanersee. Obec je jazykově smíšená, německo-románská, což se odráží ve dvojím názvu.
Sils Maria, jedna ze dvou částí obce, spolu se Sils Baselgia, je střediskem zimních sportů a nabízí širokou škálu sportovních a rekreačních možností i kulturního vyžití.
Turisticky atraktivní je také přítomnost nedalekého známého rekreačního střediska Svatý Mořic.
Historie
Sils byl poprvé zmíněn kolem roku 800 jako Silles a v roce 1131 jako Sillis. Votivní oltáře z kamene Lavez objevené v Sils-Baselgia ukazují na římskou svatyni na římské cestě přes průsmyk Maloja a Julier. Na poloostrově Chastè na břehu jezera Silsersee se nachází rozvaliny středověkého hradu. Ve středověku se na trase Maloja/Julier Pass nacházel Sust. Z roku 1545 pochází alpský řád a v roce 1591 měl Sils vlastní rétorománské stanovy obce.
Od pozdního středověku byl důležitým zdrojem příjmů rybolov a vývoz solených a uzených pstruhů do Itálie. Tento motiv je proto také znázorněn ve znaku obce. V osadě Plaz nad jezerem Lej Giazöl se na konci 17. století těžil galenit a zinkový blend. V zadním údolí řeky Fex se zhruba tři sta let těžily slídové břidlicové desky, tzv. fexerské desky, které se používaly na stavbu kamen a zastřešení domů. Po roce 1964 však po ukončení těžby toto zařízení postupně chátralo.
Emigrace v 19. století přinesla prosperitu a Sils se začal podílet na rozvíjejícím se cestovním ruchu.
Čtyřhvězdičkový hotel Edelweiss byl postaven v roce 1876 vedle dnešního Nietzscheho domu. Jeho secesní hala je památkově chráněná.
Hotel Schweizerhof v Sils Marii otevřel v roce 1907 Ferdinand Barbla, který již vlastnil hotel „Alpenrose“ u jižního vjezdu do obce. V roce 1982 prodal hotel, který nebyl vhodný pro zimní využití, rekreačnímu sdružení, které jej přestavělo a v roce 1984 otevřelo jako klubový hotel.
Hotel Waldhaus byl otevřen v roce 1908. Jde o jeden z mála pětihvězdičkových hotelů ve Švýcarsku, který je od svého otevření ve vlastnictví stejné rodiny. Zvenku i zevnitř je stále z velké části v původním stavu. Pobývala zde řada známých osobností.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1930 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2010 | 2012 | 2014 | 2019 | |
Počet obyvatel | 219 | 178 | 359 | 262 | 434 | 498 | 751 | 744 | 752 | 773 | 768 | 702 |
Jazyky
Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem Putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. V roce 1880 zde však již žila početná německy mluvící menšina. Nicméně rétorománsky mluvící většina se udržela až do druhé světové války (68,2 % v roce 1880, 55,82 % v roce 1910, 61,5 % v roce 1941). Po roce 1960 se obec přiklonila k německému jazyku, který v roce 1970 poprvé tvořil relativní většinu. Úředními jazyky obce jsou němčina a rétorománština, přičemž zhruba třetina obyvatel se stále domluví rétorománsky. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:
Jazyky v Silsu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 210 | 48,39 % | 291 | 58,43 % | 446 | 59,39 % | |||
Rétorománština | 137 | 31,57 % | 122 | 24,50 % | 90 | 11,98 % | |||
Italština | 67 | 15,44 % | 71 | 14,26 % | 116 | 15,45 % | |||
Počet obyvatel | 434 | 100 % | 498 | 100 % | 751 | 100 % |
Osobnosti
Poloha a podnebí přilákaly do obce mnoho významných osobností. Rád zde pobýval Hermann Hesse a především Friedrich Nietzsche; v letech 1881–1888 (s výjimkou roku 1882) strávil v Sils Marii sedm letních pobytů a vytvořil zde některá ze svých nejvýznamnějších děl; pověst o tomto místě a jezeře rozšířil po celém světě. Nietzscheho dům v Sils Maria, kde během svých pobytů pobýval v těch nejprostších podmínkách, uchovává jeho památku jako muzeum a výzkumné centrum.
Na hřbitově ve Fex-Crasta byl po své smrti v roce 2014 pohřben dirigent a hudební ředitel Claudio Abbado.
Doprava
Obcí prochází kantonální hlavní silnice č. 3 v trase Chur – Silvaplana – průsmyk Maloja. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Svatém Mořici na Albulské a Berninské dráze.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sils im Engadin/Segl na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sils im Engadin/Segl na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky