Sikulové

Sikulové[1], někdy také székelyové (německy Szekler, maďarsky székelyek) je označení Maďarů, žijících ve východní Transylvánii, též známé jako Sikulsko (Székelyföld).[2][3]

Sikulové (Sékelové)
Székelyek
Vlajka Sikulů
Populace
Odhad: 665 000 V Rumunsku
180 000 mimo Rumunsko
Země s významnou populací
Rumunsko (župy Hargita, Kovászna a Maros), jižní Maďarsko
Jazyk(y)
Maďarština
Náboženství
Římskokatolická církev, unitářství, kalvinismus
Příbuzné národy
Maďaři
Ethnické rozdělení problematického regionu.

Historie

Maďaři a sedmihradští Sasové představovali důležitou obrannou linii Uherska před Osmanskou říší. Krátce po první světové válce se Sikulsko připojilo k Rumunsku na základě Trianonské smlouvy, čímž začal letitý proces asimilace Sikulů do rumunského etnika.[4][5]

Snahy o dosažení automní vlády v maďarsky mluvících regionech Rumunska sice doposud existují[6], nicméně rumunský prezident Traian Băsescu v roce 2009 prohlásil, že „Sikulsko nikdy nebude mít územní autonomii“.[7]

Etnický původ Sikulů je možná odlišný od původu ostatních Maďarů, přestože mluví stejným jazykem, označovat Sikuly za samostatnou etnickou skupinu je nicméně diskutabilní. Z více než 665 000 Maďarů žijících v Rumunsku se přihlásilo v rumunském sčítání lidu k Sikulům pouze 532 lidí.[8] Celkový počet etnických Maďarů v Rumunsku dosahuje počtu 1 434 377.[9]

Původ

Původ Sikulů není zcela jednoznačný. Podle názoru některých se jedná o zmaďarizovaný turkický národ, jejichž jméno v překladu snad znamená „příhraniční stráže“, nicméně dle názoru jiných mohou být Sikulové potomky Avarů, kteří v 9. století, v době příchodu Maďarů do Karpatské kotliny v této oblasti stále přežívali a jejichž říši Maďaři s konečnou platností rozvrátili.[zdroj?] Mužská linie bukovských Sikulů ukazuje na etnickou podobnost s lidmi z jižní Evropy.[6]

Genetické výsledky

V roce 1990 endre Czecziel provedl genetické testy na Szeklerových a zjistil, že jsou velmi úzce příbuzní íránského lidu. Poznamenal také, že není příbuzný s Turky.

Známé osobnosti

Odkazy

Reference
  1. Sikulové vyvolávají nelibost. www.presseurop.eu [online]. [cit. 2012-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-22.
  2. RAMET, Sabrina P. Protestantism and politics in eastern Europe and Russia: the communist and postcommunist eras. [s.l.]: Duke University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0-8223-1241-7, ISBN 9780822312413. S. 160. (anglicky)
  3. Szekler (people) – Britannica Online Encyclopedia
  4. RAMET, Sabrina P. Whose Democracy?: Nationalism, Religion, and the Doctrine of Collective Rights in Post-1989 Eastern Europe. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1997. ISBN 978-0-8476-8324-6. Kapitola The Hungarians of Transylvania, s. 67–69. (anglicky)
  5. Piotr Eberhardt. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-century Central-Eastern Europe. [s.l.]: M. E. Sharpe, Armonk, NY and London, England, 2003 Dostupné online. ISBN 978-0-7656-0665-5. (anglicky)
  6. Columbia Encyclopedia. Székely. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. (anglicky)
  7. SME.sk – Rumunský prezident: Sikulsko nebude mať nikdy územnú autonómiu
  8. Archivovaná kopie. www.insse.ro [online]. [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-10.
  9. Population census of 2002 Archivováno 8. 2. 2010 na Wayback Machine – recensamant 2002 → rezultate → 4. POPULATIA DUPA ETNIE

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.