Sieniawka (okres Zgorzelec)

Sieniawka (německy Kleinschönau) je vesnice ležící v nejjihozápadnější části Polska, v Dolnoslezském vojvodství, na pravém břehu Lužické Nisy. Nachází se 3 km východně od města Žitavy.

Sieniawka
Poloha
Souřadnice50°54′ s. š., 14°51′ v. d.
StátPolsko Polsko
VojvodstvíPomořské
OkresZgorzelec
GminaBogatynia
Sieniawka
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel678 (2010)
Správa
Telefonní předvolba(+48) 75
PSČ59-921
Označení vozidelDZG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec měla v roce 2010 678 obyvatel.

Přes Sieniawku vedla úzkorozchodná železnice z Frýdlantu do Žitavy. Dodnes zde najít v obce zbytky kolejí. V Sieniawce je hraniční přechod do Žitavy.

Historie

Nejstarší zmínka o Sieniawce pochází z roku 1287, kdy je v listině pražského biskupa Tobiáše z Bechyně (dochované pouze v konceptu ve formulářové sbírce) uváděn filiální kostel ve vsi Sonow, podřízený spolu s kostelem v Oldřichově farnosti v Hrádku nad Nisou.[1] Znovu je ves uváděna jako Parvum Sonov v roce 1352 v rejstřících papežských desátků pražského arcibiskupství (Registra decimalum papalium). O rok později je ves uváděna jako Wenigen Schonaw, aby byla odlišena od "Velkého Šonova", dnešního Großschönau. Roku 1387 prodávají purkrabí z Donína Sieniawku (tehdy uváděnou jako Kleinschonichen), dosud patřící k jejich grabštejnskému panství městu Žitava. Městu Žitavě pak ves patila až do zániku vrchnostenských panství v Sasku v roce 1856, pouze s krátkou přestávkou v l. 1547-1549, kdy byla ves Žitavě během tzv. Pönfallu odebrána jako trest za povstání lužických měst proti králi Ferdinandovi I.. V obci se nacházela katolická poutní kaple s údajně zázračným obrazem Panny Marie. Po reformaci přestal být od roku 1540 tento svatostánek využíván a zmíněný obraz byl předán do kostela sv. Jana (Johanniskirche) v Žitavě.

V roce 1884 byla Sieniawka napojena na úzkorozchodnou dráhu z Žitavy do Bogatyně. V roce 1924 žilo v obci 975 obyvatel, v roce 1933 pak 981 a v roce 1939 jich bylo 875.

Odkazy

Reference

  1. PROCHNO, Joachim (ed), Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234 - 1437, Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79 -198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100 Archivováno 6. 3. 2014 na Wayback Machine

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sieniawka na německé Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.