Seznam věží moskevského Kremlu

Věže moskevského Kremlu je soubor dvaceti bašt Kremlu v hlavním městě Ruské federace v Moskvě. Dotvářejí charakteristický obraz Kremlu a spolu s cihlovou zdí tvořily obranný systém městské pevnosti. Většina věží má jednotný architektonický ráz, který získaly v druhé polovině 17. století. Podstatným rozdílem mezi nimi jsou půdorysy, na kterých jsou vybudovány. Tři věže – Beklemiševská, Vodárenská a nárožní Arzenální – stojící v rozích pevnostního trojúhelníku, mají půdorys oválný, všechny ostatní čtyřúhelníkový. Pět z bašt je zakončeno rudými hvězdami a pět věží je opatřeno branami.

Kremelské věže v podvečerním svitu

Seznam věží
Jméno Obrázek Výška

(v metrech)

 Stručný popis Pozn.
Jihovýchodní nároží
Beklemiševská věž
46,2 Vystavěna v letech 1487 – 1488 italským architektem Marcem Ruffem. Své pojmenování dostala podle bojarské rodiny Beklemiševovců, jejichž palác stál vedle věže
Východní zeď
Konstantinova a Helenina věž
36,8 Vystavěna v roce 1490 podle projektu švýcarsko-italského architekta Pietra Antonia Solariho. Pojmenování dostala podle nedalekého chrámu zasvěceného svatým Konstantinovi a Heleně
Signální věž
38 Postavena v roce 1495. Jméno nese podle v ní pověšeného zvonu, který signalizoval požáry
Carská věž
16,7 Postavena v roce 1670. Dříve na tomto místě stávala dřevěná věžička, z níž car Ivan IV. Hrozný pozoroval Rudé náměstí – odtud název
Spasská věž
71 Vybudována v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Solariou. Je jednou z průjezdních bašt; brána je hlavním vchodem do Kremlu. Své pojmenování získala podle dvojice ikon Krista Spasitele umístěných po obou stranách vjezdu. Jako jediná z věží je osazena hodinami
Senátní věž
34,3 Vybudována v roce 1491. Své dnešní pojmenování dostala v roce 1787 po dobudování Senátního paláce, před kterým stojí
Mikulášská věž
70,4 Postavena v roce 1491 švýcarsko-italským architektem Pietrem Antoniem Soláriou. Své jméno dostala podle ikony svatého Mikuláše umístěné nad vchodem
Severní nároží
Nárožní Arzenální věž
60,2 Pietro Antonio Solari postavil věž v roce 1492. Nejmohutnější z kremelských věží dostala své jméno podle budovy kremelského Arsenalu
Západní zeď
Prostřední Arzenální věž
38,9 Vystavěna v letech 1493 – 1495
Trojická věž
80 Vybudována v roce 1495 italským architektem Aloisio da Carcano. Nejvyšší z kremelských bašt několikrát měnila své jméno; to současně má podle Trojického nádvoří
Věž Kutafja
13,5 Vybudována v roce 1516. Je jedinou z kremelských bašt, postavenou mimo zdi. Stojí před Trojickou věží, s níž je spojena padacím mostem
Komandantská věž
41,3 Postavena v roce 1495
Zbrojniční věž
38,9 Vybudována v letech 1493 – 1495. Své jméno dostala v roce 1851 podle vedle postavené zbrojnice
Věž Borovička
54 Postavena v roce 1490 Pietrem Antoniem Solariou. Své pojmenování má podle pahorku Borovička, na kterém stojí
Jihozápadní nároží
Vodárenská věž
61,3 Postavena v roce 1488. Své jméno dostala v roce 1633, když v ní bylo instalováno vodní čerpadlo
Jižní zeď
Blagověščenská věž
32,5 Vybudována v letech 1487 – 1488. Své pojmenování dostala podle ikony Panny Marie Bohorodičky
Věž Tajenka
38,4 Postavena v roce 1485. Původně byla průjezdná. Své jméno dostala podle tajné chodby, kterou se bylo možné dostat k řece Moskvě
První bezejmenná věž
34,2 Pochází z roku 1480
Druhá bezejmenná věž
30,2 Pochází z roku 1480
Petrovská věž
27,2 Postavena kolem roku 1480. Nejmenší z kremelských věží je pojmenována podle Petra, metropolity Kyjevského a celé Rusi

Pozn .: Symbolem jsou označeny věže završené rubínovou hvězdou

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Башни Московского Кремля na ruské Wikipedii a Veže moskovského Kremľa na slovenské Wikipedii.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.