Seznam sedmihradských panovníků

Erbovní znak Sedmihradského velkovévodství (19. století).

Sedmihradsko vazalským státem uherským – vojvodové sedmihradští (do roku 1571)

Od 12. století nosí vládcové či správci Sedmihradska titul vojvoda.

  • ...
  • Gelou dux blacorum 890-904
  • Tuhutum 904-930
  • Iula/Gyula 950-980

...

  • hrabě Peter Szentgyörgyi 1498–1510
  • Jan Zápolský 1511–1526
  • Peter Perényi 1527–1529
  • Štěpán VIII. Báthory 1530–1534
    • Bálint Török 1530
    • Jeroným Jaroslav Łaski 1530–1534
    • Emeric Czibak 1533–1534
  • Štěpán Majláth 1534–1540 pak invaze osmánská
  • Emerich Balassa 1538–1540 spolu s Majláthem, pak invaze osmánská
  • Giorgio Martinuzzi 1551
  • Ondřej Báthory z Ecsedu 1552-1553
  • István Dobó a Ferenc Kendi 1553–1556

Knížata sedmihradská (1571 – 1699)

V roce 1570 byla na říšském sněmu uzavřena tzv. špýrská smlouva mezi Maxmiliánem II. a Janem Zikmundem Zápolským, v niž se Zápolský definitivně vzdal královského titulu, který začal používat jeho otec Jan Zápolský a byl mu císařem udělen knížecí titul.

Sedmihradské velkovévodství pod vládou Habsburků (1699 – 1918)

od roku 1690 bylo Sedmihradsko pod nadvládou Habsburského rodu a bylo z něj vytvořeno velkovévodství, v němž byl jmenován guvernér jako zástupce panovníka.

Sedmihradsko součástí rumunského království (1918 – 1947)

Po první světové válce bylo Sedmihradsko připojeno k Rumunskému království pod vládou králů z rodu Hohenzollernů (viz také Seznam rumunských králů).

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.