Seznam kulturních památek v Semilech
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Semily v okrese Semily vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Semily
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Socha dr. Františka Ladislava Riegra (Q38094944)
| 44938/6-2476 Pam. katalog MIS | Semily | Riegrovo náměstí, pp. 805 50°36′8,96″ s. š., 15°20′5,81″ v. d. | Bronzová socha dr. Františka Ladislava Riegra v nadživotní velikosti na žulovém podstavci na mohutné čtvercové žulové čtyřstupňové ustupující základně složené z velkých bloků. Socha pochází z roku 1928, autorem byl Ladislav Šaloun. Poznámka: Název náměstí ani parcelní číslo v MonumNetu nebyly neuvedeny. | ||||||
Sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta (Q38094974)
| 40314/6-2475 Pam. katalog MIS | Semily | městský park, Bítouchovská, pp. 155 50°36′14,26″ s. š., 15°20′5,03″ v. d. | Bronzové sousoší Antala Staška a Ivana Olbrachta (Otec a syn) při vstupu do Palackého sadů. Dílo pochází z roku 1960, jeho autorem byl Josef Malejovský. Podstavec žulový, sochy bronzové. Obě postavy jsou znázorněné v rozhovoru sedící na nižší obdélné lavici. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. | ||||||
Rodný dům Ivana Olbrachta (Q12039011)
| 27176/6-2478 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 2 50°36′12,17″ s. š., 15°20′5,57″ v. d. | Městský dům - rodný dům Ivana Olbrachta. Muzeum a Pojizerská galerie. Patrový zděný objekt pocházející v jádru z druhé poloviny 18. století sloužil jako hostinec přilehlého pivovaru. Objekt později vlastnila rodina Antonína Zemana (Antal Stašek) a narodil se zde jeho syn Kamil Zeman píšící pod pseudonymem Ivan Olbracht. Zděná, částečně podsklepená stavba o dvou nadzemních podlažích, vybudovaná na obdélném půdorysu s polovalbovou střechou krytou eternitem se čtyřmi vikýři. Jihovýchodní průčelí směřuje do uzavřeného dvora. Pevnou součástí muzea je kamenný dveřní portál přenesený z Rykrova mlýna čp. 87 v Košťálově - tzv. Culíkův portál. Památkově chráněno od 24. března 1964. | ||||||
Hotel Obecní dům (Q12041902)
| 49767/6-6076 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 70 50°36′12,49″ s. š., 15°20′7,66″ v. d. | Hotel Obecní dům (původně zapsáno jako hotel Okresní dům). Zděný třípodlažní objekt byl postaven v letech 1906–1909 podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha. Velkorysé neoslohové formy domu doplněné nastupující secesní ornamentikou vytvářejí výraznou dominantu v historické zástavbě města. Zděná stavba o třech nadzemních podlažích vybudovaná na nepravidelném obdélném půdorysu orientovaná jižním průčelím do Husovy ulice. Zastřešení domu obstarávají sedlové střechy, nad jejichž průnikem je osazena čtyřhranná kónicky se zužující věž s lucernou zakončená osmibokou hrotitou jehlou. Vnější omítky jsou hladké štukové architektonicky řešené v neorenesančním stylu, k výzdobě je užit secesní dekor v průčelí velmi bohatý, doplněný skleněnou mozaikou. Památkově chráněno od 24. listopadu 1998. | ||||||
Dvojdům Husova 74 (Q38094967)
| 23691/6-4928 Pam. katalog MIS | Semily | Husova 74 50°36′10,92″ s. š., 15°20′9,36″ v. d. | Městský dům - dvojdům, z toho jen: pův. čp. 73 a čp. 410 (parc. 27 a 28). Zděný třípodlažní dům nesl v minulosti dvojici čp. 410 a 73. Reprezentativní stavba pojatá v duchu nastupující secese se vyznačuje propracovaným štukovým dekorem fasád. Střecha je podélně sedlová, zvalbená krytá eternitem, stříška věže čtyřboká jehlancová, nahoře rovně useknutá, ve vrcholu tři hroty s koulemi a praporci. Pro zástavbu podhorského města dominantní objekt byl postaven v roce 1907. Objekt byl původně zapsán jako okresní lidová knihovna. Památkově chráněno od 5. listopadu 1987. | ||||||
Kostel svatých Petra a Pavla (Q12030984)
| 12947/6-5746 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, pp. 1 50°36′9,43″ s. š., 15°20′13,68″ v. d. | Kostel sv. Petra a Pavla. Novorománská bazilika, trojlodní neorientovaná, s výraznou hranolovou věží zakončenou ochozem byla postavena v letech 1908–1911 na místě barokního kostela pocházejícího z roku 1702. Autorem nové dominanty města je pražský architekt Bohumil Štěrba. Vysoké reliéfy v tympanonech s novozákonními náměty provedl pražský sochař J. Čapek, žák Josefa Václava Myslbeka. U hlavního vchodu jsou umístěny plastiky sv. Petra a Pavla, které se zachovaly z původního kostela z roku 1702. Hlavní vstup je přístupný po mohutném schodišti. Památkově chráněno od 22. září 1994. | ||||||
Socha svaté Anny (Q38094960)
| 25773/6-2473 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, severozápadně od kostela sv. Petra a Pavla, nad Husovou ulicí, pp. 1 50°36′9,79″ s. š., 15°20′12,16″ v. d. | Pískovcová socha sv. Anny z roku 1756. Světice je zachycena v tradičním ikonografickém pojetí - sv. Anna vyučující Pannu Marii. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno | ||||||
Socha svatého Václava (Q38094951)
| 18839/6-4767 Pam. katalog MIS | Semily | u kostela sv. Petra a Pavla, pp. 1 50°36′9,2″ s. š., 15°20′12,94″ v. d. | Pískovcová socha sv. Václava, kterou nechal postavit František Ladislav Rieger v roce 1864, je druhotně umístěna před jihozápadní stěnou kostela sv. Petra a Pavla. Světec je znázorněn zhruba v životní velikosti oděný ve zbroji a směřuje k západu. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. V MIS nebyl dostupný žádný dokument. | ||||||
Sloup se sochou Panny Marie (Q38094938)
| 31126/6-2474 Pam. katalog MIS | Semily | Komenského náměstí, parc. 4075/1 50°36′11,08″ s. š., 15°20′15,07″ v. d. | Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty a sochami sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého v nárožích fundamentu je situován na svažitém terénu Komenského náměstí. Sousoší pochází z roku 1738. Památkově chráněno od 24. března 1964. | ||||||
Dělnický dům – sokolovna (Q30717854)
| 46906/6-2479 Pam. katalog MIS | Semily | Sokolská 418, 3. května 50°36′2,86″ s. š., 15°20′12,4″ v. d. | Zděný společenský dům pojatý v secesním stylu byl postaven podle plánů architekta Josefa Brodského v roce 1908. Vybudován pod názvem Dělnický dům, od roku 1916 sokolovna. Secesní dvoukřídlý objekt, volně stojící v okolní městské zástavbě východně nedaleko náměstí. Jednopatrová, podsklepená, zděná stavba půdorysu ve tvaru písmeně L, situovaná severozápadním průčelím do ulice Sokolská. Památkově chráněno od 24. března 1964. | ||||||
Jílovecká 102 (Q30717900)
| 12241/6-6082 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 102 50°36′5,66″ s. š., 15°20′17,5″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní celoroubený objekt trojdílné dispozice komorochlévního typu na vyšší kamenné (omítnuté) vyrovnávající podezdívce k jihovýchodní straně, s propracovanou štítovou lomenicí, je postaven kolmo ve svahu po pravé straně Jíloveckého potoka (dnes zatrubněn) Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům, v popisu parcel chalupa. | ||||||
Jílovecká 103 (Q30717765)
| 12240/6-5629 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 103 50°36′5,78″ s. š., 15°20′16,9″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní roubený dům komorochlévního typu, trojdílné dispozice s průchozí síní, z konce 18. století je součástí enklávy pozůstatků dřevěné zástavby podhorského města. Intaktně dochovaný objekt je nositelem celé řady historických konstrukcí a stavebních detailů v četně propracované štítové lomenice. Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům. | ||||||
Jílovecká 104 (Q30717816)
| 49590/6-6083 Pam. katalog MIS | Semily | Jílovecká 104 50°36′6,03″ s. š., 15°20′17,65″ v. d. | Roubená chalupa. Přízemní, převážně roubený trojdílný dům komorochlévního typu, je situovaný ve svahu, jehož sklon vyrovnává zděný suterén s chlévy. Objekt přístupný od východní strany po deseti kamenných schodech do průchozí síně. Štítově je orientován k severní a jižní straně. Malý dvorek od Jílovecké ulice s bedněnou hospodářskou stavbou (seník a stodůlka) zachovány v původním půdorysném schématu. Původně byl objekt celý roubený, přední část byla později přezděna, v současné době roubeny pouze stěny zadní obytné místnosti (k zadnímu štítu). Podél obytné světnice pod přesahem střechy k východní straně se nachází pavláčka. Poznámka: MonumNet uváděl ulici Jílovce. Původně uváděl venkovská usedlost, nyní venkovský dům. | ||||||
Kašna svatého Václava (Q38094914)
| 37745/6-2477 Pam. katalog MIS | Semily | nad Jíloveckou, pod Benešovskou, u schodiště na Koštofrank, pp. 4091/2 50°36′5,65″ s. š., 15°20′19,82″ v. d. | Kašna s pramenem sv. Václava a sochou sv. Václava. Kašna s pískovcovou sochou sv. Václava je umístěna ve svažitém terénu severně pod hřbitovem s kostelem sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Kašna pochází z roku 1857, socha světce byla osazena v roce 1894. Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu nebylo uvedeno. | ||||||
Kostel svatého Jana Křtitele (Q18915438)
| 35385/6-2472 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská, na hřbitově na Koštofranku, parc. 414 50°36′3,16″ s. š., 15°20′17,78″ v. d. | Kostel sv. Jana Křtitele. Barokní kostel místně označovaný na Koštofranku je obklopen hřbitovem. Jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem byla postavena na místě staršího kostela v letech 1723–1727. Památkově chráněno od 24. března 1964. | ||||||
Socha svatého Jana Nepomuckého (Q38094929)
| 100657 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská,u kostela sv. Jana Křtitele na hřbitově na Koštofranku, parc. 413 50°36′2,99″ s. š., 15°20′17,95″ v. d. | Socha sv. Jana Nepomuckého stojí při jižní straně závěru kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Do roku 1920 stála na Riegerově náměstí. Socha světce pochází z roku 1874, je dílem Antonína Suchardy z Nové Paky. Památkově chráněno od 14. listopadu 2003. | ||||||
Náhrobek Františka Preislera z Příkrého (Q38094921)
| 92621/6-6226 Pam. katalog MIS | Semily | Benešovská,u kostela sv. Jana Křtitele na hřbitově na Koštofranku, parc. 413 50°36′3,38″ s. š., 15°20′18,27″ v. d. | Náhrobek Františka Preislera z Příkrého u sakristie kostela sv. Jana Křtitele na Koštofranku. Podle datace na soklu pochází z roku 1855. V soklu výklenek s Božím hrobem, na kříži je vytesané tělo hada s jablkem. Z horizontálních ramen kříže se spouští obtáčející draperie. Celková velikost cca 4 m. Památkově chráněno od 5. listopadu 2001. | ||||||
Krematorium
| 106368 Pam. katalog MIS | Semily | Vysocká 577 50°36′27,39″ s. š., 15°20′1,79″ v. d. | Funkcionalistické krematorium, které bylo jako první krematorium v Česku a páté v Evropě zařízené na spalování elektřinou. Budovu navrhl stavitel Josef Schejbal, který se nechal inspirovat strašnickým krematoriem v Praze. Slavnostní otevření se konalo v roce 1937. Před budovou byl později vytvořen parčík s jezírkem a fontánou dle návrhu firmy Ducháč – Vyskočil z Prahy. Památník padlým s řeckým ohněm byl odhalen v roce 1960. V 60. letech 20. století byla provedena radikální rekonstrukce. Od roku 1988 se v krematoriu již nespaluje. Původní stavba měla půdorys latinského kříže, který zcela setřely pozdější přístavby kanceláří, kolumbária, chladnice a dalších v 60. letech 20. století. Původní rozsah krematoria tvoří převýšená kubická část s atikami s obřadní síní, na kterou navazuje snížená přístavba pro manipulaci s rakvemi a zrcadlově posazená postranní křídla s kancelářemi, provozními místnostmi, místnost pro hlídače a zahradníka, kněze a pitevna. Památkově chráněno od 24. dubna 2019. |
Bítouchov
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zvonice (Q37027493)
| 15380/6-2498 Pam. katalog MIS | Bítouchov | rozcestí na Spálov, st. 11 50°36′55,79″ s. š., 15°19′30,76″ v. d. | Stavba z počátku 19. století je ovlivněna barokním tvaroslovím, které se projevuje v bohatém tvarování samotné zvonice v podobě cibulové střechy s lucernou. Památkově chráněno od 26. března 1964. |
Podmoklice
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sbor Dr. Karla Farského (Q27869544)
| 105910 Pam. katalog MIS | Podmoklice | Nádražní 389 50°36′5,31″ s. š., 15°19′30,58″ v. d. | Sbor Dr. Karla Farského, autor Vladimír Krýš, 1938. Představuje nejhodnotnější novostavbu tehdejší Církve československé ze sedmi realizací v Libereckém kraji a jednu z nejoriginálnějších celkově. Funkcionalistické formy, expresivní stavba s dynamickým členěním hmot a gotickými reminiscencemi v podobě lomeného oblouku. Památkově chráněno od 17. října 2016. |
Spálov
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Silniční mosty č. 288-006 a 288-007 (Q19747121)
| 105373 Pam. katalog MIS | Spálov | na silnici č. 288, k. ú. Spálov u Semil, k. ú. Horská Kamenice 50°38′4,19″ s. š., 15°18′2,55″ v. d. | silniční mosty ev. č. 288-006 a 288-007. Železobetonový silniční most neobvyklého konstrukčního řešení překonávající řeku Kamenici lze zasadit do období 1936–1938. Dle pamětní desky umístěné na skále na předmostí realizovala jeho stavbu společnost Litická a.s. Praha. Most byl otevřen roku 1938. Železobetonový silniční most s horní podepřenou mostovkou šikmo překonávající řeku Kamenici a železniční trať je tvořen dvěma poli s odlišně řešenou nosnou konstrukcí. Mezi oběma poli se nachází zemní násyp, do kterého jsou vetknuty vnitřní opěry. Celý most se nachází ve spádu.
Poznámka: Poprvé prohlášeno památkou k 12. 5. 2014, 13. 8. 2014 ochrana zrušena, podruhé prohlášeno pod shodným rejstříkovým číslem k 27. 10. 2014. |
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Semilech na Wikimedia Commons