Seznam kulturních památek v Bechyni
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Bechyně v okrese Tábor vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Bechyně
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Městské opevnění (Q37002771)
| 
|
14208/3-4660 Pam. katalog MIS | Bechyně | Široká, Klášterní, Dlouhá 49°17′44,65″ s. š., 14°28′17,81″ v. d. | Městské opevnění. Na severním okraji historického jádra je dochována městská hradební zeď s řadou deseti čtyřbokých bašt, před hradbou zčásti parkán, na východě dokonce s příkopem a valem (dnes zahrady). Na západě dochována jedna půlválcová bašta. Hradební systém pochází z 15. století. K hradebnímu systému města dále patří předsunutá válcová hláska v zahradě ve vilové čtvrti a samostatně stojící válcová bašta zvaná Kohoutek na jih od zámku.
Poznámka: Původně byl soubor zapsán jako 16 samostatných památek. V Památkovém katalogu není systém rozepsán po objektech. | |||||
| Františkánský klášter (Q17154633)
| .jpg.webp)
|
46872/3-4701 Pam. katalog MIS | Bechyně | Klášterní 39 49°17′41,11″ s. š., 14°28′12,51″ v. d. | Františkánský klášter.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Klášterní čp. 37 (Q31988177)
| .jpg.webp)
|
27025/3-4677 Pam. katalog MIS | Bechyně | Klášterní 37 49°17′40,27″ s. š., 14°28′10,24″ v. d. | Areál zahrnuje přízemní nárožní dům s průjezdem, dvouramenné schodiště, vjezdovou bránu a dvorek. Východní průčelí domu je zakončeno dvojicí pozdně barokních volutových štítů, nejzdobnějších v celé Bechyni. Poznámka: Bývalé čp. 11. | |||||
| Klášterní čp. 36 (Q31988137)
| 
|
28047/3-4678 Pam. katalog MIS | Bechyně | Klášterní 36 49°17′41,1″ s. š., 14°28′10,6″ v. d. | Původně dva samostatné domy s renesančním nebo snad ještě pozdně gotickým jádrem byly barokně a klasicistně přestavěny a spojeny střední chodbou. Dům s hlavním průčelím k východu svým půdorysem zaujímá podstatnou část pozemku. Areál zahrnuje dům, zalomenou ohradní zeď s vjezdovou branou a dvorek. Na bránu navazuje novodobá nízká pultová stříška, tento přístřešek není předmětem památkové ochrany, stejně jako boční ohradní zeď na jižní straně dvora. Průčelí do Klášterní ulice je dvouštítové. Poznámka: Bývalé čp. 10. | |||||
| Klášterní čp. 35 (Q31988217)
| .jpg.webp)
|
45508/3-4679 Pam. katalog MIS | Bechyně | Klášterní 35 49°17′42″ s. š., 14°28′10,96″ v. d. | Areál zahrnuje dům, ohradní zeď s vjezdovou bránou a brankou a dvůr. Dům vyniká především zdobeným meandrovým štítem a okny se šambránami. Dům pravděpodobně staršího původu než barokního byl po roce 1800 klasicistně přestavěn. Poznámka: Bývalé čp. 121. | |||||
| Klášterní čp. 40 (Q33525825)
| 
|
89077/3-4680 Pam. katalog MIS | Bechyně | Klášterní 40 49°17′45,66″ s. š., 14°28′13,01″ v. d. | Přízemní zděný podélně orientovaný dům s obnovenými sgrafity i novodobých motivů. Dům je patrně středověkého původu, dochovaly se barokní klenby i ploché stropy s fabiony a náročnými štukovými zrcadly. Při městské hradbě na severu je objekt stájí. Severní ohrazení s baštou chráněno v rámci městských hradeb, východní ohrazení v rámci areálu kláštera. Poznámka: Bývalé čp. 29. | |||||
| Synagoga (Q2374937)
| 
|
47382/3-5632 Pam. katalog MIS | Bechyně | Široká 48 49°17′47,79″ s. š., 14°28′9,66″ v. d. | Historizující novostavba synagogy z roku 1872 na místě staršího objektu. Zaujímá celý pozemek a je oproti sousedním domům orientována kolmo k uliční čáře, zadní stěna navazuje na městskou hradbu. Ve druhé polovině 20. století sloužila jako hasičské muzeum, dnes je v majetku židovské obce a je pronajata Klubu českých turistů. V budově je muzeum turistiky, na ženské galerii stálá expozice o dějinách Židů v Bechyni a okolí. Poznámka: dříve ulice Nicose Belojanise | |||||
| Široká čp. 25 (Q31988098)
| 
|
41227/3-4681 Pam. katalog MIS | Bechyně | Široká 25, Libušina 49°17′47,04″ s. š., 14°28′7,68″ v. d. | Nárožní dům s čtyřstranně obestavěným dvorem se nachází severovýchodně od hlavního náměstí, proti městským hradbám. Areál zahrnuje čtyřkřídlý dům s dvěma vedle sebe ležícími průjezdy a dvorem. Západní část objektu tvoří původně barokní přízemní dům s barokně klasicistním štítem orientovaným do Široké ulice. Poznámka: Bývalé čp. 44. | |||||
| Dlouhá čp. 64 (Q31988534)
| .jpg.webp)
|
19384/3-4692 Pam. katalog MIS | Bechyně | Dlouhá 64 49°17′48,34″ s. š., 14°28′3,72″ v. d. | Zděný přízemní dům při zachovaném středověkém opevnění, k jehož úseku (hradební zeď a bašta) přiléhá. Původně barokní dům se do ulice uplatňuje zajímavou kompozicí dvou volutových štítů – štítem domu vlevo a menším štítem vjezdové brány vpravo. Poznámka: Bývalé čp. 57. | |||||
| Kostel svatého Michala (Q26268074)
| 
|
31166/3-4702 Pam. katalog MIS | Bechyně | Michalská 321 49°17′50,6″ s. š., 14°28′3,29″ v. d. |
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Židovský hřbitov (Q10286083)
| 
|
19571/3-4709 Pam. katalog MIS | Bechyně | Michalská, pp. 200 49°17′48,45″ s. š., 14°27′59,28″ v. d. | Židovský hřbitov v severozápadní části města těsně za městskou hradbou. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí podle literatury z konce 17. století. Areál zahrnuje hřbitov včetně náhrobků, ohradní zdi a vstupní bránu. Na jižní straně je ohraničen městskou hradbou s dvěma baštami, ta je chráněna v rámci souboru městského opevnění. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Silniční most č. 135-005 přes Smutnou (Q37002678)
|
|
47575/3-5953 Pam. katalog MIS | Bechyně | Plechamr, přes říčku Smutnou, Bechyně pp. 2032/6, 2107, Hvožďany u Bechyně, pp. 2529/1 49°17′59,1″ s. š., 14°27′33,07″ v. d. | Silniční most č. 135-005. Kamenný jednoobloukový most z režného lomového zdiva. Oblouk klenby je segmentový o rozponu 15 m, což je na daný druh klenby mimořádné. Vybudován patrně počátkem 20. století. Památkově chráněno od roku 1988. | |||||
| Libušina čp. 167 (Q31988664)
| 
|
51695/3-6234 Pam. katalog MIS | Bechyně | Libušina 167, Křižíkova vilová čtvrť 49°17′52,69″ s. š., 14°28′14,7″ v. d. | Vila postavená ve 20. letech 20. století v rámci Křižíkovy vilové čtvrti podle projektu architekta Františka Vahaly pro obvodního a železničního lékaře v Bechyni MUDr. Bohumila Čámského, čemuž byla přizpůsobena i vnitřní dispozice, jež kromě bytu obsahovala i čekárnu a ordinaci. Památkově chráněno od 19. dubna 2002. | |||||
| Kotěrova vila (Q31989035)
| 
|
45346/3-4691 Pam. katalog MIS | Bechyně | Libušina 188, Lázeňská 49°17′56,58″ s. š., 14°28′20,68″ v. d. | Kotěrova vila Vlasta, lázně, hotel a jídelna Jupiter. Stavba náleží do období rané tvorby architekta Jana Kotěry (tzv. rostlinná moderna, geometrická secese), inspirované vzorem anglického rodinného domu. Vila Vlasta vznikla v letech 1902–1903 přestavbou letního sídla Vendelína Máchy (Máchova vila). Poznámka: Bývalé čp. 155. | |||||
| Pomník Františka Křižíka (Q37002790)
| 
|
15396/3-4713 Pam. katalog MIS | Bechyně | Křižíkova vilová čtvrť čp. 543, v zahradě, pp. 423/1 49°17′49,22″ s. š., 14°28′24,61″ v. d. | Bronzová busta Františka Křižíka na 120 cm vysokém hranolovém podstavci z načervenalého kamene. Bustu vymodelovala a odlila Křižíkova dcera, žačka prof. Drahoňovského, sochařka Růžena Trolchová-Křižíková. V zahradě na terase, v ose schodiště přístupové cesty k vile. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Bechyňský most Duha (Q996094)
| 
|
27391/3-4715 Pam. katalog MIS | Bechyně | přes Lužnici, k. ú. Bechyně pp. 1990/3 a k. ú. Bežerovice pp. 936, 984/1, 1001 49°17′46,6″ s. š., 14°28′49,83″ v. d. | Železobetonový silniční a železniční most Duha, č. 122-008. Dokončen 28. října 1928. V té době to byl jeden z nejvyšších mostů ve střední Evropě a nejvyšší v celém Československu. Most z předpjatého betonu o jednom oblouku, který se skládá z dvou vzájemně spojených obloukových pásů. Mostovka 50 metrů nad hladinou řeky, oblouk má rozpětí 90 metrů a vzepětí 38 metrů a spolu s rámovými stojkami, které nad patkami dosahují výšky až 34 metrů, nese mostovku o celkové délce 224,8 metrů. Při severovýchoním kraji mostovky vede elektrifikovaná železnice, která je spolu se zbytkem mostovky pojížděna i jako vozovka. Poznámka: Národní kulturní památka. | |||||
| Radnice (Q31988010)
| 
|
37514/3-4690 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 2 49°17′38,9″ s. š., 14°28′7,32″ v. d. | Měšťanský dům, radnice, sídlo městského úřadu. Jako radnice je dům užíván od 19. století. Dům se nachází v jihovýchodní části náměstí a tvoří nástup k zámku, kam se obrací zdobeným renesančním štítem. Areál zahrnuje dům, východní křídlo s bývalým vězením a dvůr. Ve dvoře se nachází ještě stodola, objekt s bytem správce, novodobá trafostanice a ohradní zeď, na tyto objekty se památková ochrana nevztahuje. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Dům Bílý zvon (Q31987973)
| 
|
31751/3-4689 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 8 49°17′42,36″ s. š., 14°28′8,98″ v. d. | Měšťanský dům Bílý zvon. Areál zahrnuje dům a dvůr. Patrový řadový dům na východní straně náměstí, s širokým průčelím. Výrazně se uplatňuje jeho horizontálně rozvedená fasáda s opěráky, pozoruhodná zbytkem renesanční malby a jediným zachovaným bechyňským domovním znamením, bílým zvonem s nápisem a letopočtem 1790. V domě býval zájezdní hostinec a městský lihovar. Původně otevřené loubí do náměstí bylo postupně uzavřeno. Travnatý dvůr za domem ze zadní strany přiléhá ke Klášterní ulici. Dvorní stavby nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 16. | |||||
| Protivínka (Q31987927)
| .jpg.webp)
|
46453/3-4688 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 11 49°17′43,44″ s. š., 14°28′11,21″ v. d. | Měšťanský dům s renesančním jádrem a novorenesanční sgrafitovou fasádou z roku 1902. Průčelí do východní strany náměstí je patrové s trojicí výrazných neorenesančních štítů nad korunní římsou. Bývalé loubí je dnes začleněno do domu. Poznámka: Bývalé čp. 19. V Památkovém katalogu je mylně nadepsán jako „Zámecký pivovar Protivínka“, tento pivovar však byl obecní, skutečný zámecký pivovar se však nacházel v areálu bechyňského zámku. „Protivínka“ je název restaurace v tomto domě. Obecní pivovar ukončil činnost v roce 1902 a jeho pozůstatky byl zbourány v druhé polovině 20. století. V zadním, dnes zbouraném traktu byla tělocvična TJ Sokol, která sloužila do roku 1965 rovněž jako divadelní sál a městská knihovna. Za domem se nalézá zahrada přístupná z Klášterní ulice, stavby v zahradě a její východní ohrazení podél Klášterní ulice nejsou předmětem ochrany. | |||||
| Valtrova čp. 13 (Q31987890)
| 
|
41775/3-4687 Pam. katalog MIS | Bechyně | Valtrova 13, náměstí T. G. Masaryka 49°17′44,58″ s. š., 14°28′10,45″ v. d. | Patrový nárožní dům gotického původu se obrací západním průčelím do náměstí, severní boční fasáda se uplatňuje ve Valtrově ulici. Barokní fasády. Dům vyniká bohatě zdobeným volutovým štítem. Poznámka: Bývalé čp. 21. | |||||
| Náměstí T. G. Masaryka čp. 18 (Q31987852)
| 
|
29478/3-4686 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 18, Kašpara Malého 49°17′45,53″ s. š., 14°28′10,09″ v. d. | Přízemní nárožní dům s výrazným patrovým štítem, v severovýchodním rohu náměstí, postavený kolmo k náměstí, s hospodářským křídlem podél ulice Kašpara Malého. Hlavní domovní vstup je z náměstí, vedlejší vstup z ulice Kašpara Malého. Dům má pravděpodobně renesanční jádro, průčelí vzniklo barokní přestavbou ve třetí čtvrtině 18. století. Poznámka: Bývalé čp. 126. | |||||
| Libušina čp. 23 (Q31987806)
| 
|
30651/3-4685 Pam. katalog MIS | Bechyně | Libušina 23, náměstí T. G. Masaryka 49°17′45,51″ s. š., 14°28′7,51″ v. d. | Přízemní nárožní dům. Podle sklepů a polohy domu je předpokládán jeho gotický původ. V dispozici domu je patrné zaniklé podloubí. Klasicistní štít a klenby v interiéru. Areál zahrnuje dům a dvůr, obytné křídlo a průjezd u Libušiny ulice nejsou předmětem památkové ochrany, stejně jako příčné hospodářské křídlo, které zaujímá sousední parcelu. Poznámka: Bývalé čp. 42. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37002711)
| 
|
23058/3-4712 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka, u presbytáře kostela sv. Matěje, pp. 1987 49°17′42,69″ s. š., 14°28′5,74″ v. d. | Polychromovaná terakotová socha sv. Jana Nepomuckého. Na nynější místo byla přemístěna i se žulovým soklem kolem roku 1938 z prostoru před dnešní restaurací Na růžku. Na soklu chronogram 1737, nepoměrně menší keramická socha je zřejmě z doby kolem roku 1780. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Kostel svatého Matěje (Q31988486)
| 
|
16055/3-4699 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 144 49°17′42,76″ s. š., 14°28′4,01″ v. d. | Kostel sv. Matěje. Původní kostel je datován do přelomu 13. a 14. století, přestavby v 16. století (gotické síňové dvoulodí), v 17. století a v 19. století (přístavky na severní a západní straně). Orientovaný kostel s gotickým síňovým dvoulodím, na východě na loď navazuje pětiboce zakončený presbytář. K presbytáři na severu přiléhá barokní hranolová věž s cibulovou bání. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Děkanství (Q31988446)
| 
|
38023/3-4700 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 143 49°17′41,93″ s. š., 14°28′4,19″ v. d. | Děkanství. Zděný patrový dům na západní straně náměstí, jižně od kostela. Samostatně stojící patrová budova na obdélném půdorysu se středovým průjezdem. Nejcennější částí je klenuté přízemí s plackovými klenbami a prostor klenutého sklepení. Jádro objektu je patrně již gotické, nejstarší klenby jsou renesanční. V roce 1711 barokně přestavěn. Jižní hranici areálu tvoří budova stájí obdélného půdorysu, jednotlivé místnosti jsou klenuty klenbami do traverz. Severní hranice dvora je tvořena ohradní kamennou zdí a na ní navazující objekt pilířové kolny nepravidelného půdorysu s trámovým stropem a s pultovou střechou. Na západě je areál uzavřen zahradou s nízkou ohradní zdí. Mezi děkanstvím a stájemi se nachází drobný objekt chlévů, mezi dvorem a zahradou je novodobý kovový plot na podezdívce, tyto stavby nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 106. | |||||
| Náměstí T. G. Masaryka čp. 142 (Q31988299)
| 
|
29327/3-4684 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 142 49°17′41,21″ s. š., 14°28′3,94″ v. d. | Empírový měšťanský dům vyniká především zdobeným klasicistním průčelím. Byl postaven roku 1847 podle návrhu Jana Skaláka, přestavěn v roce 1867. Umístěn na západní straně náměstí mezi děkanstvím a restaurací U Pichlů. Za domem je dvůr přístupný průjezdem v severní části domu. Poznámka: Bývalé čp. 107. | |||||
| Rodný dům Václava Pichla (Q31988401)
| 
|
16321/3-5378 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 141, Táborská 49°17′40,74″ s. š., 14°28′4,08″ v. d. | Měšťanský dům - rodný dům Václava Pichla, dnes restaurace a penzion U Pichlů. Nárožní dům v jihozápadní části náměstí. Dům má typický bechyňský barokně klasicistní patrový štít členěný pilastry, z doby kolem roku 1800. Na průčelí po pravé straně umístěna pamětní deska skladatele Václava Pichla. Památkově chráněno od 18. července 1980. | |||||
| Městské muzeum (Q31988379)
| 
|
50341/3-6185 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 140, Táborská 49°17′40,24″ s. š., 14°28′3,58″ v. d. | Měšťanský dům, od roku 1938 zde sídlí městské muzeum Bechyně, později doplněné o expozici hasičského muzea, které bylo vystěhováno ze synagogy. Klasicistní dům vznikl na místě dvou starších objektů ve druhé čtvrtině 19. století. Areál zahrnuje dva měšťanské domy (přední a zadní) a dvůr. Kůlna, ohradní zeď se segmentově zaklenutou vjezdovou branou a studna na dvoře nejsou předmětem památkové ochrany. Památkově chráněno od 21. června 2000. | |||||
| Náměstí T. G. Masaryka čp. 137 (Q31987764)
| 
|
102961 Pam. katalog MIS | Bechyně | náměstí T. G. Masaryka 137 49°17′39,16″ s. š., 14°28′3,36″ v. d. | Patrový řadový klasicistní dům v jihozápadní části náměstí při cestě k zámku. Dům je snad již renesančního jádra, půdorysného tvaru L, se střední dvoupatrovou částí, ukončenou vykrajovaným štítem s polokruhovým nástavcem. Dvorní stavby v zadní části parcely nejsou součástí kulturní památky. Památkově chráněno od 25. března 2008. | |||||
| Dlouhá čp. 101 (Q31988580)
| .jpg.webp)
|
27695/3-4682 Pam. katalog MIS | Bechyně | Dlouhá 101 49°17′42,61″ s. š., 14°28′1,81″ v. d. | Jeden z nejstarších dochovaných domů ve městě. Ustupující partie v přední a zadní části domu, vystupující zhlaví a konce trámů napovídají existenci zazděných roubených konstrukcí a dřevěných stropů. Areál zahrnuje dům, ohradní zeď s vjezdovou bránu a brankou a dvůr. Kůlna v severovýchodním rohu dvora není předmětem památkové ochrany. Dům je orientován kolmo k ulici, je postaven ve svažitém terénu. Podél jižní fasády vede schodiště spojující prostranství kolem kostela sv. Matěje s Dlouhou ulicí. Na čelní fasádu domu navazuje ohradní zeď s brankou a půlkruhově zaklenutou vjezdovou branou. Průčelí domu má v přízemí nad soklem výrazně šikmo skloněný archaický líc, štít vrcholí lomenicí a polovalbou. Střecha objektu je sedlová s polovalbami, krytá bobrovkami na korunu. Poznámka: Bývalé čp. 88. | |||||
| Táborská čp. 112 (Q31988619)
| 
|
15600/3-4683 Pam. katalog MIS | Bechyně | Táborská 112 49°17′38,69″ s. š., 14°28′0,59″ v. d. | Podélně orientovaný dům ve strmém svahu. Přízemní dům je postaven podél ulice a jeho hlavní průčelí se obrací k jihu do zahrady, která je podél komunikace a na západní straně domu. Dům je pozoruhodný především intaktně dochovaným valeně klenutým sklepem. Hodnotným prvkem jsou také vyřezávaná zhlaví trámů. Dům měl původně srubovou konstrukci, ale v druhé čtvrtině 19. století byl znovu postaven jako zděný. Poznámka: Bývalé čp. 113. | |||||
| Boží muka svaté Anny (Q37002806)
| .jpg.webp)
|
16937/3-4705 Pam. katalog MIS | Bechyně | Táborská, u silnice k Větrovu, pp. 2020 49°17′34,13″ s. š., 14°27′59,54″ v. d. | Boží muka sv. Anny. Pozdně gotická žulová boží muka na rozcestí západně od zámku. Podle erbu Šternberků je odhadován vznik do 16. století. Niky patrně určené pro obrázky jsou dnes prázdné a beze stop nátěru. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zámek Bechyně (Q2240221)
| 
|
20995/3-4676 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zámek 1 49°17′29,36″ s. š., 14°28′4,72″ v. d. | Zámecký areál v dominantní poloze na skalnatém ostrohu nad údolím Lužnice. Středověký hrad s předhradím byl renesančně upravován, v letech 1578–1584 byla přistavěna tři křídla zámku podle projektu Baldessara Maggi z Arogna. Na východní straně předhradí se zachoval pozdně gotický špýchar. Protější rozsáhlá budova bývalého renesančního pivovaru je dvoulodím zaklenutým renesančními klenbami do středních toskánských sloupů. V čele předhradí, na severní straně, se nachází jízdárna z roku 1776, novodobě přestavěná. Vlastní hrad (pozdější zámek) byl oddělen od předhradí druhým, ve skále tesaným příkopem. Jižní část gotického hradu s kaplí sv. Ludmily byla zbořena v roce 1792.
Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Výklenková kaplička (Q37002658)
| .jpg.webp)
|
29741/3-4707 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečské schody, pp. 2009/1 49°17′37,97″ s. š., 14°28′10,32″ v. d. | Výklenková kaplička. Drobná, prostá, již téměř klasicizující asi 1,50 m vysoká hranolová kaplička na obdélném půdorysu. V nice uzavřené novou železnou mříží je umístěn nový obraz sv. Anny vyučující Pannu Marii, obraz nespadá pod památkovou ochranu. Jednoduchá římsa odděluje trojúhelný štít s vpadlým polem. Kaplička má prejzy krytou sedlovou stříšku. Z roku 1760. U zámeckých schodů do Zářečí. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Výklenková kaplička svatého Antonína (Q37002750)
| 
|
14538/3-4708 Pam. katalog MIS | Bechyně | na pravém břehu Lužnice u Zářečského mostu, pp. 2009/1 49°17′30,51″ s. š., 14°28′8,59″ v. d. | Barokní štíhlá cca 2,5 metru vysoká výklenková kaple kaplička sv. Antonína z 18. století. Na pravém břehu pod skálou u mostu přes Lužnici. Původní socha se nezachovala, nynější pískovcovou sochu sv. Antonína Paduánského vytvořila a do niky kapličky v červnu 2002 umístila p. Martínková, v září 2002 byla do niky umístěna keramická socha sv. Antonína s dítětem na ruce, zřejmě se jedná o kopii nějaké barokní sochy světce. Protáhlá segmentově klenutá nika uzavřená novodobou železnou mříží. Kolem kapličky je ohrazení z částečně litinových a částečně kovaných mříží, které jsou upevněny na zabetonované železné sloupky; mříže zde byly druhotně osazeny kolem 90. let 20. století a původně zřejmě tvořily ohrazení nějaké hrobky. Mříž niky, ohrazení a socha nespadají pod památkovou ochranu. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Boží muka (Q37002695)
| 
|
32422/3-4706 Pam. katalog MIS | Bechyně | na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu, pp. 2017/1 49°17′29,78″ s. š., 14°28′11,58″ v. d. | Kamenná sloupková boží muka Panny Marie na levém břehu Lužnice jsou zapuštěna do skály vedle mostu, nedaleko bývalé Panské lázně. Byla postavena roku 1660. Toskánský sloup je složen ze tří kusů kamene. Hranolový nástavec vrcholí železným tepaným křížkem s trojcípými konci ramen a při patě křížku původně čtyři volutové pásky, jeden dnes chybí. V trojúhelně zakončených stranách nástavce tři mělké niky, čtvrtá strana zůstala hladká. V severovýchodní nice je vložena a přidrátována podmalba na skle – hlava Panny Marie se svatozáří – patrně z 90. let 20. století, na snímku z roku 1986 je tato nika prázdná. Novodobý obrázek není zahrnut do památkové ochrany. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Dolní lázně (Q31988259)
| 
|
14028/3-4722 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 481 49°17′30,95″ s. š., 14°28′12,65″ v. d. | Dolní lázně, též Panské či Staré lázně (Panská lázeň), čtyřkřídlá stavba, nejstarší objekt v Zářečí. Zachyceny již na vedutě z roku 1602, výstavba v jádře barokní, klasicistní přestavba, další přestavba proběhla v roce 1913. Na levém břehu Lužnice při mostu do Zářečí. Areál zahrnuje bývalou lázeň (dnes obytnou část), pavilon (otevřený sloupový přístavek) v severozápadním rohu, stodolu, maštal a dvůr. Dvůr je přístupný průjezdem. Poznámka: Bývalé čp. 23. | |||||
| Zářečí čp. 476 (Q31988718)
| 
|
22124/3-4721 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 476 49°17′34,19″ s. š., 14°28′14,66″ v. d. | Venkovská usedlost. Původní obytné stavení existovalo ve zděné podobě již v roce 1828, stodola byla tehdy ještě dřevěná. Zděná stodola pochází pravděpodobně z 2. poloviny 19. století. Usedlost se hlavním průčelím obrací k východu, zahradní průčelí usedlosti se uplatňuje při pohledu z předzámčí. Kolmo k ulici stojí obytný dům, přes dvůr pak stodola s maštalí, na kterou směrem k řece navazuje malá kůlna. Mezi domem a stodolou byla původně pravděpodobně zděná vjezdová brána a vstupní branka. Ty však byly odstraněny a nahrazeny plechovými vrátky a vraty s částí dřevěného plotu. Obytné stavení je v zadní části podsklepeno. Areál zahrnuje obytné stavení, stodolu, maštal a dvůr. Plechová vstupní vrata a vrátka, plot do zahrady a kůlna za maštalí nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 35. | |||||
| Zářečí čp. 489 (Q31987722)
| 
|
25415/3-4718 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 489 49°17′27,53″ s. š., 14°28′14,38″ v. d. | Drobnější přízemní zděný dům postavený v roce 1845 podle návrhu J. Skaláka. Areál zahrnuje obytné stavení a dvůr. Ohradní zeď s brankou a novodobá kůlna na severní straně dvora nejsou předmětem památkové ochrany. Součást výtvarně jednotné fronty domů čp. 489, 490, 491. Poznámka: Bývalé čp. 21. | |||||
| Zářečí čp. 490 (Q31987674)
| 
|
27030/3-4719 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 490 49°17′27,1″ s. š., 14°28′14,45″ v. d. | Drobnější klasicistní přízemní zděná usedlost, údajně znovu postavena po požáru v roce 1845. Součást výtvarně jednotné fronty domů čp. 489, 490, 491. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a dvůr. Novodobá kůlna v severovýchodním rohu dvora není předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 19. | |||||
| Zářečí čp. 491 (Q31988056)
| 
|
34708/3-4720 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 491 49°17′26,81″ s. š., 14°28′14,41″ v. d. | Drobnější klasicistní přízemní zděná usedlost. Součást výtvarně jednotné fronty domů čp. 489, 490, 491. V usedlosti bylo údajně již od roku 1795 hrnčířství. Po požáru znovu postaveno podle projektu W. Skaláka. Podle dnes již nedochovaného nápisu ve štítě byl dům přestavěn roku 1890. Usedlost se skládá vlastně jen z obytného domu a ohradní zdi při uliční čáře. V zadní části parcely na dům kolmo navazovala původně ještě stodola z roku 1881. Zbytky zdiva tohoto objektu dosud vystupují ze západního průčelí domu. Zmizela také kůlna při jižní hranici pozemku, zakreslená ještě v katastrální mapě. Areál zahrnuje obytné stavení a bránu s brankou. Novodobá kůlna v jihozápadním rohu dvora a ohradní zeď na severozápadní straně dvora nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 18. | |||||
| Zářečí čp. 493 (Q31988339)
| 
|
24541/3-4698 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 493 49°17′25,69″ s. š., 14°28′13,55″ v. d. | Venkovská usedlost. Nárožní objekt v jižní části Zářečí se nalézá při ulici směřující k Lužnici. Usedlost patrně klasicistního původu, údajně sloužila jako kovárna, na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1828 již je usedlost zachycena v přibližně dnešním rozsahu, v roce 1865 byla přestavěna k obytným účelům. V 90. letech 20. století byla adaptována pro obytné účely – vestavěno obytné podkroví a stodola změněna na garáž, ke které byla přistavěna kotelna. Areál se skládá z obytného domu, v zadní části připojené malé stodoly (přestavěné na garáž s obytným podkrovím) a zahrady na severní straně pozemku. Kotelna přistavěná ze severní strany stodoly a nový dřevěný plot na betonové podezdívce nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 16. | |||||
| Zářečí čp. 494 (Q31988993)
| 
|
30689/3-4717 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 494 49°17′27,28″ s. š., 14°28′13,73″ v. d. | Přízemní zděná uzavřená usedlost postavená v roce 1845, postupně dostavěná do tvaru U. Obytné stavení mělo původně bohatě zdobený volutový štít, přestavbou v 70. letech 20. století byla veškerá výzdoba zničena. Usedlost leží v ulici, která je souběžná s nedalekým tokem Lužnice. Na obytnou část při průčelí kolmo navazuje příčný objekt s bránou a skladem. V zadní části domu navazuje maštal a na ni kolmo pak stodola. Obytné stavení je částečně podsklepeno. Ohradní zeď na jižní straně dvora není předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 20. | |||||
| Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37002729)
| 
|
44694/3-4714 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí - rozcestí, pp. 2015 49°17′27″ s. š., 14°28′16,19″ v. d. | Na rozcestí ve východní části Zářečí pod čtyřmi vzrostlými lipami je na trojúhelném pískovcovém podstavci vztyčena monumentální polychromovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého od sochaře Jiřího Františka Pacáka z roku 1727. Původně byla umístěna ve Smiřicích, odkud byla později převezena do Bechyně. Podle názoru z roku 1999 vytvořil sochu samotný Matyáš Bernard Braun a dynamicky prohýbaný sokl měl vzniknout spoluprací sochaře s Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Zářečí čp. 458 (Q31988758)
| 
|
37807/3-4697 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 458 49°17′24,86″ s. š., 14°28′12,76″ v. d. | Přízemní zděná uzavřená usedlost drobnějšího měřítka vznikla přibližně ve 2. čtvrtině 19. století. Objekt byl přestavěn a prodloužen v roce 1886. Zemědělská usedlost na půdorysu L, na obytné stavení kolmo navazuje stodola s maštalí a travnatý dvůr uzavírá směrem do ulice ohradní zeď s bránou. Při západním průčelí domu je úzký pruh zahrady. Na maštal je z jižní strany přistavěna kůlna s pultovou střechou, tento objekt není předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 36. | |||||
| Zářečí čp. 465 (Q31988798)
| 
|
21270/3-4696 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 465 49°17′26,52″ s. š., 14°28′17,11″ v. d. | Drobnější zděná uzavřená usedlost tvaru L vznikla pravděpoobně roku 1840. Tvoří součást vnější řadové zástavby drobných usedlostí jdoucích podél cesty ze Zářečí směrem ke Kamennému dvoru a dále na Tábor. Je orientována kolmo k uliční čáře. V přední části je v severovýchodním okraji parcely situována obytná část s přízemním domem, jihozápadně ve dvoře kolmo navazuje hospodářská část se stodolou. Na stodolu severovýchodně navazují stáje a chlév, jež jsou „v koutě“ provozně propojeny jak s obytnou částí, tak se stodolou. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou, chlévy, stodolu a dvůr. Veranda, sklad na uhlí při boční stěně stodoly a další drobné přístavky na dvoře nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 32. | |||||
| Zářečí čp. 466 (Q31988847)
| 
|
37449/3-4695 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 466 49°17′27,06″ s. š., 14°28′17,18″ v. d. | Přízemní zděná usedlost drobnějšího charakteru ze 2. čtvrtiny 19. století. Na průčelní část obytného stavení kolmo navazuje hospodářské stavení s obdélným vjezdem a brankou, které bylo postaveno roku 1933. Areál zahrnuje obytné stavení s navazující stodolou a maštalí, příčné hospodářské křídlo s průjezdem a dvůr. Zahrada navazující na dvůr již není součástí areálu. Poznámka: Bývalé čp. 33. | |||||
| Zářečí čp. 467 (Q31988885)
| 
|
25176/3-4694 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 467 49°17′27,31″ s. š., 14°28′17,65″ v. d. | Drobná klasicistní usedlost. Současná podoba je z roku 1840 (dle letopočtu na štítu), s úpravami v období secese, v roce 2002 došlo k půdorysnému rozšíření domu směrem do dvora a k půdní vestavbě pro bydlení. Usedlost je orientována kolmo k uliční čáře. Areál zahrnuje obytné stavení, bránu s brankou a dvůr. Nový dřevník a objekt suchého záchoda nejsou předmětem památkové ochrany. Poznámka: Bývalé čp. 34. | |||||
| Zářečí čp. 468 (Q31988939)
| 
|
41297/3-4693 Pam. katalog MIS | Bechyně | Zářečí 468 49°17′27,67″ s. š., 14°28′18,23″ v. d. | Drobná klasicistní usedlost ze 2. čtvrtiny 19. století. Podle archivní plánové dokumentace byl na štítu průčelí letopočet 1856. Úprava podkroví na polopatro směrem do dvora proběhla v roce 1958. Nad usedlostí je v odstupu umístěn rodinný domek se zahradou tvořící závěr zástavby. Zatímco dvůr usedlosti je v rovinné poloze, zahrada nad usedlostí leží v příkrém svahu. Areál zahrnuje obytné stavení, ohradní zeď s bránou a brankou a samostatně stojící hospodářské stavení v jižním rohu dvora. Ostatní přístavky se nacházejí již na parcele zahrady, která do areálu nepatří. Poznámka: Bývalé čp. 42. |
Hvožďany
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 1 (Q33248987)
| 
|
47386/3-5636 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 1 49°17′13,65″ s. š., 14°26′1,09″ v. d. | Usedlost na severní straně návsi. Tvořená obytným domem, podélně situovaným špýcharem a hospodářskými objekty ve dvoře. Datována do první poloviny 19. století. Dům má hladký křídlový štít. Dochované interiéry včetně konstrukcí. Průčelí orientováno k západu. Objekty jsou rozmístěny kolem obdélného dvora. Na obytné stavení v severozápadním koutu navazují maštale a otevřená kůlna. Na protější straně vjezdové brány objekt sýpky, za níž se při jižní hranici nalézá podélný objekt a navazující úsek ohradní zdi. Dvůr uzavírá na východní straně příčně postavená průjezdná stodola. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Kaplička Panny Marie (Q37302164)
| 
|
47392/3-5642 Pam. katalog MIS | Hvožďany | náves, pp. 2475/1 49°17′10,36″ s. š., 14°25′59,64″ v. d. | Barokní kaple čtvercového půdorysu završená mohutnou cibulovou bání, fasády jednoduché, v interiéru dochován dřevěný strop. Postavena ve druhé polovině 18. století. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Usedlost čp. 66 (Q33248962)
| 
|
47389/3-5639 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 66 49°17′8,33″ s. š., 14°26′0,96″ v. d. | Venkovská usedlost na jižní straně návsi. Postavena v první polovině 19. století, přestavba domu v roce 1889 (štít). Dům má dochovaný volutový štít s lizénami a lemováním a krytinu z tzv. bechyňských háků. Dochovány hmoty budov a interiéry. Usedlost se rozkládá na úzké parcele a všechny objekty s výjimkou stodoly přiléhají k její západní hranici. V čele stojí obytné stavení obrácené k návsi štítem a brána s brankou, která lícuje s jeho průčelím. K zadní části obytného stavení je postavena maštal, která s ním hmotově tvoří jeden objekt. Za ní byly přistavěny chlívky a kolna, které jsou také podélně situované. Dvůr uzavírá na jižní straně průjezdná stodola. Mezi kolnou a stodolou probíhá ohradní zeď. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Usedlost čp. 26 (Q33248945)
| 
|
47387/3-5637 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 26 49°17′7,45″ s. š., 14°25′59,95″ v. d. | Venkovská usedlost na jižní straně návsi. Datována do první třetiny 19. století. Dům má trojúhelný štít, brány stlačeně zaklenuté vjezdy. Usedlost má neobvyklou dispozici – ke štítovému průčelí obytného stavení, jež je obráceno do návsi, přiléhá po každé straně branka s vjezdovou bránou. Na obytnou část přímo navazuje hmotově menší budova na zúžené stavební parcele, která obsahuje stáje a obytné místnosti přístupné zevnitř stavení (snad sloužící jako výměnek?). K západní hranici areálu jsou přistavěny (ve velkém odstupu od vjezdové brány) chlívky na prasata č. I, k nim přiléhá větší stavba chlívků č. II s dřevníkem a těsně za nimi se nachází ještě rozměrnější koňská maštal s kolnou. Blízko této maštale se kolmo k ní rozkládá stodola, která uzavírá dvůr na jihu a z níž zbylo jen obvodové zdivo (stav 2003). Stav v roce 2018: chlívky ubourány, maštal existuje. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Usedlost čp. 30 (Q33248955)
| 
|
47388/3-5638 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 30 49°17′5,97″ s. š., 14°25′51,29″ v. d. | Venkovská usedlost dvouštítového uspořádání na jihozápadním okraji vsi. Postavena ve druhé polovině 19. století. Dům má křídlový štít členěný lizénami a římsami, navazující brána segmentový vjezd, špýchar má trojúhelný štít členěný lizénovým rámem a štuky. K příjezdové cestě se usedlost obrací dvouštítovým průčelím obytného stavení a špýcharu, mezi nimiž jsou vstupní branky s vjezdovou bránou do dvora. Jde o uzavřenou usedlost, kde kolem dvora se soustřeďují jednotlivé budovy. Obytné stavení s navazujícím chlévem tvoří jihovýchodní hranici areálu. Naproti přes dvůr je bývalý špýchar přestavěný na novodobé stáje. Na bývalý špýchar navazuje ohradní kamenná zeď s brankou, pilířová kolna popsaná v roce 2003 již neexistuje. Usedlost je uzavřena ohradní zdí. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Usedlost čp. 67 (Q33248971)
| 
|
47390/3-5640 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 67 49°17′6,43″ s. š., 14°25′48,63″ v. d. | Venkovská usedlost dvouštítového charakteru při jihozápadním okraji vsi, je krajním stavením ve volné řadě statků, tvořící západní linii výstavby. Postavena pravděpodobně ve druhé polovině 19. století, úpravy na počátku a ve druhé polovině 20. století. Dům má trojúhelný štít se secesními prvky, výminek křídlový štít se štukovou výzdobou a letopočtem 1913. Usedlost se svým průčelím obrací zhruba na východ do volné louky. Pravou část průčelí zabírá štít obytného stavení, levou štít nedostavěného výměnku. Mezi nimi se nachází ohradní zeď s bránou a brankou. Před obytným stavením je předzahrádka, která není zahrnuta do památkové ochrany. Na něj dále do dvora navazuje maštal, k níž kolmo přiléhala kratší stodola, ze které dnes zbyly jen pozůstatky ohradních zdí. Její dvorní ohradní zeď se zachovala v celém svém průběhu i s vraty. S touto zdí lícuje ohradní zeď s branou na zahradu. K ní je kolmo situována zástavba jižní hranice dvora – stodola, chlévy a kolna, které se nacházejí pod jednou střechou. Šikmo před kolnou, odsunut do prostoru dvora tak, že nezastiňuje štít kolny, stojí zmíněný nedostavěný výměnek. Památkově chráněno od 14. března 1987. | |||||
| Usedlost čp. 77 (Q33248978)
| 
|
47391/3-5641 Pam. katalog MIS | Hvožďany | Hvožďany 77 49°17′10,3″ s. š., 14°25′51,59″ v. d. | Venkovská usedlost. Venkovský dům s navazujícími chlévy na západní straně návsi. Postaven pravděpodobně ve druhé polovině 19. století, rekonstrukce ve 20. století. Dům má trojúhelný štít se štukovým dekorem. Chalupa, obrácená svým východním průčelím do návsi, je situována podél severní strany protáhlého přibližně obdélného dvora. Na východní průčelí chalupy navazuje ve směru na východ předzahrádka, oplocená novým laťovým plotem, na níž navazuje krátký úsek novodobé zdi a brána, na níž navazuje další úsek východní novodobé ohradní zdi bez památkové hodnoty. Jižní strana dvora je obehnána novodobým dřevěným plotem na podezdívce, který patří k sousednímu domu. V minulosti se v západní části dvora nalézala stodola, ze které zbylo pouze torzo obvodové zdi. Pozemek pod stodolou se stal součástí dvora, který je nyní na západě uzavřen plotem z drátěného pletiva. Na severu je dvůr ohraničen severní ohradní zdí. Novodobá brána a oplocení předzahrádky nejsou součástí kulturní památky. Památkově chráněno od 14. března 1987. |
Senožaty
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost čp. 6 (Q33255927)
| 
|
33170/3-5011 Pam. katalog MIS | Senožaty | Senožaty 6 49°19′13,1″ s. š., 14°28′45,92″ v. d. | Venkovská usedlost. V severní části obytné stavení s bývalými chlévy, v západní části dvora místo bývalé stodoly, jižně od ní kolna, na jižní straně dvora sousedí se zástavbou sousedního čp. 23. Štítově orientovaný dům usedlosti na západní straně návsi, dům má křídlový štít z roku 1849. Ohradní zeď s bránou a brankou. V roce 2000 přestavěny obytné stavení a navazující chlévy pro obytné využití. V roce 2005 obnoven objekt na místě bývalé stodoly. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 10 (Q33255918)
| 
|
46180/3-5013 Pam. katalog MIS | Senožaty | Senožaty 10, st. 14 49°19′14,54″ s. š., 14°28′45,67″ v. d. | Venkovská usedlost s kovárnou, na východní straně severní části návsi. Od komunikace oddělena nízkým dřevěným plotem, Obytné stavení orientováno podélně s komunikací. Vstup z malého dvorku patřícího k sousednímu čp. 9, které je v majetku stejných vlastníků. K obytnému stavení přistavěn v prostoru předzahrádky mezi obytným stavením a komunikací drobný objekt sloužící dříve údajně jako konírna. Kovárna navazuje na severní straně na obytné stavení. V severní části hospodářský objekt zalomeného tvaru – stodola a chlévy, mezi ním a kovárnou zarostlý dvůr. Památková hodnota budovy spočívala ve hmotě, v dochované původní dispozici a v historických konstrukcích (klenba v kovárně, trámový strop a prkenná podlaha v obytném domě). Památková ochrana se již vztahuje pouze na pozemek st. 14. Památková ochrana budov (obytný dům, kovárna a hospodářská část), které byly patrně postaveny ve druhé čtvrtině 19. století, byla zrušena k 12. 7. 2019. Podle rozhodnutí spočívá památková hodnota „především v urbanistické pozici a hmotovém začlenění na pozemku“ a pozemek uchovává významnou historickou stopu, zatímco památková hodnota staveb je z důvodu dlouhodobé neúdržby značně snížená a stav havarijní a výsledkem opravy by byla spíše kopie, která nemůže být nositelem památkové hodnoty. Památkově chráněno od roku 1963. | |||||
| Usedlost čp. 11 (Q33255908)
| 
|
19299/3-5012 Pam. katalog MIS | Senožaty | Senožaty 11 49°19′16,17″ s. š., 14°28′46,52″ v. d. | Na východní straně severní části návsi se nachází usedlost tvořená obytným domem a hospodářskými budovami, postavená v polovině 19. století. Obytné stavení je orientováno podélně s komunikací. Hlavní průčelí orientováno k jihu. Na obytné stavení navazuje východním směrem ohradní zeď s bránou. Uzavřený dvůr ohraničen z východní strany kolnou s holubníkem, ze severní stodolou s chlévem, ze západu na obytné stavení navazují další chlévy. Dům má křídlový štít bechyňského typu s lizénami, navazující klenutá brána zvlněnou římsu. Památkově chráněno od roku 1963. |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Bechyni na Wikimedia Commons
Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Historie | Kultura
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.