Seznam kulturních památek v Řevnicích
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Řevnice v okrese Praha-západ vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kostel svatého Mořice (Q38197528)
| 33454/2-2297 Pam. katalog MIS | Řevnice | Nádražní, Pražská 49°54′52,71″ s. š., 14°14′18,75″ v. d. | Areál barokního kostela sv. Mořice (včetně kvalitních uměleckořemeslných děl v prostoru hřbitova).
Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena. | ||||||
Fara (Q31519183)
| 10737/2-4305 Pam. katalog MIS | Řevnice | náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 20 49°54′51,26″ s. š., 14°14′14,21″ v. d. | Jednopatrová podsklepená budova fary na mírně lichoběžníkovém půdorysu, završená mansardovou střechou. Prostředí fary vymezuje ohradní zeď s branami. Secesní stavba s neobarokními prvky byla postavena v letech 1904–1905 podle projektu Eduarda Sochora. Budova fary stojí v přední, severní části nevelkého dvora, na který na jihu navazuje zahrada, která není předmětem ochrany. Dvůr na severní straně uzavírá krátká ohradní zeď s bránou a brankou. Ohrazení navazuje v přímé linii směrem k východu na severní průčelí fary a tvoří součást uliční čáry.
Památkově chráněno od 10. července 1995. | ||||||
Usedlost čp. 7 (Q33418627)
| 10808/2-4318 Pam. katalog MIS | Řevnice | Pražská 7 49°54′52,5″ s. š., 14°14′16,94″ v. d. | Venkovská usedlost. Na mapě stabilního katastru z roku 1840 je usedlost zakreslena v odlišném půdorysném rozvržení. Secesní úprava domu z roku 1910 dokládá vliv slohové architektury v tradičním venkovském prostředí. Areál usedlosti je situován mezi ulicí Pražskou a hřbitovem při západním okraji náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Jádrem areálu je přízemní obytný dům s nevelkým dvorem směrem k silnici a malou zahrádkou na západní straně domu. Zahrádka i dvůr jsou vymezeny pilířovým plotem s kovovými výplněmi, dvůr je přístupný ze silnice pilířovou branou. Mezi domem a hřbitovem byla úzká proluka, která je dnes zastřešena skleněnou nízkou pultovou stříškou. Při opravě hřbitovní zdi a zřízení této stříšky byla objevena chodba vedoucí na hřbitov, snad z období třicetileté války. Památkově chráněno od 3. srpna 1995. | ||||||
Tyršova 182 (Q31519091)
| 11403/2-4342 Pam. katalog MIS | Řevnice | Tyršova 182 49°54′49,9″ s. š., 14°14′29,08″ v. d. | Jádrem areálu je přízemní dům čp. 182, obklopený architektonicky komponovanou zahradou. Areál představuje ukázku jednoduché historizující architektury z přelomu 19. a 20. století. Původní objekt lidové architektury byl stavebně upraven v roce 1904. Památkově chráněno od 30. září 1996. | ||||||
Sochorova hrobka (Q38197523)
| 103682 Pam. katalog MIS | Řevnice | hřbitov 49°54′25,14″ s. š., 14°13′32,4″ v. d. | Sochorova hrobka. Kaple čtvercového půdorysu obložená opracovaným kamenem a ukončená kupolí; výrazný vstup rámovaný figurálními reliéfy dětí. Pozdně secesní hrobka vznikla v roce 1927 podle projektu Eduarda Sochora. Autorem sochařské výzdoby byl Josef Kalvoda. Poznámka: Parcelní čísla v Památkovém katalogu neuvedena. | ||||||
Výšinné opevněné sídliště - hradiště Na Pišťáku (Q38197533)
| 18706/2-2367 Pam. katalog MIS | Řevnice | Pišťák (Malá Babka), pp. 357/13 (část) 49°53′23,27″ s. š., 14°13′34,83″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště Na Pišťáku, archeologické stopy. Dobře patrné pozůstatky dosud nedatovaného hradiště, které se rozkládá na skalnaté ostrožně Pišťák (Malá Babka) v polesí mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. Ze severu a západu je ostrožna obtékána Nezabudickým (Moklickým) potokem, k němuž padají strmé srázy. Po obvodu hradiště jsou dochovány valy a příkopy. Strategicky výhodná poloha byla pravděpodobně osídlena i v pozdní době kamenné. Nálezy z lokality, která připomíná vrcholně středověký hrad, pocházejí z pozdní doby kamenné, z mladší až pozdní doby bronzové, z doby halštatské a z raného středověku.[1] Památkově chráněno od roku 1965. |
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam kulturních památek v Řevnicích na Wikimedia Commons