Fara v Řevnicích

Původní fara stála na pozemku sousedícím z východní strany s nynější farskou zahradou. V 17. století již byla ve špatném stavu a faráři nadále bydleli na zámku v Dobřichovicích. Řevnická farnost v té době zahrnovala kromě Řevnic a Dobřichovic též Lety, Karlík, Vonoklasy, Hlásnou Třebaň a Zadní Třebaň. Po vybudování nové fary byla farnost také rozdělena – součástí řevnické farnosti zůstala pouze Zadní Třebaň.[2] Řád křižovníků s červenou hvězdou, který farnost spravoval, nechal postavit faru na vlastní útraty. Byla slavnostně otevřena 30. července 1905.[3] Svému účelu sloužila do r. 1966, kdy byla církvi zabavena Místním národním výborem, který si zde udělal své sídlo. V rámci restitucí získala římskokatolická církev v roce 1991 budovu zpět.[2]

Fara se nachází na jižní straně náměstí Jiřího z Poděbrad při vyústění Pražské ulice, poblíž kostela sv. Mořice. Je to jednopatrová budova lichoběžníkového půdorysu s mansardovou střechou. Stojí v přední části menšího dvora, na nějž navazuje zahrada. Na straně do náměstí uzavírá areál krátká ohradní zeď s branou a menší brankou. Průčelí secesní stavby zdobí novobarokní ornamentální prvky.[4] Nad vchodem je socha Krista dobrého pastýře a znak řádu křižovníků s červenou hvězdou.