Seznam kulturních památek na Vyšehradě

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Vyšehrad v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu. Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1]

Pevnost Vyšehrad
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Pevnost Vyšehrad (Q616334)


 
Kategorie „Vyšehrad Fortress “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11740/1-1273
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad V pevnosti, K rotundě, Štulcova, Soběslavova
50°3′52,52″ s. š., 14°25′4,16″ v. d. 		Pevnost Vyšehrad se stavbami a pozemky na území

Poznámka: Národní kulturní památka. Domy čp. 81, 82, 89, 90, 91, 92, 100, 102 byly zapsány jako kulturní památky až v roce 1974.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

  • parc. 67, 68, 69: ravelin
  • parc. 67: předsunutá hradba
  • parc. 71: hradba – kurtina XXXVIII – XXXIII, bastion XXXVIII
  • parc. 72: redan – hradba
  • parc. 73: redan
  • parc. 74: krenelovaná hradba
  • parc. 76/1: bastion XXXVIII
  • parc. 76/2: socha sv. Šebestiána ve výklenkové kapličce, přístavek u kren. hradby
  • parc. 77: Štulcovy sady – jezdecká socha sv. Václava, pomník probošta V. Štulce
  • parc. 78/1: Nové proboštství (Štulcova 89/1)
  • parc. 79: Staré proboštství (Štulcova 69/3)
  • parc. 80: zahrada proboštství
  • parc. 83/1: Vyšehradský hřbitov, Slavín, kaplička sv. Ludmily, ohradní zeď a oplocení, arkády, 3 vstupní brány, 467 hrobů
  • parc. 83/2: Vyšehradský hřbitov, ohradní zeď a oplocení
  • parc. 83/3: hrobka Královské kolegiátní kapituly
  • parc. 84: kostel sv. Petra a Pavla
  • parc. 85/1: domek kostelníka (Štulcova 102/2)
  • parc. 86: krenelovaná hradba
  • parc. 91/1, 91/2, 91/3, 91/4, 91/5, 91/6, 92/1, 92/2, 92/3: Vyšehradská skála
  • parc. 92/1: hradba u Libušiny lázně, opěrná zeď
  • parc. 93: západní hradba
  • parc. 94: bastion XXXVII – čtyřhranná bašta – Galerie Vyšehrad, zbytky bývalého královského paláce
  • parc. 95: Staré purkrabství čp. 161
  • parc. 96: vstup do gotického sklepa
  • parc. 97: Vyšehradský sad, hradba knížecího a královského okrsku
  • parc. 99/1, 99/2, 100: základy baziliky sv. Vavřince
  • parc. 100: kanovnický dům (Soběslavova 14/1)
  • parc. 101: kaplička se sochou sv. Vojtěcha v ohradní zdi
  • parc. 102: kanovnický dům (K rotundě 81/6)
  • parc. 105: kanovnický dům (K rotundě 82/8)
  • parc. 112: kanovnický dům (K rotundě 90/12)
  • parc. 116: kanovnický dům (K rotundě 91/14)
  • parc. 118: kanovnický dům (K rotundě 92/16)
  • parc. 102, 103, 104, 105, 107, 109, 110, 111, 112, 116, 117, 118, 119/1, 119/2: zahrada
  • parc. 107: oplocení
  • parc. 106/1, 106/2, 113, 272/2, 272/3: Karlachův sad
  • parc. 108: Nové děkanství (K rotundě 100/10), zeď s vjezdem
  • parc. 114/1: areál bývalého Kanovnického dvora: Kaprovský dům, budova bývalých stájí (V pevnosti 16/2, K rotundě 16/3), přízemní domek, ohradní zeď s branou
  • parc. 119/2: ohradní zeď s brankou
  • parc. 120/1: Vyšehradský sad – Myslbekova sousoší (Záboj a Slavoj, Lumír a píseň, Ctirad a Šárka, Přemysl a Libuše) gotický sklep, barokní brána, základy palácové stavby, bastiony XXXV a XXXVI, kurtiny
  • parc. 121/2: bastion XXXV
  • parc. 121/3: fragmenty románského mostu
  • parc. 121/4: základ palácové stavby
  • parc. 122: hradba – bastiony XXXIII – XXXVIII s kurtinami, Leopoldova brána, hradba městského opevnění
  • parc. 125/3: poterna, průchod mezi poternami
  • parc. 126, 128/1: hornwerk – bastion XL, kurtina, jižní spojovací hradba, poterna
  • parc. 128/2: hornwerk
  • parc. 129: Táborská brána (V pevnosti 35/11)
  • parc. 130: hornwerk – severní spojovací hradba hornwerku, bastion XXXIX, kurtina, poterna
  • parc. 131/1: hornwerk – severní bastion XXXIX, kurtina, průchod mezi poternami, most se schodištěm
  • parc. 131/2, 131/3: hornwerk
  • parc. 132: průchod mezi poternami
  • parc. 133: most se schodištěm nad příkopem (stavba není součástí kulturní památky)
  • parc. 134: zbytky gotické brány Špička
  • parc. 135: úsek gotické hradby
  • parc. 142: opěrná zeď
  • parc. 143: rotunda svatého Martina
  • parc. 146: bastiony XXXIII a XXXIV, kurtiny, boží muka – morový sloup, Gorlice
  • parc. 150: kaple Panny Marie Na hradbách
  • parc. 151, 146: zbytky kostela Stětí sv. Jana Křtitele
  • parc. 152: Gorlice vstup
  • parc. 153: Cihelná brána (V pevnosti 46/1)
  • parc. 154: ravelin
  • parc. 155: hradba ravelinu
  • parc. 162/1, 284/6: hradba městského opevnění
  • parc. 267/1 (část): ravelin
  • parc. 271: most se schodištěm
  • parc. 279/4: Vyšehradská skála, Libušina lázeň
  • parc. 36/1, 37 (část), 70/1, 75, 76/3, 76/4, 76/5, 76/6, 76/7, 78/2, 81/1, 81/2, 82/1, 82/2, 82/3, 85/2, 114/2, 115, 120/1, 121/5, 121/6, 123, , 124/3, 124/4, 125/4, 136, 138, 141/1, 141/2, 145, 148, 156, 159/1, 270, 272/1, 273, 274, část 275, 276, část 277/1, část 279/5
  • bez staveb: parc. 85/3, 124/1, 124/2, 124/5, 127, 137, 139, 140, 141/3, 144, 149, 160

Další památky
Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Rašínovo nábřeží 6 (Q31212503)


 
Kategorie „Trojdům na Rašínově nábřeží “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40201/1-1301
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Rašínovo nábřeží 42/6
50°3′52,26″ s. š., 14°24′57,11″ v. d. 		Vila, zahrada, pilířové oplocení před hlavním vstupem. Součást skupiny kubistických domů, která patří k základním dílům české moderní architektury. Součástí volně stojící skupiny domů vzniklé při novodobé úpravě vyšehradského nábřeží počátkem 20. století. Dům byl postaven roku 1913. Roku 1928 bylo přistavěno podkroví na části dvorního traktu a roku 1932 rozšířena severní část dvorního traktu s otevřenou terasou na úrovni 1. patra, zároveň zde byla rozšířena okna. Dům je nárožní se vstupním rizalitem na boční fasádě. Fasády členěny kubisticky zalamovanými plochami. Na jižní straně před vstupem úzký dvorek. Východní část parcely zaujímá vyvýšená zahrada s architektonizovanou východní opěrnou zdí. V té nika s klasicistní vázou. Na přechodu dvorku a zahrady stojí malý původní patrový domek s fasádou z režného zdiva.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rašínovo nábřeží 8 (Q31212493)


 
Kategorie „Trojdům na Rašínově nábřeží “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40202/1-2012
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Rašínovo nábřeží 47/8
50°3′52,76″ s. š., 14°24′56,95″ v. d. 		Vila, zahrada. Součást skupiny kubistických domů. Rodinný dům je součástí kompozičně vyvážené jednotky, vzniklé při novodobé úpravě vyšehradského nábřeží počátkem 20. století. Je ústředním členem v celé skupině. Jeho hlavní průčelí je nad vystupujícím suterénem a zvýšeným přízemkem jednopatrové s podseknutou korunní římsou, tvořící základnu nízkého pětiúhelného štítu s kónicky vyhloubenou vnitřní plochou nad celou šíří domu. Na ose domovní portál s původními dveřmi, nad ním arkýř nesoucí balkon. Po stranách balkonu, v prohloubené vnitřní ploše štítu figurální výjev Lumírova zpěvu před Libuší. Povrch fasády složen ze zalamovaných ploch. Obdobně řešeny mnohé detaily dveřních a okenních výplní, zábradlí, mříže, dlažby a pod. Za domem úzký dvůr a vyvýšená zahrada zakončena vysokou opěrnou stěnou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rašínovo nábřeží 10 (Q31212481)


 
Kategorie „Trojdům na Rašínově nábřeží “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40203/1-2015
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Rašínovo nábřeží 71/10
50°3′53,22″ s. š., 14°24′56,9″ v. d. 		Vila, zahrada, oplocení se sochou Panny Marie. Součást skupiny kubistických domů. Severní nárožní dům se vstupem pod arkýřem na boční fasádě. Vystupující suterén a přízemí zakončeno korunní římsou vysunutou z mansardové střechy. Fasády členěny kubisticky zalamovanými plochami. Na severní a východní straně úzký dvorek oddělený oplocením s původními zděnými sloupky. Na rohovém sloupku socha Panny Marie. Za domem zvýšená zahrada přístupná z obytných prostor můstkem. Zahrada na východě ukončena vysokou ohradní zdí.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vila Na Libušince (Q31212511)


 
Kategorie „Vila Na Libušince “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41077/1-1868
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Libušina 50/1, Rašínovo nábřeží 50/26
50°4′0,15″ s. š., 14°24′56,28″ v. d. 		Vila Na Libušince, zahrada, oplocení s branou. Vila z počátku 20. století dotváří skupinu tří vil, která se zahradami zaplňuje celý nábřežní blok. Samostatně stojící budova na zkoseně ostroúhlém nároží. Jádrem je jednopatrový dům na půdorysu nepravidelného pětiúhelníka, dvoutraktové disposice se schodištěm na zaobleně šestiúhlém půdorysu; k tomuto jádru se připojuje jednotraktové přízemní křídlo podél Libušiny ulice. Jižní průčelí, do křižovatky, má reprezentativní charakter. Průčelí vrcholí trojúhelným štítem s reliéfem rohů hojnosti a nápisem „Na Libušince“. Jinde na fasádách reliéfy dětí a květin. Západní fronta domu pokračuje vlevo portikem mezi kanelovanými sloupy, za nímž leží zahrada, do níž se dům obrací nejčlenitějším ze svých průčelí. Pozůstatkem původní úpravy zahrady je kanelovanými lisenami lemovaná kašna barokního půdorysu s chrličovým maskaronem ve zdi proti domu.

Památkově chráněno od roku 1976.

Kovařovicova vila (Q23210476)


 
Kategorie „Kovařovicova vila “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41293/1-2014
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Libušina 49/3, Rašínovo nábřeží 49/28
50°4′0,8″ s. š., 14°24′56,95″ v. d. 		Kubistická vila architekta Bedřicha Kovařovice se slohově řešenou zahradou je vrcholné dílo české kubistické architektury. V řadě stojící dům třítraktové disposice, krytý převážně valbovou střechou. Zahradní průčelí má v přízemí a 1. patře daleko vystupující sedmiboký risalit, nesoucí před podkrovím terasu s plným parapetem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Vratislavova 2 (Q31212471)


 
Kategorie „Vratislavova 2 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104403
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Vratislavova 33/2
50°4′1,24″ s. š., 14°24′59,65″ v. d. 		Řadový nájemní dům s lékárnou, s kubisticky pojatou fasádou na nepravidelném lichoběžníkovém půdorysu byl vystavěn roku 1913 pro Jana Beyera, nelze vyloučit autorský podíl Josefa Chochola. Vysoce kultivovaná architektura klasicistního cítění 30. let 20. století. Objekt byl jako neoklasicistní dům s lékárnou postaven dle plánů architekta Ladislava Kuřáka v roce 1933 na místě zbořeného barokního domu. Stavbu pro lékárníka Čeňka Řeháka realizovala firma V. Nekvasil. Dílčí úpravy proběhly v roce 1971. Řadový, převážně dvoupatrový dům je situován na pohledově exponovaném místě při souběhu ulic Vratislavovy a Libušiny na zhruba trojúhelném parcele. Zařízení lékárny v přízemí tvoří ucelený soubor vybavení lékárny ze 30. let 20. století. Nábytek mobiliáře i dřevěné části interiéru byly vytvořeny podle jednotné koncepce v letech 1933–1934 pražskou firmou Miroslava Nejtka. Nedílnou součástí interiéru jsou i keramické obklady stěn s reliéfy postav od firmy Rako. Mezi hlavní budovou, přízemním uličním křídlem a vyšehradským masivem je drobný dvorek.

Památkově chráněno od 16. května 2011.

Sequensova vila (Q31212486)


 
Kategorie „Villa Sequens “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41291/1-2013
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Vnislavova 48/4, Libušina 48/5
50°3′59,77″ s. š., 14°25′5,59″ v. d. 		Vila učitele Františka Sequense. Samostatně stojící dům centrální dispozice, jehož vnitřní jádro na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku obklopuje další zalamovaný trakt, na jihozápadní straně se připojuje podélné jednotraktové křídlo. Vynikající moderní architektura, navazuje na proslulý dům Štencova vydavatelství od téhož autora a přejímá mnohé jeho prvky. Celý exteriér kryje režné cihelné zdivo. V celém přízemí a v patře zahradní fasády dominují protáhlá francouzská okna.

Poznámka: v MonumNetu bylo vedeno s adresou Vratislavova 48/2
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Neklanova 2 (Q38193171)


 
Kategorie „Neklanova 56 (Prague) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105801
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Neklanova 56/2, u Vnislavovy
50°4′2,21″ s. š., 14°25′4,84″ v. d. 		Činžovní dům s kubistickými prvky byl postaven v roce 1913 stavitelskou firmou Antonína Belady, který byl pravděpodobně rovněž autorem projektu.

Památkově chráněno od 22. února 2016.

Neklanova 30 (Q38193180)


 
Kategorie „Cubist house Vyšehrad č. p. 98 “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40204/1-1302
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Neklanova 98/30, Přemyslova 98/11
50°3′58,72″ s. š., 14°25′15,52″ v. d. 		Nárožní obytný pětipatrový kubistický dům stojí na mírně lichoběžníkovité, svažité parcele. Ostrý úhel nároží je zvýrazněn balkony upnutými do nárožního osmibokého sloupu. Parapety a římsa složeny z lomených ploch. Vrcholné dílo české kubistické architektury zachované ve hmotě, dispozici i detailu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Železniční stanice Vyšehrad (Q12041536)


 
Kategorie „Praha-Vyšehrad (train station) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50534/1-2274
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Svobodova 86/2
50°4′3,94″ s. š., 14°25′12,48″ v. d. 		Železniční stanice vznikla v letech 1904–1905 v místě starší provizorní budovy trati mezi hlavním nádražím a Vyšehradem. Hlavní budova vyniká secesní fasádou, mezi jednopatrovými křídly dvoupatrová střední část, jednoosý rizalit, krajní osy zakončeny věžicemi. Památková ochrana zahrnuje soubor tří budov:
  • hlavní budova, parc. 286, přesah na pp. 284/1, je složena ze středního vyššího objektu a postranních dvoutraktových nižších křídel. Při ulici je budova dvoupatrová, ze strany kolejiště a nástupiště jednopatrová. Nástupiště je kryto dřevěnou konstrukcí s dřevěnými zasklenými stěnami.
  • čekárna, parc. 287, na protější straně kolejiště, přízemní, z hrázděného zdiva. Dřevěné prvky konstrukce členěny vyřezávanými historizujícími detaily (demolice 2007–2008).
  • strážní domek, parc. 288, přízemní, větší část hlavní fasády tvoří pásové prosklení, které přechází na boční fasády. Ty vybíhají do trojúhelných štítů s dřevěnými výplněmi. Uvnitř domku je původní drážní zařízení.

Památkově chráněno od 19. prosince 2000.

Soubor železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov (Q10818461)


 
Kategorie „Railway bridges of the line Praha hlavní nádraží - Praha-Smíchov “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101315
Pam. katalog
MIS 		Vyšehrad Smíchov a Vyšehrad
50°4′0,85″ s. š., 14°24′48,11″ v. d. 		Soubor železničních mostů na trati Praha hl. n. – Praha Smíchov. Viadukt tvořen 5 částmi, postaven v roce 1901 podle projektu firmy bratří Prášilů.
  • kamenný viadukt na 5 segmentových kamenných obloucích
  • přímý most na místě dvou oblouků viaduktu (přes Vyšehradskou ulici)
  • kamenný viadukt na 8 segmentových kamenných obloucích
  • 4 pole s přímým přemostěním, oddělená zaoblenými kamennými pilíři
  • most přes řeku se třemi poli příhradové poloparabolické konstrukce
  • ocelová příhradová schodiště na postranní pěší lávky

Nynější most byl vybudován z plávkového železa za 2 dny a 3 noci, od 30. září do 1. října 1901, bez přerušení lodní dopravy. Původní příhradová konstrukce ze svářkového železa pocházela z roku 1871. Parcely:

  • Smíchov:
    • parc. 5077/1, smíchovská část mostu přes Vltavu (most o třech příhradových polích)
    • parc. 561, úzký pobřežní pás na smíchovské straně Vltavy
    • parc. 5030/1, úsek trati od mostu přes Vltavu k Nádražní ulici; zahrnuje most přes Hořejší nábřeží a most přes ulici Svornosti
  • Vyšehrad:
    • parc. 281, 280, vyšehradská část mostu přes Vltavu (most o třech příhradových polích)
    • parc. 279/2, pilíř mostu na Rašínově nábřeží
    • parc. 279/1, most o čtyřech otvorech
    • parc. 267/2 a 267/3, úsek mezi Rašínovým nábřežím a mostem v prodloužení osy Podskalské ulice
    • parc. 284/1, od mostu přes Vyšehradskou ulici k podchodu v prodloužení Přemyslovy ulice
    • parc. 284/2, 285/1
  • Nové Město, parc. 2427/1

Památkově chráněno od 8. prosince 2004.

Související články

Reference
  1. Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.