Pomník svatého Václava (Vyšehrad)

Pomník svatého Václava je raně barokní jezdecká socha knížete Václava z let 1678–1680, kterou vytvořil sochař Jan Jiří Bendl z žehrovického pískovce. Původně stála na Václavském náměstí, dnes se originál nachází v Lapidáriu Národního muzea a její kopie ve Štulcových sadech na Vyšehradě.

Pomník svatého Václava
Kopie Bendlovy sochy sv. Václava na Vyšehradě
Základní údaje
Autor	Jan Jiří Bendl
Rok vzniku	1680 1618
Umělecký směr	baroko
Kód památky	11740/1-1273 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vyšehrad)
Popis
Materiál	pískovec
Umístění
Umístění	Vyšehrad
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°3′56,82″ s. š., 14°25′2,69″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na vyhotovení sochy uzavřel 16. listopadu 1678 smlouvu s novoměstským magistrátem. Kameník Jan Bureš ji pak umístil na barokní kašnu uprostřed Koňského trhu, dnešního Václavského náměstí, naproti dnešní Jindřišské ulici. Konávaly se u ní mše pod širým nebem, například během morové epidemie v roce 1713, kdy bylo zakázáno shromažďování v kostelech. V roce 1827 byla přemístěna na klasicistní podstavec od architekta Josefa Krannera před dům U Arcivévody Štěpána, na jehož místě dnes stojí Hotel Evropa. 12. června 1848 sloužil u sochy kněz Jan Arnold mši, která byla jako první pražská událost vyobrazena daguerrotypicky. Mše byla počátkem pražského červnového povstání, při kterém zahynuly desítky osob. V souvislosti s touto událostí a sochou bylo náměstí na návrh Karla Havlíčka Borovského přejmenováno na Václavské. V roce 1867 sochu vyfotografoval František Fridrich.[1]

Při úpravách náměstí v roce 1879 byla socha pro nedostatečnou reprezentativnost umístěna do obecního skladiště Na Františku a pak do proboštského parku vyšehradské kapituly. Probošt Mikuláš Karlach ji pak přemístil do Štulcových sadů. V roce 1959 vytvořil sochař Jiří Novák její kopii. Originál se od roku 1990 nachází v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Na Václavském náměstí byl v roce 1913 odhalen nový pomník svatého Václava, životní dílo Josefa Václava Myslbeka.