Seznam hrabat z Albonu a hrabat a dauphinů z Viennois

Seznam hrabat z Albonu a dauphinů z Vienne obsahuje chronologicky řazené vládce Albonského hrabství, posléze Vienneského dauphinátu, jež začal být po polovině 14. století nazýván prostě Dauphiné (území leží na jihovýchodě dnešní Francie).

Erb albonských hrabat, později dauphinů z Viennois

Erb francouzských dauphinů, následníků trůnu (po 1349)

Albonské hrabství vzniklo vyčleněním dvou nových lén z Vienneského hrabství, jež od roku 1023 držel vienneský arcibiskup. Arcibiskup Štěpán I. oddělil v roce 1030 od stávajícího hrabství na severu ležící Maurienne (pozdější Savojské hrabství) a na jihu se rozkládající Albon. Jeden z albonských vládců, hrabě Guigues IV. (†1142), měl ve znaku zakřiveného delfína, pročež dostal přízvisko „Delfín“ (francouzsky le Dauphin). Za jeho potomků se v 90. letech 13. století toto přízvisko stalo titulem, delfín nedílnou součástí jejich erbu a jimi ovládané území začalo být nazýváno Dauphiné de Viennois (latinsky Delphinatus Viennensis), čili Vienneský delfinát (dauphinát). Zvláštní správní pojmenování území nemělo žádnou obdobu ani ve Svaté říši římské, kam v rámci Arelatského království spadalo, ani v celé Evropě; fakticky jeho vládci zůstavali na úrovni hrabat.

Zlom ve vývoji nastal dne 16. července 1349, kdy bezdětný dauphin Humbert II. (†1355) prodal svá území francouzskému králi Filipu VI., a to pod několika podmínkami:

• že jeho delfinát/hrabství nebude přímo vtěleno do Francouzského království (a římskému císaři tudíž formálně zůstanou vrchní lenní práva)
• že prvorozený následník francouzského trůnu ponese titul „dauphin“ (a pokud syna nebude, pak dočasně má vládnout jako dauphin sám král)
• že delfinát má být vyňat z běžných daňových povinností v království a jeho daně mají být použity pouze jako apanáž pro prince následníka

Od těch dob až do konce dědičné francouzské monarchie (1830) náležel prvorozenému synovi francouzského krále titul Dauphin de France (zatímco jeho mladší bratr, další v pořadí nástupu na trůn, byl u dvora titulován Monsieur). Prvním dauphinem byl pozdější král Karel V. Moudrý. Ovšem reálnou vládu nad Dauphiné mohli princové vykonávat jen do roku 1457, kdy král Karel VII. sesadil svého syna, devátého dauphina Ludvíka a donutil vienneské stavy k přísaze věrnosti, čímž vlastně zemi inkorporoval do království. Následní dauphini už tedy drželi pouze titul a Dauphiné vládli přímo králové.