Sextant Josta Bürgiho

Ačkoliv není sextant datován ani signován, byl spolehlivě připsán k dílům Josta Bürgiho, protože je vyobrazen na titulním listu publikace o Bürgiho triangulačním přístroji. Vyroben byl kolem roku 1600 pravděpodobně na zakázku barona Johanna F. Hoffmanna. Ten ho dal k dispozici Johannu Keplerovi, který s ním například pozoroval v roce 1602 novu v souhvězdí Labutě ze zahrad Pražského hradu. V roce 1604 s nim i několikrát měřil polohu Marsu.[1] Později ho použil v Praze při zatmění měsíce v roce 1628.[2]

Poté byl sextant uložen v matematickém muzeu v pražském Klementinu, kdy ho dokládá už katalog Klementinské hvězdárny z roku 1781 a kde ho ředitel Antonín Strnad označil jako přístroj Tychona Braha. [3] Roku 1951 byl společně s dalšími astronomickými přístroji předán do sbírky Národního technického muzea.[4] K dílům Josta Bürgiho jej připsal až Zdeněk Horský ve Sborníku Národního technického muzea v Praze vydaného 1968.[5]

Spolu s 26 exponáty byl zapůjčen na výstavu Svět Tychona Braha, Dánsko v Evropě 1550—1600 konanou v Národním muzeu v Kodani od 16. září 2006 do 9. dubna 2007.[6] Od 25. listopadu 2010, kdy proběhlo slavnostní otevření expozice Astronomie v Národním technickém muzeu v Praze, je v této expozici vystaven.

Společně se sextantem Erasma Habermela je od 25. března 2015 kulturní památkou a i on byl při zasedání parlamentu 8. července 2015 prohlášen za národní kulturní památku, zařazení platí od 1. ledna 2016.[7]

Jeho rozměry jsou 1145 × 2520 × 734 mm. Sextant je tvořen koncovými rameny úhlu a dvěma vzpěrami. K zamíření na danou věc sloužily dva dioptry, kde první okulárový dioptr má jednu část spojenou s tělem a druhá část se otáčí se záměrným pravítkem - alhidadou. Druhý okulárový dioptr, který byl na limbu, se nedochoval. Limbus je o poloměru 1 122 mm a dělený na 60° a každý stupeň je dělen verzálkami na 10 minut. Přístroj je postaven v jednoduchém stativu. Stativ se skládá z vysoustruženého dřevěného dříku a kovaného podstavce, která stojí na třech ornamentálně naturálních nohách se dřevěnými nožkami. Nohy jsou mezi sebou spojeny půlkruhovými vzpěry. Stativ sloužil pouze při postavení v interiéru a při pozorování venku byl umístěn do kamenného bloku.[2][8]

Je skoro totožný jako přístroj v muzeu benediktinském hvězdárny v rakouském Kremsmünsteru.[4]

• Bürgiho sextant, Národní technické muzeum v Praze