Severní obchvat Banské Bystrice

Severní obchvat Banské Bystrice byl zapracován do koncepce Územního plánu aglomerace Banská Bystrica schváleného v roce 1976. Důvodem pro obchvat byl problémový průtah silnice I / 66 a hrozba povodní na řece Hron.[4] Do trasy R1 byl úsek zařazen až usnesením Vlády SR č. 882 v prosinci roku 2008.[4] Později byl zařazen mezi čtyři úseky Rychlostní silnice R1, které se realizovaly v druhém ze tří balíčků PPP pod názvem PRIBINA.[5] Celkově šlo o 51.6 km úseků R1: Nitra - Selenec, Selenec - Beladice, Beladice - Tekovské Nemce a samotného obchvatu. Na tyto úseky má konsorcium Granvia 30letou smlouvu se státem na "naprojektování (Design), výstavbu (Build), financování (Finance), provoz (Operate) a údržbu (Maintenance)".[5] Smlouva s Ministerstvem dopravy byla podepsána 23. března 2009.[5] Celkové náklady na výstavbu silnice Granvia tají.[6]

Město Banská Bystrica projekt podporuje, mezi jeho výhody mluvčí primátora řadí přesměrování tranzitní dopravy a odlehčení zatíženého úseku kolem Hronu procházejícího centrem města, což je důležité i z ekologického hlediska.[6] Podle analýz Výzkumného ústavu dopravního se mělo po otevření obchvatu a přesunutí až 58% dopravy ze silnice I / 66 počet dopravních nehod snížit o 8 až 9 (přibližně 38%), řidiči osobních aut v současnosti ušetří tři a nákladních aut dvě minuty jízdy. Časové úspory mají být 1,7 mil € ročně.[7]

Trasa severního obchvatu začíná mimoúrovňovou křižovatkou Kostiviarska v stejnojmenné městské části.[8] Nová trasa R1 se zde odklání od silnice I / 59 vedoucí na sever směrem na Harmanec (Martin) a Donovaly (Ružomberok). Severní obchvat křižuje železniční trať Zvolen – Vrútky. Križovatka Rudlová připojuje miestní komunikaci vedoucí do Rudlové a do severní části centra města.[8] Po křižovatce Banos následuje křižovatka Cementárna ve východní části města, kde se obchvat napojuje na současnou silnici I / 66.[8] Úsek má celkem 24 mostních objektů, 16 protihlukových stěn a 12 opěrných zdí.[9] Včetně křižovatek a jejich větví bylo celkem postaveno téměř 13 kilometrů komunikací.[2] Trasa by podle plánů měla pokračovat dál přes masiv Nízkých Tater až po Ružomberok kde se napojí na D1.[6] V příštích letech se však s touto trasou nepočítá. Ministerstvo dopravy se v srpnu 2012 vyjádřilo, že úsek není dostatečně připraven, aby se na něj mohly použít eurofondy na roky 2007 až 2013. Pravděpodobně se tak začne stavět až z eurofondů na léta 2014 až 2020.[10]

Výstavba byla realizována firmou Granvia Construction sro [5] Stavební práce na úsecích PR1BINA se začaly 28.8.2009, přičemž projektová příprava a přípravné práce probíhaly již od konce března 2009.[1] Dle Deníku SME uvedeného na diskusním fóru dialnice.info se na obchvatu v srpnu 2011 asfaltovalo a pokračovalo v budování protihlukových stěn.[11] Podle zpráv o postupu prací z webu zhotovitele bylo k 31.7. 2011 dokončených 140 a rozpracovaných 136 stavebních objektů.[12] Součástí prací byla i oprava železničního tunelu a výstavba nového železničního mostu na trati Zvolen - Banská Bystrica - Vrútky.[2]

19. září 2011 byl do předčasného užívání předán nový výjezd z Banské Bystrice směrem na Brezno, vedený již po nové trase R1, který až do otevření celého úseku sloužil jen v polovičním profilu pro obousměrný provoz. Doprava tak už tehdy byla přesměrována ze staré silnice I / 66 na novou rychlostní silnici. Původní trasa po I / 66 již v současnosti není využívána jako předtím, ale slouží jen na příjezd od Brezna, výjezd na Brezno vede v trase přesměrování po R1. [13] Celý severní obchvat byl slavnostně otevřen 27. července 2012.[2] Otevření pro pěší se uskutečnilo den před předáním do užívání motoristické veřejnosti.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Severný obchvat Banskej Bystrice na slovenské Wikipedii.

• Stránky projektu PR1BINA