Sergej Murejko

Zápasu se věnoval od svých 13 let v Kišiněvě pod vedením Gheorghe Bondara.[2] V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1990 v nejtěžší váze do 130 kg v zápasu řecko-římském. Po rozpadu Sovětského svazu reprezentoval od roku 1992 rodné Moldavsko. Připravoval se pod vedením Genadije Voločugina a Alexandra Kozara. V roce 1996 se kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě. Ve druhém kole prohrál s Rusem Alexandrem Karelinem 0:2 na body, ale přes opravy se bez ztráty bodu probojoval do boje o třetí místo proti Ukrajinci Petru Kotokovi. Vyrovnaný zápas vyhrál 1:0 na body a vybojoval první olympijskou medaili pro Moldavsko.

Představitelé moldavského sportu mu však nenabídli zlepšené podmínky pro přípravu proto přijal nabídku reprezentovat Bulharsko, kde dostal byt, auto a slušný plat vrcholového sportovce.[3] Při svém prvním startu za novou zemi v roce 1997, získal titul mistra Evropy při neúčasti fenomenálního Karelina.

V roce 2000 se kvalifikoval na olympijské hry v Sydney. Doplatil však na náročný los, který mu do skupiny přidělil Rusa Karelina. S Karelinem svedl vyrovnaný zápas, ale jako v předchozích duelech ho neporazil a ze skupiny do vyřazovacích bojů nepostoupil. Od roku 2002 Mezinárodní zápasnická federace snižovala počet váhových kategorií a měnila limity. Na nový limit své váhy do 120 kg si dlouho nemohl zvyknout. Na olympijskou sezonu 2004 se však připravil dobře a kvalifikoval se na své třetí olympijské hry v Athénách. Podobně jako v Sydney však nepostoupil ze základní skupiny, když po vyrovnaném souboji prohrál s Američanem Rulonem Gardnerem. Sportovní kariéru ukončil v roce 2006. Žije v Kišiněvě a věnuje se trenérské práci.