Sergej Michajlovič Ljapunov

Sergej Michajlovič Ljapunov (rusky Сергей Михайлович Ляпунов; 30. listopadu 1859, Jaroslavl – 8. listopadu 1924, Paříž) byl ruský hudební skladatel, dirigent a pianista.[1] Jeho bratry byli Alexandr Ljapunov, ruský matematik, a Boris Michajlovič Ljapunov, ruský slavista.[2]

Sergej Michajlovič Ljapunov
Základní informace
Narození18.jul. / 30. listopadu 1859greg.
Jaroslavl
Úmrtí8. listopadu 1924
Paříž
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbeníHřbitov Batignolles
Žánrysymfonie
Povoláníhudební skladatel, klavírista, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Nástrojeklavír
Významná díla12 Transcendentale Etudes, op. 11
Pianoconcert nr. 2
Manžel(ka)Jevgenija Platonovna Děmidovová
DětiAnastasija Sergejevna Ljapunovová
RodičeMichail Vasiljevič Ljapunov a Sofja Alexandrovna Šipilovová
PříbuzníAlexandr Michajlovič Ljapunov a Boris Michajlovič Ljapunov (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ljapunov se narodil 30. listopadu 1859 v Jaroslavli, hlavním městě stejnojmenné oblasti. V osmi letech mu zemřel otec a matka se s dětmi přestěhovala do Nižního Novgorodu. Zde navštěvoval základní školu a hudební školu, kterou v té době v Novgorodu založila Ruská hudební společnost. V roce 1878 vstoupil na Moskevskou konzervatoř, kde studoval pod vedením Karla Klindwortha (klavír) a Sergeje Tanějeva (skladba).

Absolvoval v roce 1883. Byl přitahován spíše národními hudebními prvky Nové ruské školy než více kosmopolitními tendencemi Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Tanějeva. V roce 1885 proto odešel do Petrohradu, vyhledal Milije Balakireva a stal se horlivým příznivcem skupiny skladatelů Mocná hrstka, kterou Balakirev vedl. Balakirevův vliv se pak projevuje v celém Ljapunově skladatelském díle.

V roce 1893 pověřila Imperiální geografická společnost Ljapunova, Balakireva a Ljadova sběrem lidových písní v oblasti Vologdy, Vjatky a Kostromy. Sebrali na 300 písní, které Společnost publikovala v roce 1897. Ljapunov 30 písní aranžoval pro zpěv a klavír a témata těchto písní používal v devadesátých letech ve svých skladbách.

Ljapunov měl velký úspěch jako koncertní klavírista. V letech 1910–1911 vykonal několik koncertních cest po zemích západní Evropy, včetně Rakouska a Německa. Na jaře roku 1910 nahrál některé své skladby na gramofonové desky. Po roce 1904 vystupoval také jako dirigent.

Vystřídal Nikolaje Rimského-Korsakova ve funkci ředitele Imperiálního orchestru a stal se i ředitelem Bezplatné hudební školy. V roce 1911 byl jmenován profesorem petrohradské konzervatoře. Po bolševické revoluci emigroval v roce 1923 do Paříže. Působil jako ředitel hudební školy pro ruské emigranty a následujícího roku zemřel na srdeční selhání. Oficiální sovětská místa uváděla, že zemřel během koncertního turné v Paříži.

Dílo

Orchestrální skladby
  • Balada a ouvertura cis-moll, op. 2 (1883/1894–6)
  • Klavírní koncert č. 1 es-moll, op. 4 (1890)
  • Slavnostní předehra na ruské téma C-dur, op. 7 (1896)
  • Symfonie č. 1 h-moll, op. 12 (1887)
  • Polonaise Des-dur, op. 16 (1902)
  • Rapsodie na ukrajinské téma fis-moll pro klavír a orchestr, op. 28 (1907)
  • Żelazowa Wola, (místo narození Fryderyka Chopina), symfonická báseň h-moll, op. 37 (1909)
  • Klavírní koncert č. 2 E-dur, op. 38 (1909)
  • Hašiš, symfonická báseň h-moll, op. 53 (1913)
  • Houslový koncert d-moll, op. 61 (1915, revize 1921)
  • Symfonie č. 2 b-moll, op. 66 (1917)

Klavírní skladby
  • Tři skladby, op. 1 (1887–8)
  • Rêverie du soir, op. 3 (1880/1903)
  • Impromptu, op. 5 (1894)
  • Preludium Des-dur (1895)
  • Sedm preludií, op. 6 (1896)
  • Nocturne, op. 8 (1898)
  • 2 mazurky, op. 9 (1898)
  • 12 transcendentálních etud, op. 11 (1900–1905)
  • Polonaise, op. 16 (1902)
  • Mazurka č. 3 e-moll, op. 17 (1902)
  • Novellette, op. 18 (1903)
  • Mazurka č. 4 As-dur, op. 19 (1903)
  • Valse Pensive Des-dur, op. 20 (1903)
  • Mazurka č. 5 b-moll, op. 21 (1903)
  • Chant du crépuscule, op. 22 (1904)
  • Valse-impromptu No. 1 in D, op. 23 (1905)
  • Mazurka č. 6 G-dur, op. 24 (1905)
  • Tarantelle, op. 25 (1906)
  • Chant d'automne, op. 26 (1906)
  • Sonáta f-moll, op. 27 (1906–8)
  • Valse-impromptu č. 2 Ges-dur, op. 29 (1908)
  • Mazurka č. 7 in Gis-moll, op. 31 (1908)
  • Dvě části z Glinkovy opery Ruslan a Ludmila, op. 33 (1907–8)
  • Humoreska, op. 34 (1909)
  • Divertissements, op. 35 (1909)
  • Mazurka č. 8 g-moll, op. 36 (1909)
  • 3 skladby, op. 40 (1910)
  • Fêtes de Noël, op. 41 (1910)
  • Scherzo, op. 45 (1911)
  • Barcarolle, op. 46 (1911)
  • Variace na ruské téma, op. 49 (1912)
  • Grande Polonaise de Concert, op. 55 (1913)
  • 3 skladby, op. 57 (1913)
  • Preludium a Fuga, op. 58 (1913)
  • Prelude in G-major (1913–16)
  • 6 snadných skladeb, op. 59 (1914)
  • Variace na gruzínské téma, op. 60 (1915)
  • Sonatina Des-dur, op. 65 (1917)
  • Valse-impromptu č. 3 E-dur, op. 70 (1919)
  • Scherzo F-dur (?)
  • 6 malých skladeb pro začátečníky (1918–19)
  • Toccata a fuga (1920)
  • Canon (1923)
  • Allegretto scherzando (1923)
  • Saltimbanques (1924)

Vokální skladby
  • 30 ruských lidových písní, op. 10 (1901)
  • 35 ruských lidových písní, op. 13 (před 1897)
  • Čtyři písně, op. 14 (1900)
  • Ruské písně, op. 15 (1900)
  • Čtyři písně, op. 30 (1908)
  • Čtyři písně, op. 32 (1908)
  • Tři písně, op. 39 (1909)
  • Tři písně, op. 42 (1910–11)
  • Sedm písní, op. 43 (1911)
  • Tři písně, op. 44 (1911)
  • 5 kvartet pro mužské hlasy, op. 47 (1912)
  • 5 kvartet pro mužské hlasy, op. 48 (1912)
  • Čtyři písně, op. 50 (1912)
  • Čtyři písně, op. 51 (1912)
  • Čtyři písně, op. 52 (1912)
  • Čtyři písně, op. 56 (1913)
  • Duchovní díla pro smíšený sbor, op. 62 (1915)
  • Žalm 140 pro zpěv, varhany a harfu, op. 64 (1916/1923)
  • Večerní píseň, kantáta pro tenor, sbor a orchestr, op. 68 (1920)
  • Čtyři písně, op. 69 (1919)
  • Čtyři písně, op. 71 (1919–20)

Jiné skladby
  • Prelude-pastorale pro varhany, op. 54 (1913)
  • Sextet b-moll pro klavír dvoje housle, violu, violoncello a kontrabas, op. 63 (1915/1921)
  • Orchestrální transkripce Balakirevovy skladby Islamej

Odkazy

Reference
  1. Храм Рождества Пресвятой Богородицы. Сергей Михайлович Ляпунов. nativitas.ru [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
  2. ЛЯПУНОВ, СЕРГЕЙ МИХАЙЛОВИЧ | Энциклопедия Кругосвет. www.krugosvet.ru [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.