Sergej Šojgu
Sergej Kužugetovič Šojgu (rusky Серге́й Кужуге́тович Шойгу́, tuvinsky Сергей Күжүгет оглу Шойгу, * 21. května 1955, Čadan, Tuva) je ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.
Sergej Šojgu | |
---|---|
Sergej Šojgu v roce 2014 | |
Předseda státního výboru pro mimořádné situace RF | |
Ve funkci: 17. dubna 1991 – 20. ledna 1994 | |
Předchůdce | – (nově zřízeno) |
Nástupce | on sám jako ministr pro mimořádné situace |
Ministr pro mimořádné situace RF | |
Ve funkci: 20. ledna 1994 – 11. května 2012 | |
Předchůdce | on sám jako předseda státního výboru pro mimořádné situace |
Nástupce | Vladimir Pučkov |
Místopředseda vlády RF | |
Ve funkci: 10. ledna 2000 – 18. května 2000 | |
Gubernátor Moskevské oblasti | |
Ve funkci: 11. května 2012 – 6. listopadu 2012 | |
Předchůdce | Boris Gromov |
Nástupce | Andrej Vorobjov |
Ministr obrany RF | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 6. listopadu 2012 | |
Předchůdce | Anatolij Serďukov |
Narození | 21. května 1955 (66 let) Čadan, Sovětský svaz |
Rodiče | Kužuget Šojgu a Alexandra Šojgu |
Příbuzní | Larisa Flamenbaum (sourozenec) |
Ocenění | Uznání prezidenta Ruské federace (1993, 1996, 1999, 1999 a 2005) Medaile obránci svobodného Ruska (1993) Řád za osobní statečnost (1994) medaile Na památku 850 let Moskvy (1997) Hrdina Ruské federace (1999) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Sergey Shoigu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Koncem února 2014 Šojgu navrhl výrazné posílení ruské vojenské přítomnosti ve světě pomocí zjednodušení podmínek kotvení lodí, umožnění natankování letadel a budování nových základen ve státech jako jsou Singapur, Venezuela, Kuba, Nikaragua nebo Vietnam či Seychely.[1][2] Šojgu je považován za strůjce probíhající reformy ruských ozbrojených sil a po svém jmenování získal pozornost jak svým osobním vystupováním (namísto uniformy běžně obléká koženou bundu), tak například utajenými prověrkami bojové pohotovosti, na něž se velitelé nemohou připravit, aby zlepšili výsledky svých útvarů.[3]
Život
Sergej Šojgu se narodil do rodiny Kužugeta Sergejeviče Šojgua (1921–2010) a Oleksandry Jakivny Šojguové (roz. Kudrjavcevová). Otec se původně jmenoval Šojgu Kužuget, ale chybou sovětského úředníka při zápise a vzhledem k tuvinské zvyklosti uvádět první příjmení mu byly vydány doklady na jméno Kužuget Šojgu.[4] Kužuget Šojgu byl redaktorem regionálních novin, pracoval ve stranických orgánech a nakonec byl místopředsedou Rady ministrů Tuvinské ASSR. Matka Sergeje, Oleksandra, byla zootechnička; Šojguovi příbuzní z matčiny strany pocházejí z Ukrajiny. V roce 1960 byl pokřtěn v pravoslavném kostele ve Stachanově v Luhanské oblasti.[5]
Sergej Šojgu měl ve škole průměrné výsledky. V roce 1972, po absolvování školy, odešel studovat na Krasnojarský polytechnický institut, který v roce 1977 absolvoval v oboru stavební inženýrství.
Šojgu je obdivovatelem bělogvardějského generála barona Romana Fjodoroviče Ungerna.
Ruská invaze na Ukrajinu
Dne 23. února 2022 byl za účast na ruské invazi na Ukrajinu zahrnut do sankčního seznamu EU,[6] o dva dny později do sankčního seznamu USA.
Od 11. března se navzdory významnosti svého úřadu během války neobjevil na veřejnosti. Ruská státní televize přitom vysílala staré záběry s ministrem a vydávala je za nové.[7] Dne 26. března poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že Šojgu utrpěl infarkt poté, co ho tvrdě zkritizoval ruský prezident Vladimir Putin za nevydařený průběh ruské invaze na Ukrajinu.[8]
Rodina
Šojgu je ženatý a má dvě dcery – Julii (* 1977) a Xenii (* 1991).[5]
Fotogalerie
- S. K. Šojgu jako ministr pro mimořádné události s V. V. Putinem, 2001
- Medvěděv, Lenin a Šojgu, 2012
- S V. V. Putinem na jedné lodi, 2013
- S V. V. Putinem na vojenské škole v Tule obhlíží členy Junarmije, 2016
- S V. V. Putinem na dovolené v Tuvě, 2017
- S V. V. Putinem na rybách v Tuvě, 2017
- S Vladimirem Vladimirovičem na houbách v Tuvě, 2017
- S Vladimirem Vladimirovičem na lišejnících v Tuvě, 2017
- S V. V. Putinem na vojenské přehlídce v Petrohradu, 2017
- V. V. Putin a S. K. Šojgu na setkání s vojáky vyslanými na operaci do Sýrie, 2017
- S V. V. Putinem a V. Gerasimovem na vojenském cvičení Vostok 2018
- Sergej Šojgu u hrobu Richarda Sorgeho v Japonsku, 2019
- S V. V. Putinem na vojenské přehlídce 9. května 2019
- S V. V. Putinem na dovolené na Sibiři, 2019
- S V. V. Putinem na borůvkách na Sibiři, 2019
Odkazy
Reference
- РФ близка к подписанию соглашений о военных базах сразу с рядом стран. РИА Новости [online]. 2014-3-26 [cit. 2014-3-5]. Dostupné online. (rusky)
- LEŠ. Rusko plánuje nové základny, své vojáky chce v Karibiku i ve Vietnamu [online]. iDnes.cz, rev. 2014-02-27 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.
- MACOUN, Jiří. Čím chrastí ruská armáda? Za dva dny by dorazila na hranici se Slovenskem [online]. Technet.cz, rev. 2014-03-04 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online.
- https://maxsher.medium.com/a-journey-to-the-center-of-asia-a51c79738667
- http://er.ru/rubr.shtml?110090/
- https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-bude-to-tvrdy-uder-svet-hleda-zpusob-jak-sankcemi-ztrestat-rusko-190166
- ČTK. Ruský ministr obrany se 12 dní neobjevil na veřejnosti, všímají si média. České noviny [online]. 2022-03-23. Dostupné online.
- ČTK. Šojgu podle Ukrajinců utrpěl infarkt. Prý po tvrdé Putinově kritice za fiasko invaze. Lidovky.cz [online]. 2022-03-26. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Kužugetovič Šojgu na Wikimedia Commons
- Sergej Šojgu na stránkách Hlas Ruska (česky)
- Sergej Šojgu: rošťák ze země šamanů, který velí Putinově armádě