Sellnerova stezka

Z železniční stanice Bezděz je trasa vedena lesem k samotě Pankrác, poté údolím k silnici II/273, načež pod Bezdědicemi odbočuje do údolí Strenického potoka. Zde míjí Suchý mlýn, areál skalních obydlí,[1] a pokračuje údolím ke Spálenému mlýnu, pozůstatkům zčásti do skály vytesaného vodního mlýna opuštěného již za třicetileté války.[1] Další uměle rozšířená jeskyně, Petrovina, se nachází ve skalním sloupu v úzké strži nad značenou trasou u obce Březovice. V místě, kde je trasa přivedena na silnici mezi Březovicemi a Doubravicemi, míjí na úzkém ostrohu nad cestou ležící Sellnerovo hradiště.[2] Údolí Strenického potoka trasa opouští pod Trnovou a je vedena přes obec po silnici kolem vodní nádrže Sudoměř, krátce po silnici II/259, kolem železniční stanice Sudoměř do železniční stanice Skalsko.

Stezka je pojmenována po okresním školním inspektorovi a regionálním spisovateli Karlu Sellnerovi. Ten mezi lety 1897–1901 vyučoval v březovické škole, a v údolí Strenického potoka učinil několik archeologických objevů. Prostor tohoto údolí převzal Sellner jako dějiště historických povídek a románů Poslední (1928), Tajemný rytíř (1931) nebo Petrovský (1945).[3]

• 
  Železniční stanice Bezděz
• 
  Rozcestník u samoty Pankrác
• 
  Skalní byty Suchý mlýn
• 
  Ve skále vytesaný náhon k zaniklému Spálenému mlýnu
• 
  Ve skále vytesaný mlýnský výpustek Spáleného mlýna
• 
  Vstup do jeskyně Petrovina
• 
  Obec Trnová
• 
  Hráz vodní nádrže Sudoměř
• 
  Železniční stanice Skalsko