Secesní architektura v Plzni

Plzeňský rodák František Krásný, architekt tehdy žijící ve Vídni, se s kolegou J. Hoffmannem zúčastnil soutěže o nové městské divadlo. Ač jejich secesně vonící návrh získal ocenění, Plzeň dala přednost konzervativnímu návrhu A. Balšánka. Soukromé investory ale nový styl zaujal a v Plzni vznikly na konci 19. století podle návrhů Krásného jedny z prvních secesních staveb ve střední Evropě.

• Fodermayerův dům z roku 1897 na rohu Smetanovy a Prešovské ulice, ve 30. letech 20. století byl přestavěn a původní fasáda zanikla. Zachovalo se celkové řešení domu, schodiště, interiéry a sousoší Jaroslava Maixnera. Jeho majitelem byl plzeňský měšťan Augustin Fodermayer.
• Kestřánkova vila Marie z roku 1897 na rohu Karlovarské třídy a ulice Boženy Němcové, socha dudáka od J. Maixnera. Majitelem byl plzeňský měšťan a sládek Karel Kestřánek.
• Dům čp. 140 z roku 1898 ve Smetanově ulici č. 3, nejzachovalejší, typický příklad rané secese, kdy stavba průčelí navazuje na historizující architekturu, ale doplňuje ji stylizovanou výzdobou z jednoduchých a geometrických dekorů
• Dům čp. 166 z roku 1898 ve Smetanově ulici č. 4, stavba pro sborového setníka Čeňka Kříže, dům s pamětní deskou

Mezi další secesní památky patří:

• Měšťanská beseda, společenský dům v Kopeckého sadech 13 z roku 1901 podle návrhu A. Čenského (novorenesanční budova se secesními prvky a interiéry)
• Dům čp. 283 z roku 1907 v Dominikánské ulici č. 7 s impozantní fasádou, dle návrhu Karla Bubly
• Kostel Panny Marie Růžencové s přiléhajícím klášterem dominikánů podle návrhu A. Möllera z roku 1913 na Jiráskově náměstí
• Plzeň hlavní nádraží – budova z roku 1907 postavená v secesním slohu podle návrhu architekta Rudolfa Štecha.
• Budova zastávky Plzeň-Jižní Předměstí – secesní budova z roku 1904