Šlesvicko-Holštýnsko
Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější spolková země Německa na jihu Jutského poloostrova na pravém břehu řeky Labe. Její metropolí je město Kiel.
Země Šlesvicko-Holštýnsko Land Schleswig-Holstein | |
---|---|
znak vlajka | |
Hymna: Up ewig ungedeelt | |
Geografie | |
Hlavní město | Kiel |
Souřadnice | 54°28′12″ s. š., 9°30′51″ v. d. |
Rozloha | 15 799,65 km² |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 851 048 (2015[1]) |
Hustota zalidnění | 180 obyv./km² |
Jazyk | němčina, dolnoněmčina, dánština, fríské jazyky |
Národnostní složení | Němci, Dáni, Frísové |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Německo |
Druh celku | Spolkový stát |
Podřízené celky | 11 zemských okresů a 4 městské okresy |
Vznik | 1946 |
Předseda vlády | Daniel Günther (CDU) |
Zastoupení v Bundesratu | 4 křesla |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | DE-SH |
NUTS | DEF |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Šlesvicko-Holštýnsko na severu hraničí s Dánskem, na jihu s německými spolkovými zeměmi Dolním Saskem a Svobodným a hanzovním městem Hamburk, na východě pak s německou spolkovou zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko. Celé území Šlesvicka-Holštýnska je součástí Severoněmecké nížiny a rozkládá se v jižní části Jutského poloostrova mezi západně položeným Severním mořem a východně položeným Baltským mořem. Západní pobřeží spolkové země je lemováno ve středověku a raném novověku vzniklými Severofrískými ostrovy, které byly v minulosti součástí Jutského poloostrova. Všechny tyto ostrovy jsou zde obklopené mělčinovou oblastí označovanou německým termínem Wattenmeer, jehož většina je zde součástí národního parku Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer. Při odlivu se zde obnažují rozsáhlé oblasti písčin či bahna. U opačného východního (baltského) pobřeží spolkové země se rozkládá ostrov Fehmarn.
Původ názvu a historické části
Spolková země je pojmenována podle Šlesvicka a Holštýnska, dvou hlavních historických zemí, z nichž je složena. Ze Šlesvicka náleží ke spolkové zemi jižní polovina (severní část patří Dánsku), Holštýnsko téměř celé. K dalším historickým územím tvořícím dnešní spolkovou zemi patří také většina území někdejšího Lauenburského vévodství, rozkládající se na jihovýchodě, téměř celé území někdejšího městského státu Lübecku, celé území někdejšího Lübeckého knížectví, bývalé hamburské exklávy Geesthacht a Großhansdorf, jakož i několik bývalých meklenburských exkláv.
Správa
Šlesvicko-Holštýnsko se správně dělí na jedenáct okresů (Kreis) (krajů):
- Dithmarschen
- Vévodství lauenburské
- Severní Frísko (Nordfriesland)
- Východní Holštýnsko (Ostholstein)
- Pinneberg
- Plön
- Rendsburg-Eckernförde
- Schleswig-Flensburg
- Segeberg
- Steinburg
- Stormarn
Dále zde existují čtyři města s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt):
- Kiel (KL)
- Lübeck (HL)
- Neumünster (NMS)
- Flensburg (FL)
Odkazy
Reference
- Bevölkerung am Monatsende insgesamt in Schleswig-Holstein und Hamburg [online]. Das Statistische Amt für Hamburg und Schleswig-Holstein [cit. 2016-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-01. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlesvicko-Holštýnsko na Wikimedia Commons
- Šlesvicko-Holštýnsko na OpenStreetMap