Schlernhaus

Schlernhaus se nachází asi 500 metrů jižně od vrcholu Petz (italsky Monte Pez, 2536 m), nejvyššího bodu náhorní plošiny Schlern, kam se od chaty dostanete za pouhých 20 minut. Vzhledem k této poloze je chata na rozdíl od většiny vysokohorských horských cat méně důležitá jako základna pro výstupy na vrcholy než jako samostatný turistický cíl.

Oblast leží v přírodním parku Schlern-Rosengarten.

Již v 70. letech 20. století uvažovala bolzanská sekce Německého a rakouského alpského klubu o výstavbě svého prvního vlastního útulku. O umístění této stavby se dlouho diskutovalo, až byla nakonec na návrh Johanna Santnera vybrána náhorní plošina Schlern. V roce 1881 požádal Alpský klub o dotaci, ale majitel pozemku, obec Völs am Schlern, projekt zmařil. Obec Castelrotto naopak se stavbou souhlasila, takže staveniště bylo přesunuto na území této obce. V roce 1883 mohla stavba konečně začít. Chata byla slavnostně otevřena 23. srpna 1885. Tato první chata měřila 16,5 m x 7,93 m a byla vysoká 5,5 m. Měla kuchyň a dvě ložnice a také přístavek pro horaly, nosiče a průvodce. Chata poskytovala ubytování celkem pro 50 osob.

V roce 1887 byla vedle chaty postavena 12 metrů vysoká věž. Útočiště brzy dosáhlo své kapacity, takže se již v roce 1892 uvažovalo o jeho rozšíření. Několik let se diskutovalo o tom, zda má být přístavba dřevěná, nebo kamenná. Nakonec bylo rozhodnuto pro kamennou stavbu. Rozšířená chata byla znovu otevřena 17. července 1897. V té době převzala správu sama bolzanská sekce, zatímco bývalý nájemce si poblíž chaty postavil vlastní hostinec. Ten sekce získala v roce 1903 a připojila ho ke Schlernhausu jako lůžkovou budovu. I přes tato mnohonásobná rozšíření se Schlernhaus stále jevil jako příliš malý, a tak byl v roce 1908 opět rozšířen na 100 lůžek. V roce 1911 byla chata rozšířena o novou budovu.

V roce 1911 byla chata vybavena zásobníkem vody, lepšími toaletami, telefonním spojením a hasicím systémem. Sekce Bolzano navíc získala práva na těžbu nedalekého ložiska hnědého uhlí, které se však ukázalo jako nerentabilní. V tom roce je zdokumentováno již 4000 návštěvníků.

V roce 1914 musel být Schlernhaus v důsledku první světové války uzavřen. Poté, co se v roce 1918 od DuÖAV oddělily oddíly Jihotyrolského alpského klubu, byl založen Alpský klub Bolzano, který od té doby chatu spravuje. V roce 1923 fašistická Itálie Alpský klub rozpustila a v roce 1924 byl veškerý jeho majetek včetně Schlernhäuseru bez náhrady vyvlastněn a předán Italskému alpskému klubu (CAI). Po druhé světové válce proběhlo několik pokusů o navrácení Schlernhäuseru do vlastnictví nově založeného spolku Alpenverein Südtirol (AVS). Jednání mezi CAI a AVS trvala několik let, ale v roce 1976 byla prohlášena za neúspěšná. Společnost AVS však za vyvlastnění obdržela náhradu.

Vlastnictví útočiště je považováno za politicky citlivou otázku a dodnes vyvolává napětí mezi jazykovými skupinami a mezi AVS a CAI[3][4]. Od převzetí v roce 1924 se o něm dokonce zpívala nacionalistická nenávistná píseň mezi německy mluvícími horaly: Am Schlern ein Schutzhaus steht/Von deutscher Hand erbaut/Da kam die welsche Brut daher/Und hat es uns geklauen.

Od roku 2010 jednala jihotyrolská zemská vláda s CAI o prodeji nebo výměně Schlernhausu, který se na rozdíl od 25 dalších útulků vyvlastněných státem v roce 2000 nestal majetkem autonomní provincie Bolzano - Jižní Tyrolsko. Výměnou za Schlernhaus byly CAI nabídnuty dvě horské chaty (Schaubachhütte pod Ortlerem a Regensburger Hütte v údolí Val Gardena), ale valná hromada bolzanské sekce v březnu 2012 hlasovala proti výměně.

K chatě se dostanete z východu po turistické stezce ze Seiser Alm nad Seis am Schlern. Mezi sousední chaty patří Schlernbödelehütte (1726 m) a Saltnerhütte (1850 m). Z jihovýchodu vede další stezka od chaty Tierser-Alpl-Hütte (2438 m) k chatě Schlernhaus. Ze St. Zyprian v obci Tiers vede stezka přes 2070 m vysoký Tschafatschsattel (Sella Cavaccio) kolem 2235 m vysokého Tschafatsch (Monte Cavaccio) od jihu k chatě. Schlernhaus je přístupný z jihozápadu od Sesselschwaige nad Völs am Schlern ve výšce 1940 m. Severně od něj vede další stezka, která vede k chatě ze západu.

Chata se skládá z několika vzájemně propojených budov, proto se také používá množné číslo Schlernhäuser. Dnes chatu provozuje bolzanská sekce Italského alpského klubu (CAI). Obvykle se provozuje od června do října. K dispozici je celkem 30 postelí a 90 lůžek v noclehárně.

• 
  Schlernhaus a Rosengarten
• 
  Jídelna
• 
  Schlernhaus v roce 1894
• 
  Schlernhaus v roce 1900
• 
  Schlernhaus

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlernhaus na německé Wikipedii.

• Luis Vonmetz: „Schönstes Schutzhaus Tirols“. 130 Jahre Schlernhaus. In: Berge erleben – Magazin des Alpenvereins Südtirol, 03/15, S. 66–68,
• Hanspaul Menara: Südtiroler Schutzhütten. 2. Auflage. Athesia, Bozen 1983, ISBN 88-7014-017-2.
• mapa edice Tabacco 05 Gröden – Seiseralm – Val Gardena – Alpe di Siusi (1:25.000)
• mapa edice Tabacco 029 Schlern – Rosengarten – Sciliar – Catinaccio – Latemar (1:25.000)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schlernhaus na Wikimedia Commons
• Hüttenhomepage