Schinderhannes bartelsi

Schinderhannes bartelsi; Stratigrafický výskyt: spodní devon
	Umělecká rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Třída	Dinocarida;
Řád	Radiodonta;
Čeleď	Hurdiidae;
Rod	Schinderhannes; Kühl, Briggs & Rust, 2009
Binomické jméno
	Schinderhannes bartelsi; Gabriele Kühl, Derek E. G. Briggs a Jes Rust; 2009
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schinderhannes bartelsi je živočich ze skupiny anomalokarid. Je znám pouze jeden exemplář z naleziště devonského stáří Hunsrück v Německu a ten byl nalezen v roce 2009. Jeho objev měl obrovský význam, protože předtím byli anomalokarididi známí pouze z výjimečně dobře zachovaných fosilních ložisek (tzv. Lagerstätten) z kambria.[1][2] Žádné novější nálezy anomalokarid nebyly od kambria natolik časově posunuty, například nalezené v roce 2011 anomalokaridy z formace Fezouata (Maroko) odpovídají jen spodnímu ordoviku.[2]

Anomalokarididy, jako např. Anomalocaris, byly organismy, které se považují za příbuzné členovcům. Tito živočichové vypadali jinak než jakékoliv dnes žijící organismy - měli segmentovanou vnější kostru s bočními laloky pro plavání, velké složené oči, často přisedlé na stopkách a na konci "hlavy" dvojici velkých přívěsků podobných ocasům krevet. Těmito přívěsky neboli chapadly si podávali kořist k ústům, které měly tvar kruhu. [3]

Objev

Jediný nalezený vzorek (který zároveň je i holotyp) byl objeven v lomu Eschenbach-Bocksberg v Bundenbachu a je pojmenován podle Schinderhannese, známého německého zločince a hrdiny místního folkloru. Druhové jméno bartelsi je dáno podle Kryštofa Bartelse, odborníka na Hunsrücké břidlice. Vzorek se nachází v Naturhistorisches Museum v Mohuči.[1]

Morfologie

Schinderhannes je asi 10 cm dlouhý. Jako všichni anomalokaridy Schinderhannes nese pár přívěsků (tzv. great appendages) které jsou velice podobné jako měla Hurdia,[4] ústa ve tvaru ananasového kolečka (podobné těm, co měla Peytoia) a velké, složité oči na stopkách. Živočich měl 12 tělních segmentů; velké podobné klapkám struktury vyčnívající z jedenáctého segmentu a větší klapkopodobné struktury na zadní části hlavy.[1]

Ekologie

Zachovaný obsah trávicího traktu je typický pro dravé živočichy,[5] a na tento způsob života ukazuje také stavba "ústních ústrojí" a velikost a orientace očí[1] Schinderhannes byl schopen plavání, poháněl se klapkopodobnými "ploutvemi" na zadní části hlavy a řídil směr svého pohybu pomoci "ploutviček" na jedenáctém segmentu.[1]

Význam

Objevení organismu bylo mimořádně důležité protože se značně posunula časová hranice vymírání anomalokarid: v době objevení (2009) skupina byla známa pouze z kambria. Další nekambrické anomalokaridy odpovídají spodnímu ordoviku (před 488–472 mil. let) – formace Fezouata na jihovýchodě Maroka[2], ale ty byly objeveny jen v roce 2011.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schinderhannes bartelsi na anglické Wikipedii.

Gabriele Kühl, Derek E. G. Briggs & Jes Rust. A great-appendage arthropod with a radial mouth from the Lower Devonian Hunsrück Slate, Germany. Science. 2009, s. 771–773. DOI 10.1126/science.1166586. PMID 19197061. Bibcode 2009Sci...323..771K. (anglicky)
Van Roy, P.; Briggs, D. E. G. A giant Ordovician anomalocaridid. Nature. 2011, s. 510—513. DOI 10.1038/nature09920. (anglicky)
Stephen Jay Gould. Wonderful Life: The Burgess Shale and the Nature of History. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 1989. ISBN 978-0-393-02705-1. (anglicky)
Allison C. Daley, Graham E. Budd, Jean-Bernard Caron, Gregory D. Edgecombe & Desmond Collins. The Burgess Shale anomalocaridid Hurdia and its significance for early euarthropod evolution. Science. 2009, s. 1597–1600. DOI 10.1126/science.1169514. PMID 19299617. Bibcode 2009Sci...323.1597D. (anglicky)
Nicholas J. Butterfield. Leanchoilia, and the interpretation of three-dimensional structures in Burgess Shale-type fossils. Paleobiology. 2002, s. 155–171. DOI 10.1666/0094-8373(2002)028<0155:LGATIO>2.0.CO;2. JSTOR 3595514. (anglicky)

Externí odkazy

Origin of claws seen in 390-million-year-old fossil
Panda's Thumb: Schinderhannes bartelsi
ScienceBlogs: Schinderhannes bartelsi, by PZ Myers showing a cladogram as proposed by G. Kühl et al., placing Schinderhannes (but not Anomalocaris) into the group of Euarthropoda.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[Kuhl2009-1] Gabriele Kühl, Derek E. G. Briggs & Jes Rust. A great-appendage arthropod with a radial mouth from the Lower Devonian Hunsrück Slate, Germany. Science. 2009, s. 771–773. DOI 10.1126/science.1166586. PMID 19197061. Bibcode 2009Sci...323..771K. (anglicky)

[Van_Roy2011-2] Van Roy, P.; Briggs, D. E. G. A giant Ordovician anomalocaridid. Nature. 2011, s. 510—513. DOI 10.1038/nature09920. (anglicky)

[WonderfulLife-3] Stephen Jay Gould. Wonderful Life: The Burgess Shale and the Nature of History. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 1989. ISBN 978-0-393-02705-1. (anglicky)

[Daley2009-4] Allison C. Daley, Graham E. Budd, Jean-Bernard Caron, Gregory D. Edgecombe & Desmond Collins. The Burgess Shale anomalocaridid Hurdia and its significance for early euarthropod evolution. Science. 2009, s. 1597–1600. DOI 10.1126/science.1169514. PMID 19299617. Bibcode 2009Sci...323.1597D. (anglicky)

[Butterfield2002-5] Nicholas J. Butterfield. Leanchoilia, and the interpretation of three-dimensional structures in Burgess Shale-type fossils. Paleobiology. 2002, s. 155–171. DOI 10.1666/0094-8373(2002)028<0155:LGATIO>2.0.CO;2. JSTOR 3595514. (anglicky)