Schachtenstein

Schachtenstein je poměrně nevýrazný homolovitý vrch, který bývá často uváděn jen jako vedlejší vrchol Hamerského Špičáku (452 m n. m.). Schachtensteinem, stejně jako Hamerským Špičákem a Děvínem prochází polzenitová žíla ve středo- až svrchnoturonských křemenných a jílovitých pískovcích (na kontaktu pískovců železitých).[3] Polzenity jsou bazické žilné horniny magmatického původu, pocházející ze značných hloubek, pravděpodobně až ze zemského pláště. Stáří severočeských polzenitů se odhaduje na 60 až 80 milionů let. Jméno horniny též odkazuje na ze severočeský region. Autorem názvu je německý geolog Karl-Hermann Scheumann (1881 – 1964), který horninu pojmenoval podle řeky Ploučnice (německy Polzen).[2]

Vrch je unikátní starým důlním dílem dochovaným po těžbě železné rudy v 17. a 18. století.[4] Temeno kopce protíná nejhlubší dobývka železné rudy na území Geoparku Ralsko.[2] Tento zářez je dlouhý zhruba 70 metrů a dosahuje hloubky až 17 metrů. Ze severozápadního svahu byla kolmo na žílu vyražena přibližně 10 metrů dlouhá štola. Na lokalitě je patrné ústí další, zřejmě ještě hlubší zavalené šachty.[5] Na jižní straně Schachtensteinu byla dobývána druhá polzenitová žila a na západě v údolí Černého rybníka se nachází řada starých pinek.[6]

Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Kotelská vrchovina, podokrsku Děvínská pahorkatina a Jelenovršské části.[7]

Schachtenstein je součástí přírodní památky Děvín a Ostrý, zahrnující i přiléhající vrchy na společné vulkanické žíle, která tvoří hřbetovou přímku: cca 400 m sv. ležící, již zmíněný Hamerský Špičák, a dalších cca 400 m na SV ležící Děvín (435 m n. m.) se zříceninou hradu. Skupinu dotváří pískovcová stolová hora Široký kámen (430 m n. m.) nacházející se cca 800 m východně.

Samotné důlní dílo Schachtensteinu je zatím nepřístupné. V září 2013 ho převzal do své správy Hornicko-historický spolek pod Ralskem se záměrem rekultivovat jej a zpřístupnit za určitých podmínek veřejnosti.[4] Nejbližší turistická stezka je červená a vede na Děvín z Hamru na Jezeře.[1]