Sbohem, královno

Sidonie Laborde je tajně zamilovaná do královny Marie Antoinetty a do značné míry se vyhýbá frivolnímu dění u dvora ve Versailles. Jejím úkolem je předčítat královně. Marie Antoinetta je náladová a občas se k Sidonie chová jako k přítelkyni, jindy blahosklonně a drsně. Mezitím ke dvoru ve Versailles proniknou zprávy o útoku na Bastilu a přivedou služebnictvo a dvořany k šílenství. Mnozí prchají ze zámku. Královna se chce stáhnou do pevnosti Metz, aby odtud mohla odjet do Paříže. Nařídí balit, pálí dopisy a dokumenty a s dvorní dámou vytrhává drahokamy z lemu šatů, aby je bylo možné snáze odnést. Ludvík XVI. však nechce opustit Versailles, odjezd se druhý den ruší a znovu se vybaluje. Vévodkyně de Polignac navštíví královnu, aby se s ní rozloučila. Vévodkyně se převleče za služku a její manžel za kočího. Sidonie je povolána ke královně, která jí nařídí, aby si oblékla šaty vévodkyně a předstírala, že ona je šlechtična. Manželé Polignacovi prchají do Švýcarska v kočáře se Sidonií.

• Prix Louis-Delluc za nejlepší film
• César v kategoriích nejlepší scénografie (Katia Wyszkop), nejlepší kostýmy (Christian Gasc), nejlepší kamera (Romain Winding)
• Nominace na Cenu César v kategoriích nejlepší film, nejlepší režisér (Benoît Jacquot), nejlepší herečka (Léa Seydoux), nejlepší adaptace (Benoît Jacquot a Gilles Taurand), nejlepší filmová hudba (Bruno Coulais), nejlepší střih (Luc Barnier), nejlepší zvuk (Brigitte Taillandier, Francis Wargnier a Olivier Goinard)