Samuel Arje

Smíchovská synagoga

Narodil se ve Wassileu (Vasyliv) v Bukovině.

Již v mládí byl znám svou zběhlostí v talmudu, ale také mimořádnou schopností ujasnit text jiným. Získal několik rabínských autorizací a oficiální teologická studia si doplnil na rabínském semináři ve Vídni.

Své první rabínské místo nastoupil v Dobříši, odkud v roce 1909 odešel na Smíchov. V předválečné době působil jako rabín Smíchovské synagogy, která se vedle vinohradské a karlínské synagogy řadila k významným centrům liberálního judaismu v Praze.

Kromě rabínské pozice zastával řadu dalších funkcí: byl spoluzakladatelem a členem prezidia židovské školy v Praze, předsedou Svazu rabínů v Čechách, členem B'nai B'rith a řady dalších sionistických organizací.[2]

Před vypuknutím druhé světové války odešel do britské Palestiny, kde se usídlil v Jeruzalémě. I zde se zúčastňoval společenského života, byl ve stálém kontaktu s vrchním aškenázským rabínem Herzogem a byl předsedou organizace rabínů z Československa. Věnoval zde však více času také talmudickému studiu a získal si i v tomto prostředí respekt jako znalec talmudu.[2]

V Palestině působil také jako vojenský kaplan a byl náboženským poradcem československé zahraniční armády.[1] Z Jeruzaléma dojížděl k československé jednotce a vedl sobotní bohoslužby.

V roce 1942 se jeho žákem stal polní kaplan rabín Hanuš Rezek a dočasně byl přidělen k Československé vojenské misi v Jeruzalémě za účelem školení na kantora.

Za svého působení v Praze vydal pojednání o kabale, po dlouhou dobu jedinou česky psanou rabínskou publikací na toto téma:

• ARJE, S. Pojednání o židovské mystice. Praha: Sfinx, 1922. (Spisy o kabale; sv. 1).
• Podstata a vývoj kabaly čili židovské mystiky od nejstarších dob až do doby přítomné. Vydáno jako úvod k českému překladu Kabaly J. C. Agrippy z Nettesheimu, 1922, přetisk 1990.

S manželkou Minnou měl tři syny: Otto Arje, Kurt Arje, Herbert Arje. Kurt Arje se během druhé světové války účastnil bojů v Africe proti Italům a Němcům.

Po válce se dočasně vrátil do Prahy k práci v židovské obci. Jeden z jeho synů zůstal ve Spojeném království, kde dočasně působil pro BBC. Druhý syn se po válce vrátil do Prahy, kde žil až do okupace v roce 1968 a třetí syn se usadil v Izraeli.[3]

Vnučka rabi Arjeho, Hanna Arie-Gaifman, dcera Herberta Arje vystudovala hudbu a literaturu a od roku 2000 je ředitelkou Tischova uměleckého centra 92nd Street Y v New Yorku.[4] Její manžel Chajim Gaifman je profesorem logiky na Columbia University.[5]

Vnuk rabi Arjeho Dan Arje se narodil ve stejný den, kdy rabín zesnul. Na počest dědečka pojmenoval svého syna jménem Samuel Arje (*1981).[2]

• The Jews of Czechoslovakia, New York 1968–1984, 1, s. 339, 2, s. 79, 142, 178n., 3, s. 367; Věstník židovské náboženské obce 5/12, 1950.