Samarij Michajlovič Gurarij

Samarij Michajlovič (Michoel-Lejbovič) Gurarij (1. listopadu 1916, Kremenčuk – 7. prosince 1998, New York) byl sovětský fotograf a zasloužilý pracovník kultury RSFSR. Pracoval také pro zpravodajskou agenturu RIA Novosti.

Samarij Michajlovič Gurarij
Narození1. listopadu 1916
Kremenčuk
Úmrtí7. prosince 1998 (ve věku 82 let)
New York
Místo pohřbeníVostrjakovský hřbitov
Povolánífotograf
OceněníŘád rudého praporu
Zasloužilý pracovník kultury RSFSR
Řád rudé hvězdy
Řád čestného odznaku
Řád Vlastenecké války 2. třídy
medaile Za vítězství nad Německem
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Narodil se 1. listopadu 1916 v Kremenčugu (nyní Poltava, Ukrajina) v rodině Michoela-Leiba Gurariho (1881–1925)[1]. Od roku 1921 žil v Moskvě. Na počátku třicátých let studoval fotografii v ilustračním oddělení novin Izvestija.[2] Od roku 1934 byl profesionálním fotoreportérem. Člen KSSS od roku 1942. Během Velké vlastenecké války byl frontovým fotoreportérem pro magazín Izvestija. Fotografoval na mnoha frontách a měl také příležitost dokumentovat takové historické události, jako je Přehlídka na Rudém náměstí 7. listopadu 1941, Jaltskou a Postupimskou konferenci, či vítěznou přehlídku v Moskvě 24. června 1945. Od roku 1946 pracoval pro nakladatelství a pro odborové časopisy a od roku 1956 pracoval pro noviny Trud.[2] Portrétoval Jurije Gagarina, vůdce sovětského státu atd.

Zemřel 7. prosince 1998 v New Yorku, kde žil v posledních letech. Byl pohřben v Moskvě na Vostrjakovském hřbitově.[3]

RIA Novosti

Pracoval pro ruskou informační agenturu RIA Novosti, což byla státní[4] zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.[5] Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).[6]

Ceny a ocenění

Galerie
  • „Sovětská letadla létají nad nepřátelskými pozicemi nacistů poblíž Moskvy.“ Rusko, 1. prosince 1941
  • „Rozbité německé tanky poblíž Moskvy.“ Rusko, 10. prosince 1941
  • „Fašista se vzdává.“ Němec vychází z lesa s rukama vzhůru. Rusko, Solněčnogorsk, Moskevská oblast, prosinec 1941

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Гурарий, Самарий Михайлович na ruské Wikipedii.

  1. Надгробный памятник на Востряковском еврейском кладбище
  2. Гурарий Самарий Михайлович | Победа. 1941 – 1945.. victory.rusarchives.ru [online]. [cit. 2021–01–21]. Dostupné online.
  3. Hrob Samarije Gurarije
  4. Russia country profile. news.bbc.co.uk. 2012-03-06. Dostupné online [cit. 2021-01-19]. (anglicky)
  5. The Russian News & Information Agency RIA Novosti
  6. Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska | 9. 12. 2013. Britské listy [online]. 2013–12–09 [cit. 2021–01–19]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • Moskevská encyklopedie. Svazek 1: Tváře Moskvy. Kniha 1: A-Z. – M.: Izdatelskij centr «Moskvověděnie», 2007

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.