Sam Bennett

Bennett se ve věku 17 let připojil k jihofrancouzském týmu Vélo-Club La Pomme Marseille poté, co dokončil první rok studia na Waterfordově institutu technologií. V roce 2009 jel Bennett poprvé závod Rás Tailteann za tým Carrick Wheelers Dan Morrissey. Ve věku 19 let se Bennett stal národním šampionem v silničním závodu do 23 let ve městě Sligo.

V roce 2011 Bennett odešel z Francie a přidal se k týmu Seana Kellyho An Post–Sean Kelly pod vedením manažera Kurta Bogaertse. Znovu zvítězil na národním šampionátu v silničním závodu do 23 let a také vyhrál jednodenní závod Grote Prijs Stad Geel, jenž je klasifikován na úrovni 1.2.

Následující rok dokončil na 10. místě silniční závod do 23 let na mistrovství světa v Limburgu a na 7. místě silniční závod do 23 let na mistrovství Evropy.

V roce 2013 Bennett vyhrál 2 etapy na domácím etapovém klání Rás Tailteann - 3. etapu do Listowelu a 8. etapu do Skerries. Další triumf si zapsal na závodu Tour of Britain, kde opanoval 5. etapu. Mimo to také dokončil druhý v etapach 2 a 8.

V sezóně 2014 získal Bennett 3 vítězství pro svůj nový tým NetApp–Endura: jednodenní závody Clásica de Almería a Rund um Köln společně s 5. etapou závodu Bayern–Rundfahrt končící v Norimberku.

Bennett svou sezónu začal na závodu Kolem Kataru, kde vyhrál poslední etapu končící v Dauhá. Na závodu Bayern–Rundfahrt vyhrál etapy 1 a 3, díky čemuž vyhrál poprvé v kariéře bodovací soutěž na etapovém závodu. Na klasice Scheldeprijs se Bennett přimotal do hromadného pádu a byl převezen na kontrolu do nemocnice.[4] Na start Tour de France se postavil s kýlou na bránici. Dokončil 16 etap, než odstoupil. Do závodění se vrátil na Arctic Race of Norway a vyhrál 2. etapu do Setermoenu. V bodovací soutěži se umístil na 2. místě za Alexandrem Kristoffem. Poslední vítězství sezóny získal Bennett na závodu Paříž–Bourges ve spinterském dojezdu.

V březnu 2016 získal Bennett první vítězství sezóny v 1. etapě na Critériu International. Bennettova snaha o vítězství v etapě na Tour de France byla zmařena nehodou, při níž si zlomil několik prstů na pravé ruce, ale pokračoval až do cíle v Paříži. Nakonec dojel na posledním místě v celkovém pořadí a stal se tak držitelem lanterne rouge. V poslední etapě dojel v první desítce. Po doléčení svých zranění z Tour de France se Bennett vrátil do závodění na Giru di Toscana, kde vyhrál etapu a bodovací soutěž. Další měsíc úspěšně obhájil své vítězství na Paříž–Bourges.

7. března 2017 vyhrál Bennett 3. etapu závodu Paříž–Nice.[5] Další vítězství si připsal na závodu Kolem Slovinska, kde vyhrál 2 etapy a bodovací soutěž. To samé se mu podařilo na Czech Cycling Tour, kde vyhrál 2. etapu končící ve Frýdku–Místku[6] a 4. etapu končící v Dolanech.[7] I díky těmto vítězstvím vyhrál bodovací soutěž. V září vyhrál Bennett jednodenní závod Münsterland Giro ve fotofiniši. V říjnu zakončil Bennett sezónu na závodu Kolem Turecka, kde vyhrál 4 z 6 etap.[8]

Bennett začal svou sezónu na Tour Down Under, ačkoliv byl nemocný.[9] Také se zúčastnil Paříž–Nice, ale musel odstoupit v průběhu 3. etapy kvůli nachlazení.[10] Na závodu Volta a Catalunya dokončil Bennett na 2. místě v 2. etapě. 11. května 2018 získal své 1. vítězství na Grand Tours, kdy vyhrál 7. etapu Gira d'Italia končící ve městě Praia a Mare. Další vítězství přidal ve 12. etapě s cílem na Imolském autodromu[11] a v poslední etapě končící v Římě.[12]

Bennett na Paříž–Nice 2019, kde vyhrál 2 etapy.

V březnu 2019 vyhrál Bennett 2 etapy na závodu Paříž–Nice. V srpnu 2019 byl jmenován na startovní listině Vuelty a España, poprvé ve své kariéře.[13] 26. srpna vyhrál 3. etapu závodu. Poté ještě v průběhu přidal 4 druhá místa a další vítězství, tentokrát ve 14. etapě. Do cíle v Madridu dojel na 3. místě v bodovací soutěži za celkovým vítězem Primožem Rogličem a vítězem soutěže mladých jezdců Tadejem Pogačarem.

V prosinci 2019 podepsal Bennett dvouletý kontrakt s belgickým týmem Deceuninck–Quick-Step.[14]

Po úspěšném začátku sezóny, kdy Bennett vyhrál v Austrálii úvodní etapu Tour Down Under a první ročník jednodenní klasiky Race Torquay, byla sezóna přerušena kvůli pandemii covidu-19. Po restartu na konci července vyhrál Bennett 4. etapu Vuelty a Burgos a 3. etapu Tour de Wallonie.

Bennett byl jmenován na startovní listině Tour de France 2020 a hned ve 3. etapě dojel na 2. místě za Calebem Ewanem.[15] V 5. etapě dojel Bennett na 3. místě a získal zelený dres pro lídra bodovací soutěže. První vítězství v etapě na Tour de France získal Bennett v 10. etapě před Ewanem a Peterem Saganem, díky čemuž znovu získal zelený dres, který do té doby patřil právě Saganovi. 20. září vyhrál Bennett poslední etapu Tour, čímž se stal teprve pátým jezdcem, jenž vyhrál poslední etapu Tour v zeleném dresu. Zároveň také vyhrál bodovací soutěž, čímž se stal druhým vítězem této klasifikace z Irska (a druhým z města Carrick-on-Suir[16]) po Seanu Kellym. Ten získal zelený dres v letech 1982, 1983, 1985 a 1989.[17]

23. října Bennett vyhrál 4. etapu Vuelty a España.[18] V 9. etapě také přejel cílovou pásku na prvním místě, ale byl odsunut kvůli "strkání" v posledním kilometru. Novým etapovým vítězem se stal Pascal Ackermann z Německa.[19] V poslední etapě byl znovu poražen Ackermannem a z Vuelty tak odjel pouze s jedním etapovým triumfem.

Bennett zahájil svou sezónu na konci února etapovým závodem UAE Tour, kde vyhrál 4. a 6. etapu.[20] Po závodu Paříž–Nice, kde vyhrál 1. a 5. etapu,[21] se Bennett přemístil do Belgie, kde vyhrál jednodenní závod Classic Brugge–De Panne a na začátku dubna byl poražen pouze Jasperem Philipsenem na Scheldeprijsu. Na začátku května se Bennett zúčastnil odloženého závodu Volta ao Algavre kde vyhrál úvodní a 3. etapu, díky čemuž vyhrál i bodovací soutěž. Bennett se dále měl zúčastnit závodů Kolem Belgie a Tour de France, kde měl obhajovat vítězství v bodovací soutěži, ale ani jednoho závodu se nezúčastnil kvůli zranění kolene. V obou případech byl nahrazen Markem Cavendishem.[22][23]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sam Bennett (cyclist) na anglické Wikipedii.

• Bora–Hansgrohe
• Vuelta a España 2020

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sam Bennett na Wikimedia Commons