STS-101
STS-101 byla mise amerického raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici. Jednalo se o 98. let raketoplánu a 21. let raketoplánu Atlantis. Cílem desetidenní mise byla doprava zásob na stanici. Start mise byl třikrát opožděn kvůli silnému větru v místě startu. Raketoplán uskutečnil 155 obletů Země. Uskutečnil se jeden výstup do otevřeného vesmíru.
| STS-101 | |
|---|---|
| Znak expedice | |
 | |
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | ISS |
| Loď | Atlantis |
| COSPAR | 2000-027A |
| Členů expedice | 7 |
| Počet výstupů do vesmíru | 1 |
| Délka výstupů do vesmíru | 6 hodin, 44 minut |
| Datum startu | 19. května 2000 10:11 UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida, USA |
| Vzletová rampa | 39-A |
| Spojení se stanicí | 20. května 4:30 UTC |
| Délka letu | 9 dní, 21 hodin, 10 minut |
| z toho na stanici | 6 dnů, 18 hodina, 17 minut |
| Odlet ze stanice | 26. května 23:03 UTC |
| Datum přistání | 29. května 2000 06:20 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 332 km |
| Apogeum | 341 km |
| Doba oběhu | 91 minut |
| Sklon dráhy | 51,6° |
| Fotografie posádky | |
Zleva sedí Horowitz, Halsell, stojí Weberová, Williams, Usačov, Voss, Helmsová | |
| Navigace | |
| Předcházející | Následující |
| STS-99 | STS-106 |
Posádka
James D. Halsell, Jr. (5), velitel- Scott J. Horowitz (3), pilot
- Mary Ellen Weberová (2), letový specialista 1
- Jeffrey N. Williams (1), letový specialista 2
- James S. Voss (4), letový specialista 3
- Susan J. Helmsová (4), letový specialista 4
Jurij V. Usačov (3), letový specialista 5, Roskosmos (RKK Eněrgija)
V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Průběh mise
K setkání raketoplánu s ISS došlo v neděli 21. května 2000 v 04:31 UT. Ještě před vstupem astronautů na palubu ISS se 22. května uskutečnil jeden výstup do vesmíru (EVA). Během něj Voss a Williams připevnili na povrch ISS americký manipulátor (jeřáb) OTD. Ten byl totiž během své původní instalace zajištěn nedokonale. Astronauti také dokončili instalaci ruského manipulátoru Strela na adaptéru mezi moduly Unity a Zarja. Poté vyměnili na modulu Unity jednu ze dvou antén ECOMM. Pro ulehčení budoucích operací vně stanice připevnili Voss a Williams na povrch ISS osm nových madel.
Následující den vstoupila posádka raketoplánu do ISS. Jako první do stanice vstoupili Helmsová, Usačov a Voss, kteří by měli v příštím roce vytvořit druhou základní posádku ISS. Astronauti vyměnili dvě ze šesti baterií, instalovali nové potrubí, které pomohlo zlepšit cirkulaci atmosféry. Také odebrali vzorky atmosféry k pozdější analýze.
V dalších dnech astronauti přenášeli náklad na ISS a prováděli na stanici opravy. V modulu Zarja vyměnili 4 baterie a požární hlásiče, paměť v telemetrickém systému (u které končila záruční doba) a v neposlední řadě naplnili čtyři plastikové vaky (každý o objemu 45 litrů) vodou. Celkem bylo přeneseno přes 1000 kg nákladu.
Posledním úkolem mise STS 101 bylo zvýšení dráhy komplexu ISS. K němu došlo 25. května 2000. Raketoplán pomocí motorků RCS „zvedl“ ISS o zhruba 40 km. Během celkem 3 manévrů byl ISS naveden na novou oběžnou dráhu ve výši 372 × 380 km. Následujícího dne se Atlantis od ISS odpojil a po provedení inspekčního obletu se vydal na sestupnou dráhu k Zemi. Na ranveji 15 Kennedyho vesmírného střediska přistál úspěšně 29. května 2000 v 8:20 hodin SELČ.
Mise STS-101 byla první, kdy se do vesmíru vypravil raketoplán se skleněným kokpitem.
Reference
- Malá encyklopedie kosmonautiky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-101 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-101 na Wikimedia Commons - (anglicky) Shrnutí mise na stránkách NASA
- (česky) Průběh mise na MEK