STP-2

STP-2 byla kosmická mise společnosti SpaceX. V rámci programu Space Test Program při ní bylo pro Letectvo Spojených států amerických vyneseno celkem 24 satelitů na tři nízké a střední oběžné dráhy Země. Pro SpaceX šlo zatím o nejkomplexnější misi.[1] Cena celé mise se pohybovala kolem 750 milionů dolarů, samotné vynesení pak stálo asi 160 milionů.[2]

STP-2
Rozložení satelitů v nákladovém prostoru (plán z roku 2014)
Start25. června 2019
KosmodromCape Canaveral LC-39A
Nosná raketaFalcon Heavy (B1052.2, B1053.2, B1057)
Typ oběžné dráhytři LEO a MEO dráhy
ProvozovatelMinisterstvo obrany Spojených států amerických
Druhsdílená mise
ProgramSpace Test Program
Hmotnost3700 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Start proběhl 25. června 2019 z rampy LC-39A Startovacího komplexu 39. Použita byla raketa Falcon Heavy složená z nového centrálního stupně B1057 a dvou bočních stupňů B1052 a B1053, jež byly využity i při předchozí misi Falconu Heavy v dubnu 2019. Družice byly úspěšně rozvezeny, boční stupně přistály na pevnině na LZ-1 a LZ-2, centrální stupeň ASDS Of Course I Still Love You minul a poprvé se SpaceX podařilo zachytit aerodynamický kryt do sítě.[3]

Náklad

Počet vynášených satelitů byl postupně upřesňován, jednu dobu se počítalo s 25 satelity, které by doplnila balastní zátěž o váze 5 tun.[4] V rámci programu Prometheus navíc mělo původně letět na misi STP-2 osm satelitů verze Block 2, letěly ale jen dva, přičemž jeden z nich byl navíc pouze maketou;[5] zdroje se tak v celkových počtech rozcházejí a některé Prometheus nezmiňují.

Celková váha nákladu byla 3700 kg, balastní zátěž nebyla nakonec využita.[6] Na palubě bylo 24 satelitů, ty největší z nich od amerického letectva a NASA, ale i od řady dalších organizací:[1][7]

Název Velikost Organizace Zaměření
DSX 600 kg USAF výzkum magnetosféry a vlivu záření na součástky
Formosat-7/Cosmic-2 6x 200 kg, SSTL-150[p 1] NOAA, USAF, JPL, NSPO, SSTL, INPE, BoM výzkum ionosféry pomocí signálu GPS
GPIM 180 kg NASA, Ball Aerospace & Technologies test netoxického paliva
OCULUS 180 kg studenti Michigan Technological University kalibrace pozemních pozorování
OTB-1 SSTL-150[p 1] JPL test atomových hodin a další experimenty
NPSat SSTL-150[p 1] NRL výzkum ionosféry
PROX-1 71 kg studenti Georgijského technického institutu vypuštění LightSail 2, let ve formaci
LightSail 2 3U CubeSat Planetary Society sluneční plachetnice
E-TBEx 2x CubeSat zkreslení radiových signálů procházejících skrz ionosféru
CP-9 (LEO) 3U CubeSat studenti Cal Poly telemetrie během letu, Wi-Fi přenos mezi cubesaty
StangSat 2U CubeSat studenti Merritt Island High School telemetrie během letu, Wi-Fi přenos mezi cubesaty
PSAT2 1,5U CubeSat USNA, VUT Brno přenosová kapacita pro radioamatéry
TEPCE 2x 1,5U CubeSat test elektrodynamického pohybu
ARMADILLO 3U CubeSat Texaská univerzita v Austinu výzkum vesmírného smetí
BRICSat-2 1,5U CubeSat USNA test jednoduchého a levného satelitu
Prometheus 2.6 1,5U CubeSat LANL test jednoduchého a levného satelitu
FalconSAT-7 3U CubeSat USAFA solární teleskop

Odkazy

Poznámky
  1. Rozměry platformy SSTL-150 jsou 91×70×77 cm.[8]

Reference
  1. MAJER, Dušan. Falcon Heavy poletí se dvěma tucty družic. Kosmonautix.cz [online]. 2019-06-20 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
  2. COLEDAN, Stefano. SpaceX Looks Ahead to Certification Milestone with Falcon Heavy Launch. Space.com [online]. 2019-06-24 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
  3. MELECHIN, Petr. SpaceX poprvé chytilo kryt do sítě, ale přistání Falconu Heavy skončilo výbuchem. ElonX [online]. 2019-06-25 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
  4. RALPH, Eric. SpaceX Falcon Heavy with Block 5 rockets targets November launch debut. Teslarati [online]. 2018-06-10 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
  5. DIRK KREBS, Gunter. Prometheus-2 [online]. Gunter's Space Page [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
  6. AF SMC on Twitter. Twitter [online]. Space & Missile Systems Center, 2019-06-18 14:44 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
  7. HADAČ, Jiří; ZVONÍK, Karel. Třetí Falcon Heavy vynese 24 družic v rámci nejobtížnější mise v historii SpaceX. ElonX [online]. 2019-06-22 [cit. 2019-06-25]. Dostupné online.
  8. SSTL-150 Satellite Platform [online]. NASA [cit. 2019-06-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.